Žemaitijos

Žemaitijos Zdroj: Vladimír Lemberk

Žemaitijos
Aukštaitija
Dzukijos
Orvydasova zahrada
Jezerní oblast Moletai
6
Fotogalerie

Litevská pětka cestovatele Vladimíra Lemberka

Do Litvy jsem se před lety na první pohled zamiloval. Bylo tu (a stále je) možné dobrodružně a svobodně putovat divočinou s pocitem, jako by člověk ani nebyl v Evropě. Pěšky cestou necestou nekonečnými lesy nebo kánoí po navzájem propojených jezerech či po meandrujících řekách. Připadal jsem si jako v Kanadě.

1) Žemaitijos

Sice je tento národní park populární rekreační oblastí Litevců, ale mimo vesnice a nejznámější turistické atrakce tu budete nejspíš zcela sami. Lze tu plout na vypůjčené plachetnici po velkém jezeře Plateliai se spoustou ostrůvků zvláštních tvarů (z výšky ocení piloti dronů), vydat se na pěší túry po několika značených naučných trasách (například k rašelinnému jezeru Piktežeris) nebo si projít svéráznou, pět kilometrů dlouhou křížovou cestu Žemaičiu Kalvarija. Jako ryba ve vodě se tu ovšem budou cítit hlavně cyklisté. Pro ně jsou v Žemaitiji připraveny desítky kilometrů značených a upravených cyklotras, které propojují přírodní zajímavosti (například památné stromy), tradiční vesnice s lidovou architekturou a živým folklorem a také množství vyřezávaných křížů, božích muk a kapliček.

2) Aukštaitija

Tento národní park je územím lesů, jezer a starých roubených samot. Nejlépe se o tom přesvědčíte z vyhlídkového kopce Ladakalnis, který okolní krajinu převyšuje o 60 metrů. V minulosti se zde odehrávaly obětní rituály pohanů. Místo s kruhovým rozhledem dodnes vyzařuje hodně zvláštní atmosféru. Aukštaitiju si nejlépe užijete z kajaku, který si lze půjčit ve správním středisku Paluše. Můžete se vydat na několikahodinovou nebo několikadenní plavbu po řekách a jezerech. Doporučuji z vlastní zkušenosti tuto okružní trasu: z tábořiště u jezera Almajas po řece Almaja do jezera Asekas a dalšími průlivy přes jezera Linkmenas a Aliksnaitis do jezera Úkojas. Zpět na tábořiště se dostanete krátkým přenesením člunů přes lesnatou šíji.

3) Dzukijos

V nejjižnější a nejlesnatější části Litvy žije prý víc losů než lidí. To, co jinde uvidíte jen v etnografických muzeích, je zde stále živé. V těch několika vesnicích, které ve stejnojmenném národním parku leží, se venkované dosud věnují tradičním řemeslům, včelařství, řezbářství, sběru a zpracování lesních plodů a hub. Zavítáteli do hlubokých lesů v září, nasbíráte tu takové množství brusinek a hub, že je zcela jistě ani nepoberete. Při houbaření ale pozor na obrovské rašeliniště Čepkeliju, kterým prochází hranice s Běloruskem! Za návštěvu rozhodně stojí Merkines piramide – asi 20 metrů vysoká skleněná kopule s kovovou pyramidou uvnitř ležící přímo v lůně divoké přírody. Vstoupíte dovnitř a jakýkoliv zvuk vám rozkmitá bránici.

4) Orvydasova zahrada

Tato excentricky působící sbírka soch a dalších uměleckých děl či jejich artefaktů se nachází nedaleko města Salantai na severozápadě Litvy. Na své zahradě ji založil františkán Orvydas (1952–1992). Při procházení zahrady, nebo spíše galerie pod širým nebem zřejmě budete na pochybách, zda je to všechno myšleno vážně. Dřevěné sochy Ježíše, litinové hřbitovní kříže, kamenné skulptury s pohanskými motivy a do toho odstavený sovětský tank T-34 či maketa jaderné hlavice rakety... Něco mezi mystériem, duchařinou, uměním a fantasmagorií.

5) Jezerní oblast Moletai

Řada obyvatel hlavního města Vilniusu má právě tady své rekreační chalupy a letní sídla. V oblasti leží přes 220 jezer obklopených borovými lesy, takže přijet sem s vlastní lodí je ta nejlepší volba. Vzpomínám na první návštěvu, kdy jsme na člunech několik dnů proplouvali mezi navzájem propojenými jezery a vůbec netušili, kde jsme. Živili jsme se čerstvě nalovenými rybami, houbami a brusinkami. Teprve jakýsi sedlák nás na řece Lakaja ze břehu vzrušeným křikem varoval, že po meandrujícím toku poplujeme ještě několik dnů, než potkáme další lidi a budeme se moci vrátit do civilizace...