nahoru

Ráj pro milovníky whisky aneb Výšlap po palírnách skotského ostrova Isle of Islay

Josef Litt 5. ledna 2022 • 06:30
Ráj pro milovníky whisky aneb Výšlap po palírnách skotského ostrova Isle of Islay
foto: Josef Litt

Opičí rameno, Saladinova skříň a andělský podíl. Pokud vám tyto pojmy něco říkají, pak tušíte, že píši o zemi, ve které na každých pět obyvatel připadá šest ovcí a dvacet sudů whisky – o Skotsku.

Děje se mi to každoročně. Po rovnodennosti koncem září začnu přemýšlet, kdy zapnu topení, vychlazené pivo vydrží v lednici o několik dní déle než v létě a mé oči se začnou stáčet k polici se skotskou. A pak se mi zasteskne. Sklenka whisky stesku nezabrání, ale upevní mé rozhodnutí, že je třeba se znovu vydat na severozápad.

Někdy je ta touha tak silná, že mě do Skotska vytáhne uprostřed zimy. Většinou ale rozum zvítězí a začnu plánovat pozdně jarní výlet. Teplo palíren a energie v placatici člověka zahřejí, ale neholdujete-li horizontálnímu sněhu, vichřicím a náhlým změnám počasí, pak je duben a květen správnou volbou. Statisticky nejméně prší, a navíc se vyhnete kousavým pakomárům skotským, kterým se ve Skotsku říká midges.

Pandemie zasáhla Skotsko tragicky stejně jako celé Spojené království. Skotské uvolňování probíhá pozvolněji než v sousední Anglii a některé palírny whisky se začaly otevírat návštěvníkům až během letošních letních prázdnin. Není divu, že touha po návštěvě důvěrně známých míst přerůstá běžné meze. Jak jen doma vysvětlím, že je čas naplánovat tradiční pouť? Těžko to zdůvodním tím, že se chci podívat, jak palírny pomáhají pandemickému úsilí produkcí dezinfekčního roztoku.

Jedno místo ve Skotsku mi obzvláště přirostlo k srdci. Traduje se, že ostrov jménem Isle of Islay ve Vnitřních Hebridách patří mezi první místa, kde Skotové začali pálit alkoholický nápoj z ječmene. Kdo, kdy a kde vyrobil první skotskou podle současné definice, se patrně nikdy nedozvíme. Nicméně Islay by takové prvenství slušelo. Whisky z Islay má nezaměnitelný charakter a přímo kultovní postavení.

Whisky přípravka v Edinburghu

Na Islay se dostanete po vlastní ose díky trajektu, který spojuje ostrov s Velkou Británií. Z Londýna nebo z Prahy je ale jednodušší letět. Letiště Islay Glenegedale lze charakterizovat spíše jako polní než mezinárodní. V současné době poskytuje spojení pouze do Glasgow, do městečka Oban na západním pobřeží Skotska a na sousední ostrůvek Colonsay. Pokud se plně obnoví letový rozvrh, otevře se možnost navštívit po cestě z Prahy Edinburgh, fascinující město s bohatou historií, majestátním hradem, univerzitou, českou hospodou a nespočetnými bary.

Cestou na Edinburský hrad vyzkoušejte půlpintu místního vrchně kvašeného piva, třeba od skotských, kdysi řemeslných pivovarů BrewDog nebo Innis & Gunn. Název toho druhého je slovní hříčkou se slovy „nevinná pistole“. Ano, bude mít spíše pokojovou teplotu, nebude mít pěnu, ale zanecháte-li domácky vypěstované ležákové předsudky před barem, možná si dokážete vychutnat jeho hořkou chuť. Cestou do kopce na hrad se vám osvěžení bude hodit. Zachutná-li vám, nezapomeňte, že v jednu hodinu po poledni se s výjimkou neděle na hradě střílí z kanónu, tak abyste to stihli! Od roku 1861 si podle výstřelu lodě kotvící v zálivu Firth of Forth nastavují svoje námořní hodiny. Cestou z hradu v ulici Royal Mile (Královská míle) vyhledejte The Scotch Whisky Experience. Ta nám posloužila jako zajímavý úvod do světa whisky. Začátečníky názorně seznámí s historií a s výrobním procesem, a to i v českém jazyce. Na konci exkurze whisky i ochutnáte. Zážitek je to poněkud turistický, ale užitečný. Pro fajnšmekry nabízí The Scotch Whisky Experience prohlídku největší sbírky whisky na světě a to za to stojí.

Edinburgh je také domovem jedinečné společnosti – Scotch Malt Whisky Society (Společnost skotské sladové whisky, SMWS). Členové a jejich hosté mají přístup do několika klubů ve Velké Británii a po světě. V Edinburghu je ten největší a nejlépe zásobený. Na baru zde najdete stovky lahví různých jednosudových, neředěných a nefiltrovaných whisky z desítek palíren. Lahve jsou uniformní a liší se pouze dvěma čísly prominentně umístěnými na etiketě. Pro nadšence je večer v tomto baru neskutečný zážitek. V klubu je možné si předem dohodnout ochutnávku a doplnit si tak znalosti získané ve Scotch Whisky Experience. Užívejte si, ale opatrně. Ranní let na Islay na vás nepočká.

