Ne všechna jména zemí, měst a dalších míst zůstávají stále stejná. Třeba politické změny mají za následek odstranění všeho, co by připomínalo bývalé poměry. Víte třeba, která česká města měla nést jméno Vladimíra Iljiče Lenina?
Vzpomeňme několik jmen území, která dnes najdeme jen na starých mapách. Když Portugalci v roce 1544 přistáli na Tchaj-wanu, pojmenovali ho Ilha Formosa (Krásný ostrov). Bývalý britský protektorát Bečuánsko byl roku 1966 vyhlášen nezávislým státem pod názvem Botswana. Když se řekne Habeš (latinsky Abyssinia), musíme si představit dnešní Etiopií. Označení Habešané se v Etiopii používá dodnes pro odlišení etiopských etnik od bělochů i černochů. Dahome je bývalý název afrického státu Benin, z Rhodesie se stalo Zimbabwe. Začíná se vytrácet Západní Indie (karibská oblast) či Indočína, v podstatě území mezi Indií a Čínou, zahrnující celý poloostrov Zadní Indie s Malajským poloostrovem. Její součástí byla i Kočinčína, francouzská kolonie v části jižního Vietnamu a Kambodže.
V přejmenovávání měst po významných osobnostech stál na prvním místě bývalý Sovětský svaz, kde vedle nejznámějších změn Petrohrad › Leningrad, Caricyn › Stalingrad › Volgograd či Nižnij Novgorod › Gorkij lze dokumentovat stovky dalších, což se týká i postsovětských republik. Kromě Leningradu neslo jméno velikého revolucionáře dalších asi 20 sídel. Též po Stalinovi bylo přejmenováno mnoho měst v bývalém socialistickém bloku, například Varna v Bulharsku, polské Katovice, rumunský Brašov, Kuçovë v Albánii (kde vydrželo až do roku 1990), Dušanbe v Tádžikistánu, východoněmecký Eisenhüttenstadt či bulharská hora Musala.
Z dob socialistického Československa máme v paměti Gottwaldov místo Zlína. Naštěstí další navrhované změny německy znějících názvů na našem území neprošly: Bruntál (z německého Freudenthal = Údolí Radosti) mělo být Leninské, Varnsdorf (případně Šluknov či Rumburk) Zápotocké a městečko Meziboří nedaleko Litvínova, které až do roku 1956 neslo německý název Schönbach, se mělo jmenovat Fučíkov. Proti Komenského Brodu, který stále zůstává Uherským, bychom asi nic nenamítali.
Nová jména přinášel i kult osobnosti, nejpočetněji v bývalé Jugoslávii, kde kromě Titogradu (dnešní Podgorica) měly desítky měst přívlastek po prezidentu Titovi (např. Titovo Užice). Dalším příkladem je vietnamské Ho Či Minovo Město, které pro většinu světa zůstává nadále Saigonem.
Rekordmanem je metropole Kazachstánu. Po ruských názvech Akmolinsk a později Celinograd se vrátila po rozpadu SSSR k původnímu jménu Akmola, což se místním moc nelíbilo (znamená Bílý Hrob). Proto bylo vybráno jméno Astana (v překladu Hlavní Město). To také příliš dlouho nevydrželo, takže dnes se už dva roky jmenuje Nur-Sultan podle křestního jména prvního kazašského prezidenta Nazarbajeva, který v roce 2019 rezignoval na svou funkci.
Nur-Sultanu úspěšně konkuruje nejvyšší (česko)slovenská hora ve Vysokých Tatrách, jejíž jméno Gerlachovský štít vydrželo navzdory čtyřem přejmenováním: v letech 1896–1919 byl štítem Františka Josefa, 1923–32 štítem Legionářů, 1939–45 se jmenoval Slovenský štít a 1949–59 Stalinův štít.
Jmen po politicích nebo budovatelských názvů se dočkaly i vrcholy horstev ve Střední Asii. Nejznámější jsou nejvyšší hory Pamíru Pik Lenina (dnes štít Avicenny) a Pik Kommunizma (dříve Stalina, nyní Ismáíla Sámáního) a Ťan-šanu Pik Pobědy (dnes Džengiš Čokusu). Horolezci v současnosti stále zlézají „piky“ pojmenované i po jiných revolucionářích (například K. Marxovi), protože netuší, že oficiálně se již používají místní názvy.
Jména mohou být i záminkou k mezinárodním zápletkám, a proto je vyvíjen tlak na jejich změnu. Dlouhý čas Řecku vadil název Makedonské republiky, která po rozpadu Jugoslávie musela mít v závorce za jménem nevzhlednou zkratku FYROM (= Bývalá jugoslávská republika Makedonie). Důvodem byl fakt, že značná část historické Makedonie leží na řeckém území. Celá záležitost se vyřešila až v roce 2019, kdy země začala užívat nový název Severní Makedonie, proti němuž Řecko již nic nenamítá.
Stále však trvá spor Korejské republiky a Japonska o jméno moře mezi oběma státy. Známe ho jako Japonské moře. Tento název se Korejcům nelíbí, protože je zčásti i jejich, a ne jenom Japonska. Proto prosazují jméno Východní moře, proti němuž protestují naopak Japonci. Rozkládá se totiž severozápadně od nich...
