Fotoreportáž Vladimira Pomortzeffa: Tři králové po srbsku

Fotoreportáž Vladimira Pomortzeffa: Tři králové po srbsku Zdroj: Vladimir Pomortzeff

Na svátek Zjevení Páně v Rusku obvykle panuji nejkrutější mrazy. Na snímku ulice zasypaná sněhem u pravoslavného kostela svatého Varlaama z Chutyně ve Pskově.
Tradiční koupání v ledové vodě řeky Velikaja vedle poutního kostela svatého Eliáše na místě bývalé vsi Vybuty 12 km od Pskova, nedaleko místa, kde se dle ruských chronik před více než tisíci lety narodila svatá Olga, první vládkyně Kyjevské Rusi, která přijala křesťanství.
Tradiční koupání v ledové vodě řeky Velikaja vedle poutního kostela svatého Eliáše na místě bývalé vsi Vybuty 12 km od Pskova, nedaleko místa, kde se dle ruských chronik před více než tisíci lety narodila svatá Olga, první vládkyně Kyjevské Rusi, která přijala křesťanství.
Nejznámější a nejuctívanější srbský světec, svatý Sava, první srbský arcibiskup a nebeský patron země.
Svaté přijímání na svátek Zjevení Páně po slavnostní liturgii v kostele svaté Petky Srbské v Bělehradě. Věřící přijímají od kněze posvěcený chléb a víno, které symbolizuji tělo a krev Ježíše Krista.
13
Fotogalerie

Fotoreportáž Vladimira Pomortzeffa: Tři králové po srbsku

Svátek Zjevení Páně nebo Epifanie se slaví dvanáctý den Vánoc. Pravoslavná církev takto připomíná Ježíšův křest Janem Křtitelem v řece Jordánu, kdy byl Ježíš poprvé rozpoznán jako Mesiáš. Katolická církev odkazuje na jinou epizodu ze Ježíšova života, a tak je katolický svátek Zjevení Páně více znám jako svátek Tří králů.

Pravoslavní věřící v zemích, kde se používá gregoriánský kalendář a Vánoce se slaví 25. prosince, například v Řecku nebo Bulharsku, slaví svátek Epifanie 6. ledna, tedy tentýž den, kdy katolická církev slaví svátek Tří králů. Většina pravoslavných věřících se ale dosud řídí starobylým juliánským kalendářem a Vánoce slaví 7. ledna. Svátek Epifanie tak ve většině pravoslavných zemí včetně Ruska, Ukrajiny a Srbska připadá na 19. ledna.

Do ledové vody pro kříž

Pravoslavná tradice neodmyslitelně spojuje svátek Epifanie s vodou, která má připomínat posvátné vody Jordánu, ve kterých byl pokřtěn Ježíš. Na svátek se vždy konají velká svěcení vody a hromadná koupání věřících v řekách a jezerech. Tradice se liší země od země a zaleží na počasí, které v tom či jiném regionu obvykle doprovází sváteční den. Nejdrsnější tradice zřejmě dodržují pravoslavní věřící v Rusku, kde na svátek Epifanie panují nejkrutější mrazy s teplotami až několik desítek stupňů pod nulou. Nejodvážnější Rusové ještě v noci prorážejí díry v ledu a bez ohledu na počasí se koupou v ledové vodě. Při svátečním ránu, kdy se teplota o pár stupňů zvyšuje, dochází řada na koupání žen a dětí.

Lednové počasí v Srbsku je příznivější než v Rusku, ale ani tak neumožňuje dlouhý pobyt ve vodě. Srbská pravoslavná církev proto pořádá mezi věřícími sportovní závody v zimním plavání, kterým se říká „plavba pro čestný kříž“. Délka trasy závodu vždy činí symbolických 33 metrů, což odkazuje na věk Ježíše Krista, kdy byl ukřižován. Závod vyhrává ten, kdo jako první dosáhne cíle a dotkne se kříže, který drží v ruce místní pravoslavný kněz. Tradice svátečních závodů byla v bývalé Jugoslávii potlačována a zažila znovuzrození až po pádu komunistického režimu a rozpadu země. V současné době se nejznámější a nejprestižnější sváteční závod v zimním plavání v Srbsku koná na Savském jezeře na jižním předměstí Bělehradu. Vítěz závodu se stává jakýmsi neoficiálním mistrem země v zimním plavání.

Tento článek byl uveřejněn v časopise Lidé a Země, vydání 1/2012.