nahoru

Sedm alternativních divů světa

Honza Čermák 18. listopadu 2022 • 17:00
Sedm alternativních divů světa
foto: Shutterstock

Symbolicky 7. července 2007 bylo na základě ankety vyvolané dobrodruhem Bernardem Weberem vyhlášeno sedm novodobých divů světa. Ačkoli si sedmička nevysloužila posvěcení vážených autorit, lidé ji vzali za svou. A památky útokem. Kde najdete podobně působivá, ale klidnější místa?

1) TIKAL (Guatemala) versus CHICHÉN ITZÁ (Mexiko)

Jedno z největších a nejvýznamnějších starověkých mayských měst, jehož symbolem je dnes především chrám Velkého jaguára, bylo založeno v 6. století př. n. l. Dnes se můžete procházet mezi pozůstatky pyramid a dalších staveb, které asi o 1500 let později zůstaly opuštěny. Vědci nedávno dospěli k tomu, že vinna byla kontaminace vody jedovatými látkami. Část z nich uvolnily přemnožené sinice, část rumělka, kterou z obarvených staveb splachoval do nádrží déšť, jediný zdroj pitné vody.

2) KUÉLAP A CHOQUEQUIRAO (Peru) versus MACHU PICCHU (Peru)

Zříceniny města předkolumbovské Čačapojské říše (tzv. Oblační bojovníci) jsou rozlehlejší, starší (z 5. století) a výše položené (kolem 3000 m n. m.) než proslulé Machu Picchu, přesto je oproti němu archeologické naleziště Kuélap nesrovnatelně méně známé a navštěvované. Navzdory tomu, že bylo znovuobjeveno už v roce 1843. Před náporem davů ho uchránila velmi obtížná dostupnost. Tu ovšem v roce 2017 usnadnila nově postavená lanovka. Další zajímavou alternativou je incké Choquequirao.

3) PULSKA ARENA (Chorvatsko) versus KOLOSEUM V ŘÍMĚ (Itálie)

Koloseum v Římě je jen jedním z desítek dochovaných antických amfiteátrů. Další najdeme například ve Veroně či francouzském Nîmes. Ovšem jediný, který se zachoval včetně všech čtyř postranních věží, stojí v Pule na chorvatské Istrii. Konečnou podobu mu vtiskl císař Vespasián, který inicioval i stavbu římského Kolosea. Ačkoli je pulská aréna o něco menší než italský div světa, její hlediště dokázalo při gladiátorských soubojích pojmout přes dvacet tisíc diváků. Dnes hostí koncerty a další kulturní akce.

4) PEVNOST RÁNÍKOT (Pákistán) versus VELKÁ ČÍNSKÁ ZEĎ (Čína)

Pevnost, která bývá některými označovaná za největší na světě a v jejímž nitru jsou ukryty další tři menší pevnosti, zůstává opředená spoustou nezodpovězených otázek a předmětem debat. Kdo a kdy ji postavil? A proč stojí pevnost ve vyprahlé krajině pákistánské provincie Sindh uprostřed ničeho, daleko od jakýchkoli strategických bodů? Jisté je to, že její kilometry dlouhá zeď hned na první pohled výrazně připomíná proslulé čínské opevnění. Proto si také vysloužila označení Velká zeď Sindhu.

5) JESUS BUNTU BURAKE (Indonésie) versus SOCHA KRISTA SPASITELE (Brazílie)

Závody o rekordní stavby se nevyhýbají ani sochám Ježíše. Socha Krista Krále v polském Świebodzině se musela v roce 2015 pomyslně sklonit před impozantním, 40 metrů vysokým ztvárněním Ježíše na jihu indonéského ostrova Celebes (Sulawesi). Své paže rozpíná v nadmořské výšce 1700 metrů nad městem Makale. Podstavec trochu připomíná televizní vysílač a výhled nemá tak fantastický jako brazilský kolega, ale přesto je okolní, svěže zelená krajina malebná.

6) MADÁIN SÁLIH (Saúdská Arábie) versus PETRA (Jordánsko)

Osobně jsem přesvědčen, že jordánskou Petru by měl každý cestovatel navštívit. Přesto se nedávno otevřela možnost poznat podobně úchvatnou oblast na severozápadě sousední země. Saúdskoarabská lokalita Madáin Sálih je po Petře druhým největším pozůstatkem nabatejské civilizace, na jejím území se dochovalo přes sto impozantních hrobek vytesaných do skal, řada studní či skalních kreseb z období kolem přelomu letopočtu.

7) HUMÁJÚNOVA HROBKA (Indie) versus TÁDŽMAHAL (Indie)

Někdy má kopie větší úspěch než originál. Takový osud potkal i Humájúnovu hrobku v indickém Dillí z roku 1570, která byla inspirací pro zřejmě nejslavnější indickou stavbu z roku 1648 i další budovy postavené v mughalském stylu. Právě pro uchování ostatků druhého císaře Mughalské říše ji nechala postavit jeho choť. Na hlavní budově převládá červená barva, oproti Tádžmahalu tu nenajdete čtyři bělostné minarety a vodní kanál je užší, ale kompenzací je podstatně větší klid a výrazně levnější vstupné.

Honza Čermák




Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.
 

Nejnovější články
Články odjinud
Starší články Lidé a Země