nahoru

Nejvyšší budovy světa: Mrakodrapy, ze kterých se vám zatočí hlava

Honza Čermák 19. října 2021 • 16:00
Nejvyšší budovy světa: Mrakodrapy, ze kterých se vám zatočí hlava
foto: Shutterstock

Ještě v roce 2010 byl tchajwanský mrakodrap Taipei 101 nejvyšší budovou naší planety. Dnes mu v žebříčku náleží až desáté místo. Jako by se v poslední dekádě hlavně v Asii rozpoutal lítý boj o zápis do knihy rekordů. Rozestavěné nebo plánované už jsou další projekty, které aktuálním žebříčkem opět brzy zamíchají…

1) BURDŽ CHALÍFA (828 m)

Hned několik rekordů najednou pokořila dubajská věž nesoucí jméno prezidenta Spojených arabských emirátů, otevřená v roce 2010. Její design je inspirován pouštní lilií Hymenocallis a odráží i některé prvky islámské architektury. Přestože Česko není země mrakodrapů, na stavbě se podílela pardubická firma, jejíž 400m stavební výtahy byly v té době nejdelší na světě. Návštěvníci se můžou kochat vyhlídkou ze dvou plošin, za tu ve 148. patře (555 m nad zemí) ale zaplatí v přepočtu minimálně 2000 korun.

2) SHANGHAI TOWER (632 m)

Šanghajská věž z roku 2015 to dotáhla na výškový primát alespoň mezi spirálově stočenými budovami, jedná se o devět na sobě poskládaných válcovitých jednotek zakrytých krouceným skleněným pláštěm. A o sedm metrů překonala dubajskou jedničku v kategorii nejvýše položených vyhlídkových plošin. Stavba obsahuje řadu ekologických prvků, například větrné turbíny na vrcholu, podzemní nádrže zachycující dešťovou vodu nebo dvojvrstvou izolační fasádu k přirozené regulaci teploty během roku.

3) ABRÁDŽ AL-BAJT (601 m)

V tomto případě jde o komplex sedmi mrakodrapů, kterým vévodí Hodinová věž – nejvyšší hotelová budova světa, zároveň s největším ciferníkem planety, viditelným až ze vzdálenosti 25 kilometrů. Od roku 2012 se tyčí v saúdskoarabské Mekce, hned vedle největší a nejposvátnější mešity, kam každoročně proudí miliony poutníků. Kritiku si budova vysloužila za to, že kvůli její stavbě byla zničena osmanská pevnost z 18. století. Kromě hotelů a obchodů tu najdete i muzeum islámu nebo observatoř.

4) PING AN FINANCE CENTER (599,1 m)

Šen-čen (Shenzhen) je jedno z nejrychleji rostoucích měst světa. A právě zde v roce 2017 vyrostla čtvrtá nejvyšší budova. Původně se počítalo s šedesátimetrovou anténou, díky níž by se sídlo finanční skupiny stalo nejvyšším čínským mrakodrapem, ale kvůli riziku narušení leteckých tr as se od takového záměru nakonec upustilo. Projektanti aspoň dorovnali rekord šanghajského velikána z hlediska umístění vyhlídkové plošiny (562 m nad úrovní země).

5) LOTTE WORLD TOWER (554,5 m)

Nejvyšší korejská budova ční nad Soulem od konce roku 2016. Designéři se při projektování moderní stavby inspirovali i tradiční korejskou keramikou nebo kaligrafií. K historii země odkazuje i to, že linie, která jako by rozdělovala mrakodrap na dvě části, směřuje k původnímu centru města. Záměrem investorů bylo vybudovat elegantní dominantu metropole. Návštěvníkům je určený prostor mezi 117. a 123. patrem, kde je pro ně připravena vyhlídka, kavárna, bar a fotozóna.

6) ONE WORLD TRADE CENTER (541,3 m)

Newyorská věž Svobody, jak zní neoficiální název nejvyšší budovy západní polokoule, vyrostla v roce 2013 v těsné blízkosti památníku, který na půdorysech původních „Dvojčat“ připomíná teroristický útok z 11. září 2001. Její horní hrana sice leží na úrovni předchůdců, nad ní se ale ještě zvedá špička, a to do výše 1776 stop jako odkaz na rok podpisu Deklarace nezávislosti. Developeři čelili námitkám, že se jedná o anténu, která se do architektonické výšky budov nezapočítává, ale organizace CTBUH nakonec status aktuální šestky posvětila.

7) ČÍNSKÁ DVOJKA (530 m)

V Číně se nacházejí dvě budovy se stejnou výškou i identickým názvem CTF Finance Center, který v obou případech doplňuje jen určení města – Kanton (Kuang-čou; Guangzhou) a Tiencin (Tchien-ťin; Tianjin). Ve druhém z nich ovšem čeká na dokončení velmi úzká budova Goldin Finance 117, která už dosáhla výšky 596,6 m. Otevřít se měla v roce 2014, ale momentálně je její stavba pozastavena.

Pozn. red.: Uvedené údaje vyjadřují tzv. architektonickou výšku podle klasifikace CTBUH (Rada pro vysoké budovy a městské prostředí), tedy bez funkčních prvků, jako jsou antény či vlajkové stožáry.

Honza Čermák




Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.
 

Nejnovější články
Články odjinud
Starší články Lidé a Země