Z lingvistického hlediska si můžeme Pyrenejský poloostrov před příchodem Římanů představit jako barevnou mozaiku. Když začalo ve 2. století před naším letopočtem dobývat Hispánii mocné impérium, vládlo tady asi pět jazyků. Přežila pouze baskičtina. Nedávný objev nejstaršího baskického textu výrazně pomáhá objasnit vývoj jazyka vymykajícího se všem kategoriím.
Více než dva tisíce let stará podoba neobvyklé řeči je vepsána do bronzové destičky ve tvaru ruky. Přes čtrnáct centimetrů dlouhý a jeden milimetr silný artefakt z 1. století př. n. l. obsahuje text o čtyřiceti starobaskických znacích. První slovo sorioneku, které se vědcům zatím povedlo rozluštit, se velmi podobá baskickému zorioneko, které znamená štěstí.
Archeologové našli významnou památku v roce 2021 nedaleko Pamplony. Hlavní město Navarry leží osmdesát kilometrů od baskické přímořské metropole San Sebastián na severovýchodě země. Baskové jsou považováni za původní předřímské obyvatele poloostrova. Identifikují se jako samostatný národ, pěstují vlastní kulturu, zvyky a odlišují se zejména jazykem, který nemá na světě žádného příbuzného.
Řeč jako šifra
Současná baskičtina s asi šesti sty tisíci mluvčími je přímým dědictvím jednoho z paleohispánských jazyků. Vedle staré baskičtiny dokážeme do mapy Pyrenejského poloostrova zakreslit zhruba další čtyři oblasti, kde se hovořilo různými svébytnými jazyky, než ho pohltila Římská říše.
Celý jihozápad Španělska a jih Portugalska se nacházel pod vlivem tartéštiny. Známe pár slov, která ji rozhodně staví mimo indoevropskou rodinu. Nicméně u ní nalezneme lehkou spojitost s iberštinou, jíž se mluvilo v dávných časech v pásu u Středozemního moře. O ní se dá říci, že souvisí s baskičtinou. Ovšem jestli měla stejný základ, nebo přijala její podobnost z důvodu interakce, nelze určit. Na malém území ve středu Španělska se používala keltiberština a na ještě skromnějším teritoriu na východ od Madridu se hovořilo keltštině podobnou lusitánštinou.
Na třiceti šest gramech bronzu ve tvaru ruky si přečtete nápisy uspořádané na čtyřech řádcích. Kromě úspěšně přeloženého prvního řádku sorioneku zbývá ještě přijít na význam následujícího textu přepsaného do latinky:
tenekebeekiŕateŕe[n]
oTiŕtan · eseakaŕi
eŕaukon ·
Jelikož neexistují dostatečné podklady pro studium prerománských jazyků, jejich luštění se téměř rovná vyplňování úplně prázdného sudoku. Objev irulegijské ruky na úpatí stejnojmenného středověkého hradu, kde se v době železné nacházelo baskické město, může přinést nápovědu do celé lingvisticky spletité hádanky. Nezbývá než popřát všem badatelům hodně štěstí.
