Amerigo Vespucci (9. března 1454 - 22. února 1512)

Amerigo Vespucci (9. března 1454 - 22. února 1512) Zdroj: Profimedia.cz

Amerigo Vespucci (9. března 1454 - 22. února 1512)
Dobová alegorie cest Ameriga Vespucciho
Kniha Mundus Novus vydaná v roce 1505
Kniha Mundus Novus vydaná v roce 1505
Socha Ameriga Vespucciho v italské Florencii
6
Fotogalerie

Mořeplavec a objevitel, jehož jméno se dostalo do názvu Nového světa aneb (Ne)zasloužená sláva Ameriga Vespucciho

„Nevidím žádný důvod, proč bychom nemohli tuto novou část světa nazývat Amérigé, tj. zemí Amerigovou neboli Amerikou, podle bystrého objevitele Ameriga...“

Slova humanisty Martina Waldseemüllera, žijícího v malém městečku St. Dié ve Vogézách, vzal tehdejší svět vážně a jeho doporučení přijal. Dnes každý ví, že Amerika se jmenuje po italském mořeplavci Amerigu Vespuccim, avšak proč tomu tak je, tuší jen málokdo. Její název je totiž výsledkem jedné z největších mystifikací v dějinách.

Kdo objevil Ameriku? Každý školák odpoví správně, že Kryštof Kolumbus. Všichni, které dějepis obzvláště baví, si vzpomenou, že před ním byli v Severní Americe Vikingové. Ovšem ti jednak ani netušili, že objevili nový světadíl, jednak jejich objevy upadly na celá staletí v zapomnění. Tak proč Nový svět nese v názvu právě křestní jméno Ameriga Vespucciho? Objevil jej snad tento Florenťan? Ne, to v žádné případě, a ani to netvrdil. Tak vystoupil jako první na americkou pevninu? Kolumbus se přece až do roku 1498 pohyboval jen v oblasti karibských ostrovů. Ani to ne, a Vespucci nic takového neprohlašoval. V tomto směru prvenství přece patří Johnu Cabotovi, takže bychom mohli hovořit o Cabotii. Nebo snad Vespucci jako kartograf a zeměpisec sám své křestní jméno navrhl jako vhodný název pro nový světadíl? To už vůbec ne! Tak jak to, že se Vespucci dostal do názvu Nového světa jako Pilát do kréda?

Významný objevitel nebo podvodník?

Může za to i řada náhod a dobové pojímání toho, co my dnes nazýváme autorským právem. Celá staletí se historikové dělili do dvou znesvářených táborů: Jedni Ameriga Vespucciho proklínali jako muže, jenž se nebývalé pocty zmocnil nečestnými praktikami, někteří dokonce za podvodníka, jenž si své zámořské výpravy bohapustě vymyslel. Druzí v něm viděli významného objevitele, znamenitého učence své doby.

V historické mystifikaci má prsty především citovaný Martin Waldseemüller, který v roce 1507, tedy pět let před Vespucciho smrtí, vydal spis Cosmographiae Introductio. Začlenil do něj i dopis, jehož adresátem byl podnikatel Laurentius Petrus Franciscus de Medici. Vespucci svého krajana informoval o svých cestách. Jak k dopisu Waldseemüller vlastně přišel? Takové zajímavé listovní zprávy se v té době často dostávaly do oběhu v podobě tištěných letáků, jež nahrazovaly noviny. Pod názvem Mundus Novus, tedy Nový svět, se letáky s Vespucciho textem v roce 1503 objevují současně v různých evropských městech, kupříkladu Paříži i Florencii.

Jistý Albericus Vesputius, tedy Amerigo Vespucci, v tomto textu poprvé živě popisuje objevy v Novém světě. Je to neuvěřitelné, ale před ním to nikdo nedokázal. Dobrodruzi a námořníci, kteří se na nebezpečné výpravy vydávali, prostě neuměli poutavě stylizovat a snad je ani nenapadlo, že by to mohlo mít nějaký význam. „Je oprávněné nazývat (tyto země) Novým světem,“ napsal tehdy Vespucci, „protože žádnou z nich neznali naši předkové. Vše, co o nich můžeme slyšet, je nové. Ve starověku panoval názor, že větší část světa, ležící na jih od rovníku, není pokryta zemí, ale pouze mořem nazývaným Atlantik. Jestliže tehdy připouštěli, že tam existuje nějaký kontinent, uváděli mnohé důkazy, že je neobydlen. Ale toto jejich mínění je chybné a zcela v rozporu s pravdou. Má poslední cesta to prokázala…“