Kouř ve sklenici

V malém vrtulovém letadle se rozhlédněte po svých spolucestujících. Může se stát, že jedním z nich bude manažer některé z palíren na ostrově. Pro statisíce fanoušků mají tito lidé status rockových hvězd. Všichni bez výjimky jsou to ale obyčejní lidé, kteří milují svoji práci a čas od času rozdávají podpisy.

Isle of Islay je rozlohou o něco větší než Praha, nicméně na něm žije jen kolem tří tisíc obyvatel. Nejvyššímu kopci ostrova zvanému Beinn Bheigeir se Petřín nevyrovná, i když jej změříme i s rozhlednou. Islay se také může chlubit větším počtem ovcí než Praha a lordem Georgem Robertsonem, který sloužil na nejvyšším civilním postu NATO jako Secretary General. A to jsem se ještě nedostal k devíti palírnám whisky a jednomu pivovaru.

A to je to, oč tu běží

Islay je kolébkou zakouřené skotské. Přivoněli jste někdy k destilátu z Islay? Většinu z nich lze popsat jako kouř ve sklenici. Čím to? Dovolte mi krátce odbočit od cestování k výrobě whisky. Jednosladová skotská se vyrábí z ječmenného sladu. Ječmen se nechá naklíčit a jeho klíčení je třeba zastavit, aby ve sladu zůstalo maximum cukru. To se děje v místnosti s perforovanou kovovou podlahou, pod kterou se rozdělá oheň. Dřevo je od nepaměti na ostrově nebývalým luxusem. Rašeliny je ale na něm všude spousta. Když přihodíte na oheň rašelinu, bude to kouřit. Kouř se nachytá na slad a ze sladu se přenese přes kvašení a destilaci až do výsledného destilátu.

Vůně kouře z rašeliny vás přivítá už na letišti. Cestou do přístavu Port Ellen anebo do městečka Bowmore, které jsou báječnou základnou pro prozkoumávání ostrova, si jistě všimnete míst v rašeliništi, kde se rašelina ručně krájí pomocí přizpůsobených rýčů do podlouhlých kvádrů. Pokud tedy zrovna nebude mlha nebo se nebude hnát horizontální sníh.

Půl promile dovoleno

Je zbytečné si na ostrově půjčovat auto. Místní taxislužby vás za rozumný peníz dovezou, kam je potřeba. Povolený limit obsahu alkoholu v krvi pro řízení motorového vozidla je 50 mg/100 ml, tedy půl promile. Při ochutnávání skotské tento limit ale velice snadno překročíte.

Chcete-li si Islay užít naplno, je třeba výlet plánovat. Ostrov je sám o sobě krásný a místa jako písčitá pláž Machir Bay či ruiny hradu Finlaggan, který sloužil jako sídlo klanu Donaldů a jako administrativní místo Pánů z Ostrovů (Lords of the Isles) od třináctého do patnáctého století, rozhodně stojí za návštěvu. Předpokládám však, že hlavní atrakcí poutě na ostrov budou palírny skotské whisky.

Před pandemií by vám nic nebránilo se neplánovaně dostavit do návštěvnického centra kterékoli z palíren během otevírací doby a počkat si na víceméně pravidelně pořádanou prohlídku. Časy se ale změnily, některé palírny dočasně nedovolují přístup do výrobních prostor a obecně doporučují si návštěvu zarezervovat předem.

Vedle prohlídek výrobního procesu palírny nabízejí také ochutnávky svých produktů. Ty se liší nejen cenou a nabízenými vzorky, ale také tím, kdo ochutnávku vede. Máte-li možnost se zúčastnit ochutnávky s lidmi, kteří se honosí tituly jako Distillery Manager, Master Distiller nebo Warehouse Manager, neváhejte. Po druhém vzorku začne být i skotský přízvuk z Islay poměrně srozumitelný a užijete si nevídaného koloritu. Lidé na Islay whisky žijí, a položíte-li jen trochu zasvěcené otázky, jistě dostanete o nějaký ten vzorek navíc. Někdy se ochutnávka naprosto přirozeně přemění v posezení s přáteli a světlo světa spatří jedinečné lahve s whisky, která se návštěvníkům běžně nerozlévá.

