nahoru

Ikonické poutě aneb Cesty k vlastní duši

Honza Čermák 14. září 2021 • 16:00
Ikonické poutě aneb Cesty k vlastní duši
foto: Shutterstock

Dávno pryč jsou doby, kdy se na poutě vydávali jen skalní věřící. V dnešní době se stávají čím dál oblíbenější aktivitou lidí, které k dálkovým pěším výpravám vedou i jiné důvody. Japonská Kumano Kodó je jednou z mnoha takových tras. Kde jinde se ještě dá protáhnout tělo a pročistit hlava?

Hadždž

Asi nejznámější pouť světa by měl aspoň jednou za život absolvovat každý muslim, který je toho fyzicky a finančně schopen. Pouť vede do saúdskoarabské Mekky, rodiště a působiště Mohameda, kde se nachází svatyně Ka’ba, jedno z nejposvátnějších míst islámské víry, v níž je uložen Černý kámen. Výchozím bodem je blízká Džidda. Pouti se složitým programem se každoročně účastní kolem dvou milionů poutníků, což vede k četným zraněním i případům smrti ušlapáním. Termín se řídí lunárním kalendářem.

Camino de Santiago

Svatojakubská cesta je pro změnu nejproslulejší poutí křesťanskou. K ostatkům svatého Jakuba v katedrále ve španělském městě Santiago de Compostela se dostanete po některé z dvanácti tras po Evropě. Značky žluté mušle, které poutníky provázejí, najdete i na našem území, vyrazit můžete například od zbraslavského zámku (dříve kláštera). V tomto případě nejste vázáni žádným termínem. Pokud ujdete aspoň 100 km, můžete požádat o certifikát. První doloženou pouť do Compostely vykonal roku 951 francouzský biskup z Le Puy, první manuál pro putující sepsal ve 12. století papežův sekretář.

Via Francigena

Nejstarší křesťanskou poutí je ovšem Cesta Franků. Původ má snad až v sedmém století, ale nejvíce ji proslavil biskup Sigeric, který se v roce 990 vydal pro svou hodnost z anglického Canterbury přes Francii do Vatikánu. I v tomto případě se jedná spíš o systém různých tras, kterými se můžete vydat do Říma nejen pěšky, ale i na kole nebo koňském hřbetu. Pokud chcete putovat ve šlépějích biskupa, připravte se na zhruba 1700 kilometrů. Velkým pomocníkem vám bude speciální mobilní aplikace.

Pouť svatého Olafa

Pakliže máte rádi severskou krajinu a atmosféru, vydejte se z centra norského hlavního města Oslo do katedrály Nidaros v Trondheimu, kde je pohřben vikinský vládce Olaf. Ten se snažil svou zemi sjednotit a obrátit na křesťanství, ale v roce 1030 padl v bitvě. Pak se údajně začaly dít zázraky, které přiměly poutníky k cestě právě k Olafovu hrobu. A vy dnes můžete obdivovat zázraky norské přírody. Vydejte se na cestu v měsících červnu až září, trasou o délce 643 km vás provede poměrně nové značení.

Kóra

Pouť zvaná kóra kolem tibetské posvátné hory Kailás (6715 m n. m.) sice nemůže ostatním konkurovat svou délkou „pouhých“ 52 km, ale lidé čtyř náboženství ji podnikají už tisíce let. Buddhisté a hinduisté po směru hodinových ručiček, vyznavači džinismu a bönismu opačně. Buddhisté věří, že se po absolvování pouti očistí od svých hříchů. A pokud horu obejdou stoosmkrát, dosáhnou nirvány. Ideálně by měl člověk toto spirituální sídlo bohů obejít během jediného dne.

Pouť pajšatchunské bohyně Ma-cu

Několikadenní oslavě narozenin bohyně Ma-cu (23. den třetího měsíce po lunárním Novém roce) se na ostrově Tchaj-wan každoročně oddávají statisíce lidí, kteří sošku oslavenkyně následují na cestě mezi dvěma chrámy, vzdálenými od sebe zhruba 400 kilometrů. Trasa není daná, procesí se o ní rozhoduje údajně na základě přání samotné bohyně, která ho dává najevo nakláněním nosítek. Může se tak například stát, že místo pohodlného přechodu po mostě čeká poutníky brodění řekou.

Cyrilometodějské stezky

Na své si poutníci přijdou i u nás díky souboru tras sdružených pod názvem Cyrilometodějská stezka. Ta na zhruba pěti stech kilometrech propojuje poutní místa a další lokality, které připomínají kořeny naší slovanské kultury. Všechny cesty v tomhle případě nevedou do Říma, nýbrž na Velehrad. Začít můžete nejen na Moravě, ale i u sousedů - ve Skalce u Trenčína nebo v polské Visle. Délku si zvolte podle svých možností, popis jednotlivých úseků a další informace najdete na webu www.putujmebezhranic.cz

Honza Čermák




Diskuse ke článku

 

Nejnovější články
Články odjinud
Starší články Lidé a Země