nahoru

Fotograf a cestovatel Peter Hupka: Moje pětka v Srbsku

Peter Hupka 27. září 2022 • 17:00
Fotograf a cestovatel Peter Hupka: Moje pětka v Srbsku
foto: Peter Hupka

Srbsko patří k mým nejoblíbenějším koutům Balkánu, zejména pro svou přírodu a divoké hory, bezprostřednost lidí, jejich optimismus a nezdolnou chuť bavit se s hosty. I proto se do tohoto koutu blízkého světa nejraději vydávám stopem nebo autem a vždy naprosto bez plánů. Kdo má dost času a je otevřen místním zvyklostem, toho Srbsko svými zákoutími provede samo.

1) Letadla Utva

Nejen piloti a nadšenci do aviatiky jako já vědí, že v Srbsku se vyrábějí i letadla. Firma UTVA, založená v roce 1937 v Zemunu a následně přestěhovaná do Pančeva ve Vojvodině, má za sebou více než osmdesátiletou tradici produkce kluzáků a jednomotorových školních letadel. Ty byly, až na lastu z roku 2009, zkonstruovány ještě za dob Jugoslávie. Mezi známé typy patří zejména Utva 75, která se od druhé poloviny sedmdesátých let používala v jugoslávské armádě jako výcvikový typ. Po rozpadu Jugoslávie přešly jednotlivé stroje do vlastnictví armád následnických států a po jejich postupném vyřazení do vlastnictví aeroklubů.

2) Magická Stara planina

Hory na pomezí Srbska a Bulharska jsou divoké a krásné i proto, že v období socialismu se jednalo o pohraniční zónu, do které byl přístup omezen. Kromě několika středisek, jakým je například lyžařské Babin Zub, zde tak najdete jen kilometry horských hřebenů a neporušené přírody. 2169 m vysoký vrchol Midžor je dnes možné považovat za nejvyšší štít v zemi, jelikož ty, co ho překonávají, leží na území sporného Kosova. Hřebenovka z Midžoru na Kopren patří mezi nejkrásnější túry v Srbsku, zejména na jaře, kdy jsou zdejší louky plné barevných krokusů.

3) Street art

Kdo má rád výtvarnou formu pouličního umění, přijde si na své třeba při procházkách ulicemi Bělehradu. Street art najdete například v zónách Savamala, Cetinjska či v Zemuně a Novém Bělehradě. Mnohá díla mají svůj specifi cký styl, osobitý rukopis a zkrášlují jinak všední či zpustlé budovy. To, že je Bělehrad světem ve světě, zjistíte i jinak: místo rozšafných vesničanů zde potkáte třeba delikátně oděné dámy kráčející s nejnovější módou a jejich pejsky v pulovřících venčené na barevných vodítkách.

4) Jeskynní muž Panta

Je v současnosti možné žít odloučený od civilizace? Na tuto otázku hledá odpověď i neobyčejný Piroťan Panta Petrović, žijící za říčkou kousek od železniční rampy u silnice vedoucí z Pirotu na Rsovci a dále do hor. Pantu dnes znají už i čtenáři zahraničních periodik. „Byli za mnou i z Daily Mailu!“ chlubí se chlapík, do jehož příbytku se dostáváme improvizovaným padacím mostem – dřevěnou lávkou, kterou nám přes potok spustí. Panta si postavil dřevěnou chýši na stromě, během chladnější části roku přespává i v nedaleké jeskyni a chová kozy, slepice a divočáka. Rodinný život prý není pro něj a jeho alternativní bezdomovectví se místní lidé postupně naučili tolerovat.

5) Voda a vzpomínky

Voda je dar a nabrat si chladivou osvěžující tekutinu z některé ze studánek je zejména v létě k nezaplacení. Slovo česma, kterým je zde často označují, pochází z turečtiny a znamená pramen. Časté jsou spomen česmy, prameny vybudované na počest známé osoby či přítele, který již není mezi námi. Malebné jsou i horské toky, vytvářející často pěkné vodopády. Mezi mé oblíbené patří Tupavica, ležící nad obcí Dojkinci na východě země. Pokud se vám nechce dlouho putovat pěšky, zajímavou alternativou je vodopád Bigar, ležící přímo u hlavní silnice číslo 221, spojující města Knjaževac a Pirot. Najdete ho přibližně v polovině této sedmdesátikilometrové spojnice, sedm kilometrů za vesničkou Kalna.

Peter Hupka




Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.
 

Nejnovější články
Články odjinud
Starší články Lidé a Země