O Bajkalu se traduje, že je jezerem s nejčistší vodou na světě. Těžko říct, zda to stále platí, konkurence je silná.
Modré jezero (Rotomairewhenua), Nový Zéland
Malé jezero v národním parku Nelson Lakes považují Maorové za posvátné. Proto si v něm nemůžete zaplavat ani svlažit nohy, tedy pokud by se vám ve vodě o teplotě pět až osm stupňů vůbec chtělo. Maorský název znamená „Jezero pokojných zemí“ a zřejmě odkazuje k dávnému rituálu, při němž se zde nebožtíkům (pouze mužům) očišťovaly kosti a vypouštěla duše na cestu do Hawaiki, původního domova Polynésanů. K jezeru se dá dostat dvoudenním trekem.
Jezero McKenzie (Boorangoora), Austrálie
V tomhle případě si jezero od původních obyvatel vysloužilo označení „Vody moudrosti“. Nachází se na Fraserově ostrově, největším písečném ostrově světa, na východním pobřeží Austrálie. A právě jemný bílý písek je nejen oku i nohám lahodící, ale také funguje jako filtr, díky němuž dosahuje voda průzračné čistoty. Jezero je napájeno pouze dešťovou vodou, která se po celý rok udržuje díky dnu tvořenému silnou vrstvou písku a organického materiálu.
Jezero Melissáni, Řecko
Jezírko na ostrově Kefaloniá je z geologického hlediska podobné mexickým cenotes, jedná se v podstatě o jeskyni s propadlým stropem. Ačkoli bylo objeveno v moderní éře až v roce 1951, má svoje místo už v řecké mytologii coby jezero nymf. Podle jedné z nich, která se zde údajně utopila, také získalo své jméno. Více než krápníková výzdoba vás nejspíš zaujme voda, která jako by ani nebyla vidět. Jeskyně je oficiálně otevřená od května do října a dostanete se k ní z městečka Sámi.
Kráterové jezero (Crater Lake), USA
Nejhlubší (až 594 m) jezero USA najdete ve státě Oregon, na trase Pacifické hřebenovky. Hloubka spolu s čistotou vody mají na svědomí tmavě modrou barvu hladiny. Jezero je vlastně kaldera vyhaslé sopky, takže se do něj voda dostává pouze v podobě deště a sněhu a nemá žádný odtok. Původní kmen Klamathů je považoval za posvátné a někteří jeho příslušníci na ně dodnes odmítají pohlédnout, protože je k tomu údajně zapotřebí výjimečné síly a moci.
Wu-chua-chaj (Wuhua Hai), Čína
„Jezero pěti květů“ je klenotem národního parku Ťiou-čaj-kou (Jiuzhaigou) v čínské provincii S’-čchuan. Název získalo díky barvám, od modré přes žlutou až po červenou, které v jeho vodách můžete spatřit. I zdejší místní je považují za posvátné, snad kvůli záhadám, kterými je opředeno. Na rozdíl od okolních jezer totiž například nikdy nevysychá a v zimě nezamrzá. Vysvětlení je ale prozaické - do jezera ústí podzemní termální pramen. K jezeru vás zaveze od brány parku kyvadlový autobus.
Jezero Mashü, Japonsko
A máme tu další kalderu, tentokrát v japonském národním parku Akan Mashü, která je jedním z nejhlubších jezer v zemi. A podle mnohých i nejkrásnějším - pokud právě není zahaleno do hustého mlžného hávu. Je tedy s podivem, že jeho původní název zněl „Ďáblovo“. Snad kvůli čertům se až k vodě dostat nedá, ale pěkný pohled si můžete vychutnat ze tří vyhlídek. Anebo si vyšlápnout po hraně kaldery až na vrchol sopky Mashü-dake.
Jezero Kayangan, Filipíny
Už je to nějaký pátek, kdy jedno z nejčistších asijských jezer patřilo k těm klidnějším. Blízkost města Coron na stejnojmenném filipínském ostrově se postarala o jeho rostoucí popularitu. Není se co divit, prostředí typické pro Palawanské souostroví je nádherné a pohledem na dno až deset metrů hlubokého jezera se můžete kochat z dřevěných lávek. Anebo skokem do poloslané vody, ovšem po úmrtí dvou českých turistů v roce 2017 je k tomu povinná záchranná vesta.
