Co udělá z člověka světoznámou legendu? Tak především musí mít úspěchy. A ne ledajaké, ale hodné povšimnutí, či dokonce nezapomenutelné. Neměl by být pouze brilantní ve své profesi, ale také všestranně nadaný, až geniální. Neoddiskutovatelnou nutností je čestný charakter a bezvýhradná důvěryhodnost. Napadá vás taková osoba? Co třeba Mr. Sherlock Holmes?
Záhada zamčeného pokoje, Lví hříva, Podnájemnice v závoji, Šplhající muž, Obří krysa ze Sumatry nebo zřejmě nejznámější titul, Pes baskervillský. To jsou názvy nepatrného zlomku z celkem šedesáti příběhů slavného detektiva, čtyř novel a padesáti šesti krátkých povídek z pera sira Arthura Conana Doyla. Spousta legendárních dobrodružství byla zfilmována, vznikly desítky filmových a rozhlasových seriálů, v knižní podobě vyšly ve více než čtyřiceti světových jazycích. Některé z Doylových detektivních metod jsou používány v moderní kriminalistice dodnes. Svět se prostřednictvím holmesovských příběhů nejen pobavil nad napínavými detektivními zápletkami, ale také se seznámil s obrázkem života anglického džentlmena viktoriánské éry Anglie devatenáctého století.
Muzeum Sherlocka Holmese na londýnské Baker Street původně vzniklo zejména proto, aby ukázalo, jak Mr. Holmes s doktorem Watsonem po celých dvacet tři let žili. Fikce stvořená Arthurem Doylem získala reálnou tvář a své čestné místo, zejména v turistických itinerářích návštěvníků města na Temži.
Doma u slavné dvojice
Autenticita muzea je zajištěna nejen dobovým nábytkem a mnoha detaily vybranými se zvláštní pečlivostí, ale i budovou. Pro muzeum byl vybrán dům, který byl postaven v samotném srdci Londýna právě v Holmesově době, přesněji v roce 1815. Interiéry a vybavení jsou věrné popisu sira Doyla. Pokoje jsou malé. Pracovna Sherlocka Holmese má dvě větší okna s výhledem na Baker Street a pokoj doktora Watsona ve druhém patře má okno opačným směrem, do dvora. Sbírka dýmek, kalamář, housle, cínový popelník, pohozený doktorův klobouk, rozestlaná postel, otevřená kniha, hořící krb a svíčky... V pokojích máte pocit, že předměty zrovna někdo ve spěchu opustil. Kuriozitou je dobová keramická záchodová mísa.
Sympatické na expozici je také to, že tu návštěvník neobjeví žádnou věc, která by mu připomínala něco z moderní doby. Vstupenky se prodávají ve vedlejším domě, takže ani obchod se suvenýry nenarušuje dojem, že jste se ocitli ve viktoriánské Anglii a prostě přišli k Mr. Holmesovi na návštěvu. Nejednoho skalního fanouška slavného soukromého „očka“ to může svádět až k intenzivnímu pocitu „déj`a vu“.
Nahlédněte do slavných příběhů!
Návštěvníky neodradí ani bezpečnostní skla před exponáty či obvyklé cedulky s nápisy „Nedotýkati se“ nebo „Zákaz fotografování“. Role průvodce a vypravěče zde připadla „doktoru Watsonovi“. Starší bělovlasý pán v kostýmu ochotně vypráví a pózuje s dětmi. Malým čtenářům pod vypůjčenou holmesovskou kostkovanou čepicí září oči, ačkoli o jejím nositeli nejspíš uslyší až mnohem později, kdy se sami začtou do poutavých zápletek.
Scény z případů slavného detektiva, které jsou instalovány v horních patrech domu, představují voskové figuríny. Můžete se stát například svědky setkání Irene Adlerové a českého krále ze slavného Skandálu v Čechách nebo kopírování encyklopedie Britannica důvěřivým zastavárníkem Jabezem Wilsonem ze známého příběhu Spolek ryšavců. Jako památku na návštěvu muzea si nakonec může každý host vybrat z nepřeberného množství suvenýrů. Obchůdku s obsluhujícími v dobových kostýmech vévodí obrovský exemplář knihy se všemi „holmesovkami“. Najdete tady všechno, co čtenářům připomíná svět napínavých příběhů: od unikátních výtisků Doylových knih přes dýmky z nejvzácnějších materiálů a lupy všech možných velikostí až po originální hlavolamy a kvízy ve stylu slavného Sherlocka Holmese.
Chcete-li své oblíbené literární postavě napsat, samozřejmě je to možné. Doktor Watson vás dokonce ujistí, že žádný dopis ani pohlednice nezůstanou bez odpovědi. Svému slovu džentlmena skutečně dostojí. Navíc si ta nejoriginálnější psaníčka, která došla na adresu Baker Street 221b, London NW 1, můžete prohlédnout na nástěnce v pracovně sira Arthura Conana Doyla, duchovního otce geniální detektivní dvojice.
Z lékaře detektivem - životní dráha
Sir Arthur Conan Doyle vystudoval medicínu na edinburské univerzitě. Diagnostické způsoby práce jednoho z tamějších profesorů ho prý přivedly na myšlenku dedukční metody, kterou později v jeho knihách s takovým zdarem používal Sherlock Holmes. Lékařskou ordinaci si zprvu otevřel v Southsea a v době, kdy čekal na pacienty, začal psát. Světová sláva, kterou za své knihy sklidil, pak korunovala jeho popularitu člověka s pozoruhodně vznešenými cíli: mnohdy byl poslední nadějí „zločinců“, kteří žádný zločin nespáchali, ale nedokázali se vymanit z osidel soudní mašinerie. Jeho největším úspěchem bylo vytvoření postavy Sherlocka Holmese, která si brzo získala mezinárodní uznání a trvale svého tvůrce odváděla od jiné literární práce, které on sám dával údajně přednost. V jedné povídce Conan Doyle sice dopustil, aby byl slavný detektiv zabit, ale rozhořčení čtenářů ho donutilo postavu opět vzkřísit. O oblíbenosti jednoho z nejznámějších detektivů všech dob svědčí i založení Společnosti Sherlocka Holmese také u nás, v České republice. Tvoří ji něco málo přes sto členů.
Snímky si můžete prohlédnout v naší fotogalerii:
