Krak des Chevaliers: Jeden z nejlépe zachovalých křižáckých hradů Krak des Chevaliers najdeme v dnešní Sýrii v Homské trhlině, strategicky významné lokaci na cestě mezi Homsem a Tripolisem. Původní kurdské opevnění zde pod jménem Hoṣn al-Akrād nechal v roce 1031 vybudovat emír z Aleppa. V roce 1099 se tohoto opevnění zmocnil během první křížové výpravy Raimond IV. z Toulouse a v roce 1144 jej Raimond II. z Tripolisu daroval řádu maltézských rytířů spolu se čtyřmi dalšími hrady v oblasti. Johanité původní pevnost časem přestavěli na největší křižácký hrad ve Svaté zemi. Dvě linie vysokých a tlustých zdí obklopují vnitřní nádvoří, ke kterému přiléhá kaple. I přes striktně militantní charakter hradu je Krak des Chevaliers jedním z mála míst, na kterém se v podobě fresek dochovalo křižácké umění.

Krak des Chevaliers: Jeden z nejlépe zachovalých křižáckých hradů Krak des Chevaliers najdeme v dnešní Sýrii v Homské trhlině, strategicky významné lokaci na cestě mezi Homsem a Tripolisem. Původní kurdské opevnění zde pod jménem Hoṣn al-Akrād nechal v roce 1031 vybudovat emír z Aleppa. V roce 1099 se tohoto opevnění zmocnil během první křížové výpravy Raimond IV. z Toulouse a v roce 1144 jej Raimond II. z Tripolisu daroval řádu maltézských rytířů spolu se čtyřmi dalšími hrady v oblasti. Johanité původní pevnost časem přestavěli na největší křižácký hrad ve Svaté zemi. Dvě linie vysokých a tlustých zdí obklopují vnitřní nádvoří, ke kterému přiléhá kaple. I přes striktně militantní charakter hradu je Krak des Chevaliers jedním z mála míst, na kterém se v podobě fresek dochovalo křižácké umění. Zdroj: Profimedia.cz

Citadela v Aleppu: Osídlení kopce citadely v centru starého města syrského Aleppa sahá tak daleko do minulosti, že zde prý dojil ovce už samotný biblický patriarcha Abrahám. Ruiny nejstaršího chrámu na kopci, jenž byl zasvěcen prastarému bohu bouřek Hadadovi, jsou datovány do poloviny třetího tisíciletí před naším letopočtem. Citadela od té doby prošla rukama nespočtu civilizací, ale většina architektury, kterou můžeme na kopci spatřit dnes, pochází z období Ajjúbovců, vojenské dynastie založené samotným Saladinem. Jeho syn az-Zahir Ghazi provedl na přelomu 12. a 13. století náročné přestavby a citadelu rozšířil. Kopec, na kterém citadela stojí, má délku 450 metrů, šířku 325 metrů a je obklopen mohutným příkopem. Dominantou citadely je Ghaziho palác postavený v tradičním stylu středověkého islámu.
Mehrangarh: Pevnost Mehrangarh v indickém státě Rádžasthán je stavbou tak kolosálních proporcí, že ji spisovatel Rudyard Kipling označil za místo postavené obry. Komplex, který stojí na kopci 120 metrů nad městem Džódhpur, založil společně s tímto městem Rao Džódha v roce 1459. Rao Džódha musel kvůli stavbě vypudit z kopce poustevníka jménem Cheeria Nathji, který lokalitu proklel nedostatkem vody – Mehrangarh skutečně dodnes každé tři čtyři roky sužují velká sucha. Zdi pevnosti jsou až 36 metrů vysoké, 21 metrů tlusté a zahrnují sedm mohutných bran. Uvnitř pevnosti, která nikdy nebyla dobyta nepřátelským vojskem, je k vidění několik bohatě zdobených paláců, rozsáhlé dvory a také muzeum. Nejúchvatnějším pokladem Mehrangarhu je však zřejmě pohádkový výhled na samotný Džódhpur a jeho zástavbu nabarvenou azurovou modří.
Chittorgarh: Rádžasthán je vůbec místem obřích opevnění. O několik set kilometrů na jihovýchod od Mehrangarhu najdeme ještě větší pevnost Chittorgarh. Stejně jako Mehrangarh je pevnost Chittorgarh postavena na kopci, který se tyčí zhruba 180 metrů nad okolní krajinou. Délka opevnění dosahuje pěti kilometrů. Gigantické zdi mají celkový obvod obvodu třináct kilometrů a chrání nespočet historických objektů včetně čtyř paláců, devatenácti chrámů a dvaceti jezírek.
Hrad Himedži: Největší a nejnavštěvovanější hrad v Japonsku najdeme v prefektuře Hjógo. Hrad Himedži přezdívaný také Hrad bílé volavky je dokonalým exemplářem japonské feudální hradové architektury. Původní pevnost z roku 1333 prošla mnoha obměnami i přestavbami. Její dnešní podoba pochází z let 1601 až 1609 a hradu ji vtiskl Ikeda Teramusa. Od té doby přežil hrad rozsáhlé demolice během modernizačního období Meidži, americké bombardování během druhé světové války i tragické zemětřesení v roce 1995. Komplex hradu sestává z celkem 83 budov a pokrývá plochu 233 hektarů. Typická japonská architektura skrývá mnoho pokročilých obranných prvků, včetně tří příkopů a více než tisíce střílen. Hlavní pevnost vysoká 46 metrů se ukrývá uprostřed komplexu za matoucím bludištěm, které je úmyslně tvořené dalšími budovami.
Malbork: Typicky oranžový hrad Malbork najdeme ve stejnojmenném městě v Pomořském vojvodství na severu Polska. Stavbu zahájil v roce 1274 řád německých rytířů a cihlový gigant sloužil v letech 1309 až 1457 jako sídlo velmistra řádu a hlavní město křižáckého státu. V roce 1410 se sem řád stáhl po katastrofické bitvě u Grunwaldu – Malbork odolal obléhání polsko-litevské koalice, ale úpadku řádu zabránit nedokázal. V roce 1457 odkoupil Malbork od českých žoldnéřů polský král Kazimír IV. Jagellonský a hrad byl od té doby součástí bouřlivé historie polského národa. Malbork je největší gotickou a cihlovou stavbou světa. Neprostupné vnější hradby obklopují komplex o výměře 21 hektarů, ve kterém najdeme celkem tři individuální „hrady“, které rozděluje celá řada zdí, příkopů a věží.
10
Fotogalerie

TOP 10: Nejimpozantnější starobylé pevnosti světa

Dnes uvažujeme o hradech, věžích a dalších opevněních především jako o připomínkách historie. Slouží jako místa naučných prohlídek a prostory pro expozici sbírek všelijakých historických artefaktů. Tím prvním a hlavním záměrem stojícím za stavbou většiny pevností však bylo vojenské využití. Taktický a strategický význam oblasti se často pojil s velikostí opevnění – nejdůležitější lokace si vyžadovaly ty nejmohutnější stavby schopné hostit tu nejpočetnější posádku. Právě na ta nejrozsáhlejší opevnění se podíváme v komentované fotogalerii.