nahoru

Zakopaný tuleň nebo smažená housenka aneb Světové Vánoce na talíři

Markéta Foktová 24. prosince 2021 • 06:10
Zakopaný tuleň nebo smažená housenka aneb Světové Vánoce na talíři
foto: Shutterstock

I když se v každém koutu světa během Vánoc vaří něco jiného, podstata je stejná: sejít se s rodinou či přáteli u jednoho stolu a potěšit tělo i duši slavnostní dobrotou. U některých stolů světa bychom se ale asi trochu vyděsili…

Jedním z typických symbolů Vánoc, které bohužel známe téměř už jen z Ladových obrázků, je bílá peřina čerstvě napadaného sněhu. To v Grónsku si na nedostatek sněhové pokrývky rozhodně stěžovat nemohou. Chcete-li si užít ledovou krásu a také hodně netradiční zvyky, vydejte se koncem roku na nejsevernější cíp země. Také si do batohu přibalte trochu dobré české vánočky, může se vám totiž stát, že si slavnostní inuitskou tabuli úplně neužijete. Mezi typické vánoční delikatesy totiž patří dva základní pokrmy, jejichž názvy samy o sobě zní velmi exoticky. Je to maktak a kiviak.

Severský design

Maktak je na proužky nakrájená velrybí kůže, kterou nerozkoušete ani za půl hodiny, a proto je lepší polykat kousky v celku. A co se skrývá pod tajemným názvem kiviak? Jde o pořádně fermentované mrtvolky alkounů malých, které slouží jako nádivka do vyvržených tuleňů. Abyste si dokázali udělat úplnou představu o této mňamce, je potřeba říci, že se ptáci nezbavují ani peří, ani zobáků. Když je tuleň pořádně napchaný, pečlivě se utemuje a doslova se na několik měsíců pohřbí pod hromadu kamení, aby se na Vánoce mohl exhumovat a všichni Inuité si mohli pořádně pošušňat. Jako dezert pak poslouží teplé koláče a horká káva.

A na severu ještě zůstaneme. Norové si s dánskými zvláštními tradicemi rozhodně nezadají. Také mají jednu vánoční delikatesu, nad kterou našinec kroutí hlavou. Dobrota se jmenuje smalahove a představuje nasolenou, vysušenou a kořeněnou ovčí hlavu. Hlavička se následně pomalu vaří po dobu tří hodin a servíruje se s tuřínem a bramborami. Zapíjí se akvavitem, což je oblíbený destilát ve skandinávských zemích, který má mnoho příchutí, ale nejčastěji chutná po kmínu. V těch nejtradičnějších formách přípravy se mozek ponechává uvnitř hlavy a po uvaření se vyjídá lžící.

Africká verze

Čím dál více lidí si na Vánoce rozhodně neváhá odpustit kapra s bramborovým salátem a hromadu dárků a raději se vydají za dobrodružstvím někam do teplých krajů. Letos se to asi příliš nepovede, ale pokud byste se někdy ocitli o adventu v Jižní Africe, připravte se na to, že vám mezi zuby budou křupat smažené housenky motýla druhu Nudaurelia cytherea. Nemyslete si, že se jedná o nějaká minimalistická těla, jde o pořádné macky dlouhé deset až dvanáct centimetrů, kteří jsou tlustí asi jako prst. Zaživa jsou housenky krásně pestrobarevné, až skoro připomínají rozsvícený vánoční stromeček.

Zatímco my Evropané jsme zvyklí slavnostně povečeřet doma v úzkém rodinném kruhu, Jihoafričané vzhledem k teplému počasí raději slaví venku, a to velmi neformálně a uvolněně. Velmi rádi grilují či pořádají takzvané braai. Základní rozdíl mezi grilováním a braai je v tom, že při braai se používá k ohřevu spíše plyn a u grilování otevřený oheň. Spolu s grilovaným masem se konzumuje ugali pap, což je kaše z kukuřičné mouky, která se může polévat rajčatovou nebo cibulovou omáčkou. Braai je výhradně mužskou doménou. Zatímco muži vaří, ženy připravují saláty a dezerty doma v kuchyni.

Asijský střih

Filipínci slaví Vánoce již od odpoledne návštěvou kostela. Cestou domů se zastaví u některého z pouličních stánků a koupí si na doma jasně fialový rýžový dort puto bumbong, který je výrazně lepkavý, připravuje se v bambusových trubičkách a podává se na banánovém listu. Pro zvýraznění chuti se polévá máslem, sype cukrem a sezamovými semínky či strouhaným kokosem. Když lidé přijdou domů, uzobávají všemožné dobroty a čas do půlnoční slavnostní večeře si krátí zábavným karaoke. Vánoční večeře má podobu pečeného kuřete nebo selátka.

