Kungsleden

Kungsleden Zdroj: Profimedia.cz

Dřevěný chodníček na stezce
Pohled na mlhavé švédskou krajinu
Kebnekaise
Polární záře
5
Fotogalerie

Cestou králů: švédský Kungsleden

Kungsleden, neboli Královská cesta, se právem řadí mezi nejkrásnější treky Evropy. Pokud se chcete na měsíc ztratit ve skandinávské divočině a vychutnat si klid při pohledu na rozkvetlé louky a rozsáhlá jezera, je pro vás tento trail jako stvořený.

Historie trasy sahá do období konce 19. století, kdy se Švédská turistická asociace (STF) snažila přilákat návštěvníky k objevování krás Laponska. Posléze se začal mapovat profil trasy a dnes se Královská stezka klikatí na asi 450 kilometrech mezi městy Hemavan a Abisko, přičemž druhé zmíněné městečko se nachází už za polárním kruhem. Cesta prochází třemi národními parky, rozlehlými bukovými a borovými lesy, ale i arktickou divočinou, ledovci a skalnatými horskými průsmyky. Pokud byste se rozhodli cestu si prodloužit a udělat ze samotného trailu odbočku na nejvyšší vrchol Švédska Kebnekaise, budete mít v nohou více než 500 kilometrů. Přestože stezka prochází zatím poměrně nedotčenou švédskou krajinou, vede z velké části po dobře vyšlapaných pěšinách s chodníčky a dřevěnými mosty, položenými přes bažinatý terén a horské potoky. Na několika místech vede trasa přes vodní plochu, kterou můžete buď sami odveslovat na druhý břeh, nebo se nechat svézt kyvadlovou lodní dopravou.

Jak na to

Pokud se sem rozhodnete vydat, měli byste mít alespoň trochu zkušeností s chůzí na dlouhé vzdálenosti. Ovšem nečekejte přemrštěné výškové profily, u jejichž přechodů byste měli jazyk na vestě. Kromě přechodu průsmyku Tjäktja, který je s 1105 m n. m. nejvyšším bodem trasy, není většina trailu totiž příliš náročná a zvládne ho každý, kdo je zdravý a má základní kondici.

Většina lidí chodí po Kungsledenu od severu k jihu. Začínají tedy v arktickém Abisku a postupně scházejí na „civilizovanější“ jih země. Já bych naopak doporučila vybrat si opačný směr trasy, protože se tak v sezoně vyhnete davům dobrodruhů a budete mít celou severskou divočinu pro sebe.

Na stezce se nachází několik nástupních míst v případě, že chcete jít například jen půlku trasy nebo v průběhu výpravy nečekaně změníte plány. Od severu k jihu jsou hlavními nástupními místy Abisko, Vakkotavare, Saltoluokta, Kvikkjokk, Jäkkvik, Ammarnäs a Hemavan. Můžete tu doplnit i zásobu potravin.

Podél stezky Kungsleden přibližně každých 10 až 20 kilometrů narazíte na horskou chatu provozovanou Švédskou turistickou asociací, v níž se můžete vyspat a nabrat síly na palandách ve společných pokojích. Chaty mají k dispozici základní zásoby k zakoupení a kuchyňku s plynovým vařičem pro vlastní potřebu, takže si můžete uvařit. Nemají ovšem tekoucí vodu (můžete ji nabrat z nedalekých potoků) ani elektřinu, v některých jsou však sauny vytápěné dřevem. Pokud se nechcete spoléhat na tato přístřeší a raději se vyspíte pod noční oblohou ve vlastním příbytku, nic vám nebrání najít si nějaké pěkné místo na louce, kde přenocujete.

 

Noční trekování nebo polární záře

Hlavní turistická sezona na stezce Kungsleden trvá od konce června do konce září, kdy na přístupová místa jezdí autobusy. Každé období tohoto časového okna nicméně nabízí jiné benefity. Výhodou v období od konce června do poloviny července je 24 hodin denního světla, takže můžete pokračovat v trekování i v noci. Na vyšších průsmycích však pořád může napadnout sníh.

Od poloviny července do konce srpna na sníh už tak často nenarazíte, potrápit vás ale můžou komáři, proto by ve výbavě neměl chybět účinný repelent. V září je počasí méně spolehlivé a noci jsou delší a chladnější. Pokud budete mít štěstí, můžete se ještě dočkat teplých slunečních paprsků, stejně tak však může napadnout sníh. Podzimní barvy měnící se krajiny jsou však dech beroucí, hmyz se odebere k zimnímu spánku, a co je snad úplně nejkouzelnější, možná spatříte i krásu polární záře.