Hlavní město Lucemburk. Stará čtvrť Grund s klášterem Neumünster je dokonce zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO.

Hlavní město Lucemburk. Stará čtvrť Grund s klášterem Neumünster je dokonce zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO. Zdroj: Veronika Dynterová

Hrad Vianden je druhým nejnavštěvovanějším místem Lucemburska
Mullerthal svou krajinou připomíná Švýcarsko
Nezapomeňte ve sklepích hradu Beaufort ochutnat vyhlášený likér Cassero
Hrad Esch-sur-Sure tyčící se uprostřed Arden, které sehrály významnou roli ve druhé světové válce
Hrad Bourscheid se vypíná 150 metrů nad řekou Sure a působí impozantním dojmem
8
Fotogalerie

Lucembursko: Roadtrip za králem

I přes malou rozlohu má Lucembursko rozhodně co nabídnout. Milujete husté lesy, potůčky, divoké skály nebo historická městečka a romantické hrady? Pak si se mnou udělejte krátký výlet!

Lucembursko je jedním z nejmenších států Evropy a sousedí s Belgií, Francií a Německem. Země se pak dělí na dvě části, severní Oesling, ve kterém bychom našli Ardenskou vrchovinu, hluboké lesy, bažiny i největší horu Lucemburska Kneiff, která dosahuje výšky 560 metrů nad mořem. V Gutlandu neboli v jižní části země jsou rozsáhlé pastviny, nádherné staré vinice a převážně zemědělská půda.

Česká stopa v Lucembursku

Lucembursko je poslední zemí Beneluxu, která nám zbývá na cestovatelském seznamu, a díky jeho malé rozloze jsme se rozhodli procestovat ho autem a pěšky během tří dní. Ranní cesta po německých dálnicích utíká velmi plynule, stavíme jen jednou, abychom protáhli unavené svaly, a zakrátko pokračujeme dál. Cestu dlouhou 750 km zvládáme za necelých sedm hodin a kolem poledne již parkujeme v hlavním městě Lucemburska. Lucemburk je úžasné městečko, které pohodlně projdete za odpoledne pěšky. Najdete tu Starou čtvrť, která je zapsaná na seznamu UNESCO, mnoho kostelů a nádherný Velkovévodský palác. Naši prohlídku začínáme na „nejkrásnějším balkoně Evropy“, Chemin de La Corniche, na skalnatém úbočí Bock nad řekou Alzette. Vyhlídková trasa nám umožní výhledy na historickou část města Grund, údolíčko řeky s malebným mostem a opatství Neumünster. Celé město je silně opevněno a protkáno podzemními chodbami, které místní obyvatele chránily před nájezdníky ve středověku, jelikož město zaujímalo velmi důležitou strategickou polohu. I díky tomu je Lucemburk velmi členitý a šlapete vlastně pořád nahoru a dolů, jelikož kopců a údolí, nad kterými se klenou proslulé mosty a viadukty, je opravdu nespočet! Jen samotných mostů je tu kolem stovky.

Město je spjaté s českou historií, a to díky králi Janu Lucemburskému, který je pohřben v nejdůležitější katedrále Lucemburska, v Notre-Dame. Českou stopu pak nacházíme i na nedalekém náměstí Place d’Armes, kde se nachází pamětní deska se jménem Jana Palacha. Myšlenka na pamětní desku se zrodila v hlavě Fernanda Zürma, kterého s Československem pojilo přátelství a Jana Palacha obdivoval za jeho statečnost. Zpátky však ke katedrále Notre-Dame, která je hlavní dominantou celého města. Její návštěva stojí rozhodně za to. Uvnitř si můžete prohlédnout bohatě zdobený interiér, kterému dominuje dřevěná soška Panny Marie Utěšitelky, patronky města.

V centru města určitě doporučuji navštívit i Velkovévodský palác neboli Grand Ducal Palace, který je od roku 1890 oficiální rezidencí lucemburské velkovévodské rodiny. Centrem vede bulvár plných místních butiků, obchůdků a restaurací, který vás dovede až do čtvrti Kirchberg, kde sídlí evropské instituce, jako je například Evropský parlament, sekretariát Evropské unie, Soudní dvůr EU či Evropská investiční banka. Po ochutnání místních specialit znovu usedáme do auta a vydáváme se směrem na jihozápad, do Červené země k městečku Bascharage. Díky vysokému obsahu železa v půdě je tu země opravdu červená! Místního železa v půdě si všimli již starověcí Římané, kteří jako první ze všech tady začali železo také těžit.

Krajem kopců a vodopádů

Husté lesy protkané zurčícími potoky, skalnaté rokle, soutěsky a jeskyně… to zní jako skvělý plán. A tak se brzy ráno vydáváme na cestu do středovýchodní části Lucemburska, do proslulého regionu Mullerthal, kterému se také někdy přezdívá Malé lucemburské Švýcarsko, a to díky kopcovité krajině a pískovcovým útvarům. Den začínáme prohlídkou hradu Beaufort, který byl postaven na přelomu jedenáctého a dvanáctého století a nachází se v údolí, odkud vede řada turistických tras po místním národním parku. Hned za gotickou stavbou si můžete prohlédnout renesanční zámeček, ovšem pouze s průvodcem. Nezapomeňte také na ochutnávku místního vyhlášeného likéru Cassero, který se vyrábí z černého rybízu.