Velkého překvapení se dočkáte v jinak výrazně tradičním Japonsku. Štědrý den je totiž vnímán jako romantický čas pro zamilované páry a má podobu spíše oslav svatého Valentýna než náboženského svátku. Je to z jednoduchého důvodu. Nežije tu mnoho křesťanů. V podstatě jde o běžný pracovní den s otevřenými obchody. A místo slavnostní večeře Japonci stojí dlouhé fronty před restauracemi KFC. Ano, tento řetězec na jeden prosincový den ovládl zemi vycházejícího slunce. Podobný komerční úspěch zaznamenal také cukrářský gigant Fujiya, kterému se podařilo prosadit piškotovým jahodovým dortem.

Když se řekne, že podíl čehokoliv tvoří jen větší dvě procenta, hned vás napadne, že je to strašně málo. Tyhle počty ale neplatí pro Indii, která má 1,353 miliardy obyvatel. Tam když vyjmete dvě procenta, vyjde vám dvacet pět milionů lidí, a to konkrétně křesťanské víry. Největší komunity žijí v indických státech Góa, Manípur, Nágáland či ve městech Mangalúr a Bombaj. I v těchto koutech se stavějí betlémy, zpívají koledy a zdobí stromky. Místo smrčku jsou to banánovníky nebo mangovníky, ale i to se počítá. Mezi speciality patří soubor sladkostí kuswar. Jsou to především ovocné koláče, růžové sušenky a kidiyo, což si můžete představit jako smažené kuličky těsta poprášené moučkovým cukrem. Dokonce znají i sladké knedlíky plněné palmovým cukrem. Základem štědrovečerní večeře je pak vepřové maso, kuřecí kari či pečená krůta.

Francouzské obžerství

Podle tradice je Štědrý den postní a uzda hodování se povoluje až navečer. Gastronomicky zemí zaslíbenou je Francie, a na Vánoce zvláště. Čtyřiadvacátý prosinec zkrátka nemá se střídmostí vůbec nic společného. Vánoční hostina má dokonce i své vlastní pojmenování, které zní Le Réveillon, což v překladu znamená probuzení, a trvá až do časných ranních hodin. Pro napočítání chodů by vám nestačily ani dvě ruce – zvláště pak v Provenci, kde jen dezertů mají třináct. Magická třináctka reprezentuje dvanáct apoštolů a Ježíše. Ne že by se jednalo o samé šlehačkové dorty. Počítá se sem i typické kandované ovoce nebo různé ořechové variace.

Zůstaňme ale u předkrmu, se kterým rozhodně netroškaří. Čím lepším můžete odstartovat slavnostní večer než kaviárem, který spárujete s aperitivem? Tematická linka se musí držet, a proto Francouzi pokračují ústřicemi či mušlemi svatého Jakuba se smetanovou omáčkou. Skladba sváteční tabule se pochopitelně liší dle regionu, a tak se s měkkýši potkáte především v přímořských oblastech a v Paříži, kde na ně nedají dopustit. Po všemožných mušlích je dobré pokračovat něčím pevnějším. Na řadu přicházejí humři a krabi. Ano, už teď tušíte, že Vánoce nejsou rozhodně levnou záležitostí a začít na ně šetřit by měli Francouzi už v lednu. Protože čím jiným zapíjet tyto lahůdky než pravým šampaňským?

Levnou záležitostí není ani další chod a tím je foie gras servírované na malých plátcích chleba spolu se sladkým vínem Sauternes. Známá paštika je už předzvěstí dalšího masitého pokrmu, kterým bývá krůta s kaštanovou nádivkou, ale v Alsasku dávají přednost všem druhům divokých ptáků, jako jsou křepelky, bažanti nebo perličky. Pokud vám po všech těch dobrotách zbude v břiše ještě alespoň trochu místa na sladkou tečku, tak se s největší pravděpodobností všude kromě již zmíněné Provence zakousnete do tradiční čokoládové rolády buche de Noël, tedy vánočního polínka.


Zapomenuté vánoční staročeské krmě

  • Sladká pučálka – pečený hrách s medem.
  • Muzika – vánoční kompot z vařených jablek, hrušek nebo švestek se skořicí a hřebíčkem.
  • Sněhové cukroví – velkým pokušením pro děti bylo sněhové cukroví, které se primárně nejedlo, ale věšelo se jako ozdoba na stromeček.
  • Šneci – daleko dříve, než se na štědrovečerním stole objevil kapr, tam kralovali šneci.
  • Hubník – žemlový nákyp s houbami, česnekem, kmínem a majoránkou.
  • Lokšová polévka – fazolová nudlová polévka s kořenovou zeleninou a sušenými václavkami.
  • Pupáky – dukátové buchtičky spařené mlékem, pomaštěné a sypané mákem a cukrem.

Tento článek byl uveřejněn v časopise Lidé a Země, vydání 12/2020.

Markéta Foktová




Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.
 

Nejnovější články
Články odjinud
Starší články Lidé a Země