Tři nejlepší

Volba základny pro prozkoumávání ostrova Islay je důležitá. Možností ubytování je mnoho. Já s oblibou volím přístav Port Ellen. Hlavním důvodem je blízkost ikonických palíren Laphroaig, Lagavulin a Ardbeg. K těmto palírnám vede upravená cestička po jihovýchodním pobřeží ostrova. Procházka k první z nich, palírně Laphroaig, vám zabere něco kolem půl hodiny. Značka se honosí tím, že má ze skotských nejplnější a nejsvéráznější chuť, která se vedle typické zakouřenosti vyznačuje také příchutí dezinfekce. Během americké prohibice palírna svoji whisky do Spojených států vyvážela právě jako dezinfekční prostředek. Než ze silnice zahnete k palírně na pobřeží, minete po levé straně pastviny a mokřiny, na kterých mají členové Klubu přátel Laphroaigu doživotně pronajaté pozemky o velikosti jedné čtvereční stopy. Výnosem z pozemku je panák whisky Laphroaig, který si každý rok mohou členové klubu v palírně vyzvednout. Budete-li chtít svůj pozemek navštívit, v palírně vám půjčí holínky. Za 60 liber si zarezervujte ochutnávku nazvanou Warehouse 1 Tasting. Řádně ochutnáte whisky přímo ze tří sudů a odvezete si vlastnoručně naplněnou lahvičku s tou, která vám bude nejvíce chutnat. Tato ochutnávka tradičně patří k tomu nejlepšímu, co Islay nabízí.

Po další půlhodince váhavějším krokem po silnici narazíte na palírnu Lagavulin. K té mám zvláštní vztah, protože její whisky byla důvodem, proč jsem si skotskou oblíbil. Palírna patří do koncernu Diageo, a tak očekávejte striktní pravidla a předpisy. V provozních místnostech například nelze fotografovat. Legendární sklepník Iain McArthur vás provede ochutnávkou Warehouse Experience. Iain strávil ve sklepech Lagavulinu většinu svého života a jeho skotský přízvuk je z těch méně srozumitelných. Nadšencům doporučuji ochutnávku Lagavulin Distillery Exclusive Tasting za 90 liber, ze které si také odnesete lahvičku s výjimečným destilátem.

Jak už je to na jihovýchodním pobřeží ostrova Islay zvykem, další půlhodinka chůze vás opět dovede ke zdroji, a to do další legendární palírny – Ardbeg. Ta v současné době prohlídky nepořádá, nicméně whisky k ochutnání má k dispozici spousty. Pokud vám během dne vyhládlo, tak v Old Kiln Café obstojně vaří. Třetí intenzivní ochutnávka během jednoho dne by byla již vyhozenými penězi, a tak doporučuji si návštěvy Ardbegu, Lagavulinu a Laphroaigu rozdělit do dvou dnů.

Nejstarší a nejzakouřenější

Zvolíte-li si jako svoji základnu městečko Bowmore uprostřed ostrova, budete to mít, co by kamenem dohodil do nejstarší palírny na Islay a jedné z nejstarších registrovaných palíren ve Skotsku. Palírna Bowmore prozatím nabízí omezený program návštěv, a to bez prohlídky provozních prostor. Doufám, že se situace brzy změní, protože prohlídka palírny s bývalým šéfem výroby nás zavedla do prostor samotného hořícího ohniště, nad kterým se sušil slad, a také do sklepů, kde jsme přímo ze sudů ochutnávali prastaré poklady.

Je pochopitelné, že nadšenec, který váží dlouhou cestu na ostrov Islay, si bude chtít užít co nejvíce. Palírna Bruichladdich produkuje nejzakouřenější whisky na světě pod názvem Octomore, ale v současné době poskytuje pouze ochutnávky. Sousední Kilchoman je nejmladší palírnou na Islay, která už má vlastní whisky. Jako jediná z palíren nemá přímý přístup k moři. Prohlídky dělá, v palírně je málo mechanizace a návštěvníci vidí celý proces od sladování až po lahvování.

Na severu východního pobřeží ostrova, blízko přístavu Port Askaig, který spojuje ostrov Islay trajektem se zbytkem Skotska, zdobí břehy průlivu Sound of Islay další tři palírny. Bunnahabhain, Caol Ila a Ardnahoe. Ta poslední je otevřená od roku 2018. Prohlídky nabízí a v listopadu 2021 se po třech letech zrání možná můžeme těšit na první ochutnávky whisky. Caol Ila patří stejně jako Lagavulin do koncernu Diageo a je v současné době uzavřená kvůli rekonstrukci. Bunnahabhain se starým námořníkem v emblému nyní nabízí pouze ochutnávky. Po cestě ze severu zpět do Bowmoreu nebo Port Ellen se zastavte v Ballygrant Inn, hospodě s ubytováním a největší kolekcí whisky na ostrově.

Poslední tip

Zdá-li se vám, že jsem posledních pět palíren ve svém popisu oproti prvním čtyřem poněkud zanedbal, máte pravdu. Moje zkušenost s Laphroaigem, Lagavulinem, Ardbegem a Bowmorem je, že nabízí nejlepší zážitky při prohlídkách i ochutnávkách. Jako nadšenec si samozřejmě nenechám při cestách na Islay ujít návštěvu ani jedné z devíti vyjmenovaných, a pokud to čas dovolí, tak se rád zastavím i v palírně Jura na stejnojmenném sousedním ostrově. Magie ostrova Islay se ale odehrává od Bowmoreu na jihovýchod.

Až se magii odevzdáte, prosím, ochutnávejte s rozumem.

Josef Litt




Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.
 

Nejnovější články
Články odjinud
Starší články Lidé a Země