Už i jiní mořeplavci museli mít podezření, že navštívené země nemohou být Indie ani Čína, vždyť lidé i příroda zde byli docela jiní, jenže až Vespucci měl odvahu to vyslovit nahlas. A tiskaři toto senzační čtivo vydávali bez jeho vědomí a s přípisy jiných autorů, a pomáhali tak nechtěně vytvářet představu, že tím skutečným objevitelem nového světa byl právě Vespucci. A Waldseemüller pak navrhl, aby po něm pojmenovali nový kontinent.

V Čechách jeho dílo už v roce 1508 přeložil a vydal Mikuláš Bakalář, na mapě se tento název poprvé objevil na glóbu Johanna Schšnera v roce 1511. V té době Amerigo Vespucci ještě žil. Proč proti nezasloužené slávě neprotestoval? Ale jaký smysl by to vlastně mělo? Vždyť jeho současníci jej za žádného podvodníka nepovažovali. Kolumbus, jenž by v něm mohl vidět nebezpečného rivala, o něm naopak smýšlel přátelsky: „Vždy si přál, aby mi mohl působit radost,“ napsal dne 5. února 1505 synovi Diegovi do Sevilly. „Je to muž velmi poctivý. Štěstí mu nebylo nakloněno jako mnoha jiným a jeho námaha mu nevynesla takový prospěch, jaký by zasluhoval.“ Nakonec zbývá otázka, kdo byl vlastně onen slavný Florenťan?

Pocházel z významné obchodnické rodiny, byť zchudlé. Jeho bratři studovali na univerzitách, zatímco on se spokojil s kupeckým zaměstnáním v bankovním domě Medicejských. Ale ani tam neudělal žádnou velkou kariéru. Roku 1492 přichází do španělské Sevilly, aby zde nastoupil do obchodního domu Juanota Beraldiho, což je vlastně jen filiálka domu Medicejských. V roce 1495 však Beraldi umírá a firma se likviduje. Vespuccimu je už přes čtyřicet, ale stojí tu s prázdnýma rukama, před sebou žádnou budoucnost. Život dosud strávil ve službě někoho jiného.

Spásné Španělsko

Jenže ve Španělsku je jiná situace než v Itálii. Tady jsou objevné plavby v plném proudu, je to velká příležitost pro ty, kteří se nebojí rizika a chtějí něco dokázat. Vespucci ji využívá. Na první plavbu napříč Atlantikem se vydává v květnu 1497 z Cádizu. A vrací se v říjnu 1498 s více než dvěma stovkami otroků. Historici se však nemohou shodnout, zda tehdy opravdu obeplul Mexický záliv a dotkl se jižního cípu Floridy. Kdyby to byla pravda, objevil by americkou pevninu dříve než Kolumbus.

Skeptikové se však domnívají, že Vespucci navštívil americkou pevninu až s výpravou A. Hojedy v letech 1499-1500, které se účastnil jako kormidelník a navigátor. Nejvýznamnější je však jeho třetí plavba podniknutá v letech 1501-1502 v portugalských službách. Pro historiky poněkud záhadná expedice zkoumala a mapovala nejvýchodnější pobřeží Brazílie (ostrov Santa Cruz). Během ní dospěl k přesvědčení, že španělští a portugalští mořeplavci neobjevili cestu do Asie, ale zcela nový kontinent.

Ještě více je opředena záhadami a nejasnostmi čtvrtá a poslední plavba Vespucciho do Ameriky, jež měla najít cestu k Molukám, Ostrovům koření, a která skončila neúspěchem. Podnikavý Florenťan se pak usadil. Dal se opět do španělských služeb a zaujal funkci hlavního navigátora Kastilie.

Přes nejasnosti, které kolem jeho plaveb panují, lze říci, že Vespucci rozhodně nebyl podvodník, naopak byl to schopný mořeplavec a kosmograf. Celou „kauzu Vespucci“ lze zakončit paradoxem. Kolumbus sice objevil Ameriku, ale celý život tvrdil, že to je Indie. Amerigo Vespucci Nový svět sice neobjevil, ale jako první měl odvahu napsat, že je to do té doby neznámý kontinent. A tak si vlastně tu nehynoucí slávu zaslouží.

Snímky si můžete prohlédnout v naší fotogalerii: