nahoru

Akademie Lidé a Země: Jak na zeměpisná jména?

Tomáš Beránek 26. září 2021 • 07:10
Ilustrační foto
Ilustrační foto
• foto: 
Profimedia.cz

S cizími jmény to není vůbec jednoduché. Ve škole máme potíže s jejich pravopisem, při plánování cest vidíme v tisku i na internetu různé podoby jména jednoho a téhož místa. Jak se čeština vypořádává s cizími názvy?

Jména geografická zahrnují jména států a území (odborně se jim říká choronyma), dále jména místní, tzn. sídelních objektů (např. měst, vesnic - toponyma) a jména pomístní (anoikonyma). Těch je nejvíce a patří do nich především jména vod (moří, řek, rybníků - hydronyma) a jména terénních tvarů (kopců, nížin, pohoří - oronyma).

Geografická jména dělíme podle místa vzniku na domácí, tzn. pro objekty na území České republiky (např. Brno, Krkonoše), na cizí (endonyma), což jsou názvy pro objekty na cizích územích v místním jazyce (London, Donau), a na jména vžitá (česká exonyma), která se používají pro cizí jména v českém jazyce (např. Londýn, Dunaj, Himálaj).

Exonyma jsou hojně rozšířená, určitě většina z nás jezdí do Paříže či Drážďan, a nikoliv do Paris a Dresden. Některá z nich jsou méně známá - málokdo ví, že Mainz je česky Mohuč. Jiná známe z hodin dějepisu, kde nám vtloukali do hlavy, že Jan Lucemburský padl u Kresčaku - jedná se o severofrancouzskou vesnici Crécy-en-Ponthieu. A další exonyma upadají v zapomnění. Dnes znají Alutu (rumunská řeka Olt) nebo Svinibrod (německý Schweinfurt) už jen největší pamětníci a odborníci. Patří do kategorie historických exonym. Na druhou stranu vzniká množství nových exonym, zejména díky velkém rozvoji cestovního ruchu.

Ale nelze vytvářet exonyma za každou cenu, třeba otrockým překladem. New York se prostě nestane Novým Jorkem. Nad správným používáním českých exonym bdí Názvoslovná komise při Českém úřadu zeměměřickém a katastrálním. Jejími členy jsou odborníci z různých oborů od geografů po lingvisty a na svých pravidelných setkáních se zabývají i standardizací exonym. Vznikla rozsáhlá publikace Index českých exonym obsahující několik tisíc standardizovaných vžitých názvů. Jména států a jejich územních částí, jména moří a jména mezinárodních území jsou dostupná i v elektronické podobě na jmenasveta.cuzk.cz.

Standardizace exonym je nutná proto, aby nová exonyma nevznikala živelně bez jazykových pravidel a bez znalosti původu místního názvu. Ale přesto se i ve sdělovacích prostředcích objevují nejrůznější chybné tvary. Příkladem mohou být Solomonovy ostrovy (správně Šalomounovy), Černé pobřeží (správně Blackovo) nebo Windwardovy ostrovy (správně Závětrné). Posledně jmenované můžeme nalézt na zeměkouli dokonce třikrát: v Karibiku, na Kapverdách a na Havajských ostrovech.

Česká exonyma používáme i v našem časopise. Pokud pro daný objekt vžité jméno existuje, klademe ho na první místo a v závorce je umístěna obvyklá podoba v místním jazyce. Snažíme se o to, aby pro čtenáře byla dohledatelná v médiích, což se ale ne vždy povede kvůli různým způsobům přepisu z nelatinkových písem.

Pro přejímání názvů z jiných jazyků užívajících latinkové písmo se užívá transpozice neboli přenesení, při němž jsou problémem jen různá diakritická znaménka. Příklady: Zürich - Curych; Maraňón - Maraňon; Brašov - Brašov.

Při převádění z jiného hláskového nebo slabikového písma (např. z azbuky, arabštiny, hebrejštiny, z indického písma dévanágári) se tzv. transliterací nahrazuje písmeno za písmenem, slabika za slabikou, ale bez zřetele k výslovnosti. Nevíme, jak název původně zněl, ale je možný jeho zpětný přepis.

Jiným způsobem přepisu je transkripce, tzn. fonetické přepisování ze znakového písma, které zachycuje výslovnost, ale neumožňuje zpětný přepis. Příkladem mohou být čínské názvy. Jméno severočínské provincie napíšeme v Lidé a Země Chej-lung-ťiang (Heilongjiang). Na prvním místě je fonetický přepis vzniklý transkripcí, v závorce transliterace standardizovaným přepisem z čínštiny pchin-jin (pinyin, čti piňin), jehož podobu najdete běžně na internetu.

I jiné státy vytvořily oficiální způsoby přepisu do latinky, ale ne vždy je možné je použít v češtině, a tak je nedáváme ani do našeho časopisu. Dokázali byste přečíst třeba ukrajinské jméno Yubileynyy?

Tomáš Beránek




Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.
 

Nejnovější články
Články odjinud
Starší články Lidé a Země