Čeští jeskyňáři pomáhají zhodnotit potenciál unikátního krasového podzemí Gruzie | Reflex.cz
nahoru
Lidé a Země | Léto v Rakousku 2020

Čeští jeskyňáři pomáhají zhodnotit potenciál unikátního krasového podzemí Gruzie

FILIP ŠEBEK20. prosince 2019 • 17:20
Čeští jeskyňáři pomáhají zhodnotit potenciál unikátního krasového podzemí Gruzie
foto: Petr Zajíček

V listopadu skončila několikaměsíční práce expertního týmu ze Správy jeskyní České republiky, který se v rámci projektu ČRA vydal do Gruzie, aby zhodnotil potenciál využití jeskyní na západě země. Oblasti Imereti, Samegrelo a Racha jsou totiž významné výskytem povrchových a podzemních krasových jevů. Nedostatek finančních prostředků a relevantních odborných znalostí však brání Gruzíncům v průzkumu těchto přírodních skvostů. Projekt realizovaný v rámci programu Vysílání expertů by měl pomoci zpřístupnit tyto oblasti formou ekoturistiky se zapojením místních obyvatel pro poskytování turistických služeb, což by mělo značný přínos pro zvýšení jejich příjmů v tomto chudém, ale přírodně velmi cenném regionu.

Už v roce 2015 došlo k vypracování koncepce rozvoje jeskyní v krajích Imereti, Samegrelo a Racha, v rámci níž byly českými experty stanoveny jednotlivé kroky, jejichž prostřednictvím bude možné shromažďovat informace o krasech a jejich využití při ochraně přírodního bohatství Gruzie. Oblast Racha se nachází v severovýchodním cípu západní Gruzie a zahrnuje území o rozloze 2854 km2. Ve všech částech Rachanských krasových masivů jsou vytvořeny v hojné míře povrchové a podzemní krasové jevy, jako jsou závrty, škrapy, ponory, vyvěračky, jeskyně a propasti, ojediněle i celé jeskynní systémy.

„Z hlediska ochrany území je nejvýznamnější Nakeralský hřbet. Krasová planina o průměrné výšce 1 500 m. n. m. s množstvím krasových jevů se rozkládá západně od přehrady Shaori na ploše 60 km2. Na planině je velké množství závrtů, jejichž přesný počet nebyl dosud zjištěn a v oblasti je evidováno více jak 10 jeskyní. Nejdelší z nich je jeskyně Racha 2001, objevená a zkoumaná místními speleology. Celková délka všech prostor jeskynního systému činí 4073 m. V jeskyni je místy unikátní krápníková výzdoba v podobě excentrických výrůstků,“ přibližuje speleolog Petr Zajíček, odborný pracovník Správy jeskyní ČR, který oblast zkoumal společně s Karlem Drbalem a Vratislav Ouhrabkou z Oddělení péče o jeskyně.

Druhou nejdelší jeskyní je pak jeskyně Muradi vzdálená od jeskyně Racha 2001 asi 1,5 km. Svoji specifickou krápníkovou výzdobou patří k unikátním lokalitám v Gruzii. Koncem roku 2014 se místním speleologům podařilo objevit další části s mimořádně vzácnými formami krápníkové výplně v podobě zvláštně strukturovaných kulovitých útvarů o průměru až 50 cm zavěšených na stalaktitech. Tato jedinečná výzdoba se tvořila v dřívější době pod vodou a její vznik je předmětem odborných diskuzí. Kromě těchto forem výzdoby je v jeskyni Muradi i velmi bohatá krápníková výzdoba v podobě stalaktitů, stalagmitů, záclon či sintrových kaskád a zasluhovala by zvláštní péči a ochranu proti poškození, které hrozí v případě častých neorganizovaných návštěv. I v této jeskyni se během spolupráce českých a gruzínských speleologů podařilo učinit nové objevy v koncových partiích.

K zajištění bezpečnosti návštěvníků je nutný hydrologický výzkum

Další z nádherných jeskyní s možným turistickým využitím je jeskyně Arsen Okrojanashvili v oblasti Samegrelo, která dosahuje celkové délky 1600 metrů a výška jejích chodeb se pohybuje od 8 do 30 metrů. Vodní tok zde navíc vytváří řadu podzemních jezer. „V současné době je jeskyně obtížně průchodná a je nutno využívat gumový člun. Vody opouštějí jeskyni vchodovou částí a vytvářejí kaskádovitý vodopád o výšce 234 metrů. Při přívalových deštích nebo v době tání sněhu na planině dochází k prudkému zvyšování hladiny vod v jeskyni.  Aby mohla být jeskyně v provozu, je nezbytně nutná absolutní bezpečnost návštěvníků. K zajištění bezpečných podmínek uvnitř jeskyně je proto potřeba provést hydrologický výzkum včetně maximální a minimální úrovně průtoku vody. V letošním roce byly proto v ČR zakoupeny a následně na předem určených místech v jeskyni instalovány 3 sady hladinoměrů.  Pracovníci gruzínské Agency of protected areas byli poté seznámeni s obsluhou, snímáním dat a jejich vyhodnocováním,“ říká Petr Zajíček.

Území Racha s vysokou ekologickou hodnotou má nesporný turistický potenciál. Gruzínská strana má záměr vyhlásit toto území jako chráněnou lokalitu s cílem ochránit území před negativními vlivy. K poznání území je však potřeba provést revizní průzkum, na nějž nemá gruzínská strana dostatečné zdroje. Podle českých expertů je provedení takového průzkumu zejména s ohledem na biodiverzitu úkol pro velký vědecký tým na několik let. V rámci projektu jsou čeští odborníci schopni provést revizní inventarizaci krasové krajiny se základními krasovými fenomény a stanovit hranice budoucího chráněného území tak, aby zahrnovalo nejdůležitější stanoviště pro budoucí výzkum biodiverzity.

Pro turistické využití je v oblasti následně nutné vybudovat příslušnou infrastrukturu, přístupové cesty, chodníky či odpočinková místa, aby nedocházelo k nekontrolovatelnému pohybu návštěvníků a poškozování přírody.  Některé části území, jako jsou vodopády a jeskyně, je pak možné zpřístupnit pouze pro pěší turisty. Vstup do jeskyní by pro turisty byl umožněn pouze za doprovodu odpovědných průvodců a v závislosti na počasí, jinak by hrozilo bezprostřední ohrožení jejich zdraví a životů. V budoucnu by každopádně zpřístupnění nádherných gruzínských jeskyní mělo vést k rozvoji regionu a tím i zlepšení životní úrovně zdejších obyvatel.

FILIP ŠEBEK




Diskuse ke článku

 

Články odjinud
Starší články Lidé a Země