nahoru

Akademie Lidé a Země: Bzí a Dlouhá Ves u Rychnova nad Kněžnou

Tomáš Beránek 16. ledna 2022 • 07:10
Ilustrační foto
Ilustrační foto
• foto: 
Profimedia.cz

K pojmenování místa svého bydliště odjakživa lidi inspirovaly různé podněty z okolí. A někdy z toho vzešly dosti bizarní kousky…

Nejkratší jméno sídla u nás má západočeská Aš. Stejnou délku má i vesnice Eš na Pelhřimovsku. S trojpísmennými jmény se už roztrhne pytel. Vesnic se jmény jako Boč, Brť, Buč, Buš, Bzí, Cep, Čím, Hať, Huť, Kal, Kly, Krč, Láz, Luh, Peč, Ráj, Rok, Rzy, Saň, Seč, Spy, Tis, Uhy, Vír či Žim je u nás celkem 63.

Nejdelší jednoslovné pojmenování nesou Prostředkovice u Jihlavy ze 14 znaků. Z pěti slov sestává Dvořiště u Bystřice nad Pernštejnem a Staré Město pod Králickým Sněžníkem se shodným počtem 35 znaků. Máme i šestislovné názvy, nejdelší však jen se 33 znaky: Dlouhá Ves u Rychnova nad Kněžnou nebo Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou.

Zrádná je i výslovnost: Branžež, Ktiš, Kvaň, Kvíc, Lštění, Mcely, Mšec, Oškobrh, Pchery, Pňov, Polště, Rapšach, Rpety, Řebří, Skřib, Skvrňov, Strpí, Střítěž, Škrle i Vstiš...

V minulosti při zakládání nových vesnic na propachtované půdě se musely pozemky splatit do určité lhůty. Proto je Lhota, samotná či s přívlastkem (Písečná Lhota, Lhota pod Libčany), nejčastějším názvem u nás o počtu 322. Lhotek napočítáte 54. V závěsu se drží 102 Vsí, 54 Újezdů, 31 Žďárů, 30 Petrovic, 27 Chlumů, 25 Borků a Podolí či 22 Kostelců a Hradišť.

Další velké skupiny vytvářejí rozvíjející přívlastky. Slovo Nová (případně varianty Nové, Nový) má 311 sídel, oproti tomu Starých napočítáte 125. Horní obsahují jména 264 obcí, Dolních je méně – 248. 120 se vyskytuje Velkých (a tři Veliké), Malých 83. Vysokých je 43, Nízké jsou jen dvě. Máme i 30 Dlouhých, 17 Prostředních, 16 Zadních a 11 Předních, k tomu 21 Suchých a 10 Mokrých, 26 Svatých a 17 Veselých. Ke 14 Světlým může být protikladem Tmaň a Tmáň.

Když přejdeme na zvláštnosti, upoutají nás jména jako Blešno, Čertoryje, Dřevohryzy, Koupě, Křída, Nevděk, Obříství, Osina, Padrť, Příbor, Rohy, Suky, Šípy, Štít, Úterý, Vidim, Vítání, Výspa či Zbožíčko. Stačí trocha fantazie a dokážeme si představit, jak mohla vzniknout. Horší je to u jiných: Bransouze, Dolní Plezom, Hemže, Jelmo, Jíno, Kosmo, Mezí, Milevo, Mniší, Mojžír, Mory, Mříč, Náklo, Nemíž, Nevid, Odeř, Otěvěk, Paště, Petlery, Pihel, Píšť, Ponědraž, Povrly, Prohoř, Přes, Ráby, Samopše, Sběř, Slup, Snět, Spyta, Sytno, Šejby, Šeřeč, Šišma, Škrovád, Těně, Tyra, Tytry, Úblo, Údrč, Úpor, Varhošť, Věkoše, Velká Ledhuje, Vrát, Všeň, Vůsí, Záměl, Zehuby, Zlič, Zňátky, Zvotoky, Žďov, Žhery, Žichlínek a Žireč.

Hodně jmen vzniklo podle barvy. Oblíbená je Bílá nebo Bělá (36 obcí), 26 má v názvu Červenou, 22 Černou, sedm je Zlatých, šest Stříbných a Zelených a jen tři Modré.

K pojmenování po své zemi se řadí 55 obcí, které mají v názvu Česká (plus třikrát Čechy), 26 Moravských a šest Slezských. Německou kolonizaci stále připomíná 15 Němčic, tři Němčičky, Německý Chloumek a Prusy. Nezapomeňme ani na Rakousy a čtyři Uherské.

Snad po každém druhu stromu je pojmenováno nějaké naše sídlo. Největší zastoupení v počtu 86 má dub (Doubek, Doubí, Doubice, Doubrava, Doubravčice, Doubravník, Dub, Dubá, Dubany, Dubčany, Dubec, Dubečno, Dubějovice, Dubenec, Dubice, Dubičná atd.). Národní strom lípu reprezentuje 68 Lipových, Líp a dalších. Z bylin byly inspirací jen ty užitkové: Brambory, Jahodov, Lnáře, Makov, Ovesné, Řepany, Trávník a Žitná. Výjimkou jsou Řeřichy a Vřesová.

Nesmějí chybět ani zástupci fauny: Bobr, Horní Jelení, Ježov, Kačerov, Klisín, Kobylí, Kocourov, Kozí, Králíky, Kravsko, Kuní, Liščí, Oslov, Sobín, Srní, Veveří, Vlčí, Vydří, Zaječov a Zubří. Častá jsou jména podle ptáků, například Jestřábí, Krahulčí, Kuří, Labuť, Orel, Ptačí, Slavíkovice, Sovinec, Vlašťovičky, Vrabcov, Vránov a Výrov, nechybějí ryby (Pstruží či Rybné) a bezobratlí – Komárov, Rakov, Šnekov, Švábenice a Včelná.

Počasí dalo jméno Deštným, Mrázovu, Mžanům, Prštnému, Sněhovu, Studené, Teplé a Větrovu, přidaly se i potraviny: Houska, Hovězí, Chleby, Telecí, Uzenice a Víno. Více oblíbené jsou asi babky než dědkové, protože existuje 13 Babic, ale jen jeden Dědkov, Dědov, Dědková a Dědovice.

Na některá světová místa nemusíte cestovat daleko. Babylon leží v podhůří Českého lesa, Temešvár najdete u Orlické přehrady a Vídeň má dvojníka na Vysočině. „Český“ Mnichov leží na Strakonicku, u Mariánských Lázní nebo nedaleko Domažlic. Žilina i Košice mají u nás také své protějšky: u Kladna a na Táborsku. Lákají vás Benátky? Máte více možností: vedle těch nad Jizerou se stejně jmenují vesnice u Litomyšle a na Hořicku.

Chtěli byste bydlet v Bahně, v Hnízdě, v Kleci, v Pekle, v Poušti, v Řitce, v Salaši, ve Světlíku, či přímo v Hrobě nebo v Záhrobí? Ne? A co v Ráji – máme u nás dva!

Tomáš Beránek




Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.
 

Nejnovější články
Články odjinud
Starší články Lidé a Země