Obvykle liduprázdné městečko Binche na jihu Belgie se v období karnevalu stává středobodem průvodu výjimečných postav, zvaných „Gillové“. Tento karneval je v Belgii tak slavný, že i pověstný čurající chlapeček na kašně v Bruselu získá na termín oslavy stejný obleček jako hlavní postavy karnevalu.
Binche slaví a s ním celá Belgie. Mnozí během tří dnů až do masopustního úterý nejdou ani spát a vyčkávají v barech nebo hostincích, kde se popíjí pivo a šampaňské. Dobrou úterní karnevalovou snídaní jsou ústřice a šampaňské. To vás nakopne a vydržíte ještě celý den až do závěrečného ohňostroje. Úterý je také dnem, kdy se konečně v ulicích objeví masky proslavených Gillů. Je dopoledne a první hloučky masek, připomínající tlusté paňáci, se pohupují do rytmu bubnů a rozeznívají zvonce zvané apertintailles. Proutěná metlička v dlaních má symbolizovat zahnání zimy a pomohou k tomu i velké dřeváky, které rytmicky klapou na dlažbě. Kde je buben a zdáli viditelné masky, tam se to hemží nadšenými lidmi, kteří křičí, křepčí a bujaře tancují. Jinde se zdraví staří známí a pořizují si selfie s maskami. Tady sám nikdo nezůstane, seznámíte se s novými přáteli.
Čím více se postavy přibližují k hlavnímu náměstí, atmosféra houstne, přibývají zvědavci a bubeníci. Ranní čas je okamžikem, kdy si muži nasazují povoskované škrabošky a všichni vypadají jako jednolitá masa tváří s kníry, kotletami a typickými brýlemi, jako z jiných časů. Možná je to pro někoho neřízený chaos, zmatek a hemžení, ale karnevalová tradice přesně určuje pravidla, kdo a kdy má být přesně v jakém průvodu a jakém oblečení. Promenáda masek, bubnů, trombonů i čumilů se přerušuje až poledním časem, kde všechny pohltí místní hospody, aby načerpali sílu na odpolední finále.
Zrození karnevalu
Historické prameny se zmiňují o prvních karnevalových maskách už na konci 14. století. Jen samotná maska typického Gilla je zaznamenána v kronikách až v 18. století. Možná tím správným vysvětlením je, že tajemná postava má ukrýt svůj původ pro fantazii každého návštěvníka. Někteří historici se přiklánějí k možnému spojení s kostýmy Inků, kteří byli v průvodu, který organizovala Marie Uherská v roce 1549, aby přivítala svého bratra Karla V. Možná se díky tomu barevné kostýmy zalíbily místním obyvatelům a tak vznikla tradice pestrých průvodů, která se vyvinula do dnešních dnů. Dnes je karneval od roku 2003 součástí nehmotného dědictví UNESCO stejně jako například naše masopustní tradice na Hlinecku.
Jak se stát Gillem?
Odpověď je jednoduchá, musíte se narodit v Binche nebo zde žít minimálně pět let. Tato tradice se dědí z otce na syna. V průvodu se chodí doslova až do smrti nebo dokud se udržíte na nohou. Maskovaní mohou být jen muži, jejich synům je umožněno účastnit se už od věku tří let. Jediným omezením je, že pokud jste byli i na jiném karnevalu do věku osmnácti let, už nikdy se nemůžete obléknout do maškary Gilla. Jedinou možností, jak se zúčastnit, je navléknout si masky vyhrazené pro ostatní. A těmi jsou harlekýni, sedláci a pieroti.
Vrchol slávy
Odpolední defilé je vrcholem celé události. Průvody Gillů, kterých může být až kolem tisícovky, uklidí voskové masky a nasadí velkolepé klobouky s pštrosími pery. Takový klobouk váží až tři kila a není jednoduché v baculatém kostýmu udržet rovnováhu. Aby byl kostým pěkně kulatý, vycpává se senem nebo slámou. Proto účastníci v kostýmech v národních belgických barvách připomínají spíše nemotorné postavy z pohádek. Samotná výbava jednoho účastníka přijde na slušný majlant. Vypůjčení kostýmu s kloboukem dobrých 300 eur, ušití kostýmu dvojnásobek a výroba klobouku z pštrosích per už stojí neuvěřitelných 3000 eur.
Nálož pomerančů
Maskovaní Gillové v závěru průvodu mají i jednu povinnost, a to obdarovat přítomné rudými pomeranči. Někteří je jen podávají z košů, jiní házejí do spleti natažených rukou. Někteří účastníci naplní ovocem nejen kapsy, ale i igelitové pytle. Takový Gille za odpoledne rozdá 30 až 40 kilogramů pomerančů. Tato tradice byla zavedena až s příchodem železnice, která usnadnila dovoz většího množství nákladů. Barevné konfety pokrývají dlažbu a nadšení Gillové už vyprázdnili své koše. Ale to ještě není konec, divokou zábavu završí ohňostroj. Po úterní půlnoci nezbývá než se těšit na příští rok.
Cesta na karneval
Binche je dostupné vlakem z Bruselu, cesta trvá hodinu a dvacet minut. Během masopustního úterý jede mnoho mimořádných vlaků. Při koupi zpáteční jízdenky je druhá cesta zdarma. Karneval v Binche se koná vždy tři dny před Popeleční středou.
Jedineční Gillové
Tradice výroby masek byla zaznamenaná už v 18. století. V minulosti se masky vyráběly ve Švýcarsku nebo v Německu. Později byl vyzkoušen i plast. Až v 70. letech se rozhodl sochař Jean-Luc Pourbaix najít tu nejlepší techniku. To se mu po roce pokusů podařilo, a tak jsou v základu masky především bavlna a vosk. Tři plátna různých barev se lisují za vysokých teplot, díky lepidlu se během schnutí uchová tvar. Nyní přichází kresba očí, hustého obočí a knírů barvami. Aby maska byla voděodolná, konečnou úpravou je koupel ve vosku. Za jeden rok dokáže sochař vyrobit okolo 400 masek.
Muzeum masek
Co rozhodně žádný návštěvník karnevalu nesmí minout, je Mezinárodní karnevalové muzeum masek v Binche. Tady uvidíte sbírku masek napříč kontinenty stejně jako ty historické z karnevalu v Binche. Muzeum je jen kousek od hlavního náměstí, kde defilují účastníci karnevalu.