Po kulturním zážitku se vydáváme na 30 kilometrů dlouhý Mullerthal Trail, který nás provede opravdu nádhernou krajinou. Značených cest, ze kterých můžete vybírat, je tu hodně a záleží jen na vaší fyzické kondici a čase. Celá stezka měří 112 kilometrů a skládá se ze tří smyček, které jsou vzájemně propojené. Určitě ale nezapomeňte navštívit stejnojmenné městečko Mullerthal s nedalekými vodopády, které se staly symbolem místní krajiny. Mnoho turistů také zamíří do „hlavního města“ regionu, Echternachu, který je zároveň nejstarším městem v Lucembursku. Echternach byl ve středověku vyhlášeným poutním místem. Lidé putovali zejména do baziliky svatého Willibrorda s hrobkou stejnojmenného patrona. Po náročném výkonu znovu usedáme do auta a za svitu podvečerního slunce projíždíme střední část Lucemburska.

Roadtrip kolem dokola

Lucembursko má jednu velikou výhodu: na relativně malém prostoru je toho k vidění opravdu hodně, zvlášť pokud se rozhodnete pro roadtrip jako my. Z jihu doslova obkroužíme celou zemi a vracíme se opět na jih. Top destinace jsou od sebe vzdálené zhruba dvacet až třicet minut jízdy autem, ideální kombinace pěší turistiky a autovýletů, vlastně takové soukromé hop on, hop off.

První větší zastávku děláme u přehrady Upper Sure, která slouží jako zásobárna pitné vody a k výrobě elektrické energie. Kousek za ní se v horách rozprostírá malebná vesnice Esch-sur-Sure, které dominují ruiny hradu a kostela z desátého století. Naše cesta pokračuje směrem na sever do horského pásu Arden, kde si turisté také přijdou na své, jelikož místní zalesněné kopce nabízejí řadu tras. Ardeny se také staly svědkem krvavých bitev druhé světové války, proto téměř na každém kroku najdete řadu památníků a křížů, které tyto události připomínají. Snad všechny turistické průvodce zmiňují městečko Clervaux s bělostným zámkem, který v sobě ukrývá světoznámou výstavu fotografií k tématu člověka a lidskosti. Soubor fotek je také zapsán na seznamu UNESCO. Více než samotná výstava nás však zaujal benediktinský klášter svatých Mořice a Maura, který se nachází na nedalekém kopci. Klášter byl vystavěn v roce 1890 a kolem něj je cítit mystická atmosféra, jako bychom se rázem ocitli úplně v jiné době.

Ze zasnění nás vytrhne odbíjení hodin na kostelní věži a nám tak nezbývá nic jiného než se přesunout dál. Naším dalším cílem je město Vianden, druhé nejnavštěvovanější místo Lucemburska. Nad městečkem se tyčí nejkrásnější hrad celého Lucemburska, kterému se mnohdy přezdívá lucemburský Karlštejn. A právě zde se narodil již zmíněný český panovník Jan Lucemburský. Hrad byl stavěn od jedenáctého do čtrnáctého století a v minulosti byl téměř kompletně zničen. Rod Oranžských, který později hrad vlastnil, potřeboval v devatenáctém století peníze na války s Anglií, a tak tehdejší majitel hrad prodal obchodníkovi s kořením Wenceslasu Kosterovi. Ten však ve starém hradě nechtěl bydlet, a tak postupně rozprodával jeho mobiliář. Nejdříve začal nábytkem, poté na řadu přišla okna, a dokonce i břidlicová střecha! Z hradu se tak postupně stávala ubohá ruina, kterou nakonec koupil stát a začal s dlouhodobou rekonstrukcí. Naštěstí se dochovaly původní plány a skici, které byly využity pro jeho obnovu.
Dnes tak návštěvníci mohou obdivovat rozsáhle rytířské sály, komnaty, ložnice, kuchyň s otevřeným ohněm nebo byzantskou otevřenou galerii, ze které je krásný výhled na celé město. Kvůli úspoře času volíme cestu lanovkou na místní kopeček, ze kterého pak scházíme ke gotickému hradu. Hrad si můžete prohlédnou sami s audioprůvodcem, takže v něm můžete být tak dlouho, jak jen chcete, a nasávat tu správnou středověkou atmosféru.

Po prohlídce míříme do spleti středověkých uliček a malebných domků a krámků k řece Our, u které si na lavičce užíváme jarní sluníčko a zalesněné kopce všude okolo. Cestou kolem říčky nezapomeňte navštívit také rodný domek spisovatele Victora Huga. Nedaleko se pak nachází další zachovalý hrad Bourscheid, jehož prohlídku již nestíháme, vydáváme se tak alespoň na první nádvoří, které je návštěvníkům otevřené zdarma i po zavírací době. Na mém seznamu pak zbýval už jen hrad Larochette, ke kterému jsme se vyšplhali již za svitu posledních slunečních paprsků. Den to byl opravdu náročný, ale rozhodně stál za to!

Pokud jste noční sovy a milujete řízení, ještě večer se můžete vrátit do Česka. My jsme však zvolili cestu odpočinku a přespali v Lucembursku. Druhý den ráno jsme již překročili hranice a udělali si při cestě domů ještě pár zastávek v Německu, ale to už je jiný příběh...


Na co si dát pozor?

Jako němčinářka jsem očekávala, že se díky geografické poloze Lucemburska snadno domluvím německy. Bohužel jsem se na většině míst setkávala s neporozuměním a výrazně zde dominovala francouzština. Anglicky jsme se domluvili s obtížemi, proto na další cestu raději přibalím i francouzský slovníček. Místní lidé jsou však velmi milí a ochotní vám vždy se vším poradit.