nahoru

Nejvyšší pískovcové vrcholy Polska můžete zdolat v národním parku Stolové hory

redakce LaZ 5. listopadu 2021 • 16:00
Nejvyšší pískovcové vrcholy Polska můžete zdolat v národním parku Stolové hory
foto: Profimedia.cz

Ďáblova kuchyně, Kuří noha, Krakonošova šíje, Dvounohý hřib – to jsou jen některé z názvů skalních útvarů z kamenného bludiště na stolové hoře Bor v národním parku Stolové hory v jižním Polsku.

Tato 900 metrů vysoká hora je na hranici s Českou republikou a je dominantou Jiráskova kraje na dosah z Hronova. Uslyšíte tu řadu pověstí. Jedna z nich říká, že kamenná Panna má na klíně rozešitou košili a jednou do roka, kdy ji Krakonoš o Velikonocích „oživí“, ušije jeden steh. Až košili došije, bude prý konec světa. Polská varianta pověsti zase praví, že ve zdejším kraji žila velmi krásná panna a moc se líbila i Krakonošovi. Ona ho ale stále odmítala, a tak ji za trest proměnil v kámen.

Nejvyšší pískovcovou stolovou horou v národním parku je Velká Hejšovina (919 m). Polsky se jmenuje Szczeliniec Wielki. Vychází se na ni z obce Karłów, kde byla původně pevnost založená v roce 1730 Karlem VI. Již v roce 1790 tamní rychtář Pakel se šlechticem Bonaventurem von Rauchen vybudovali stezku na horu, odkud jsou krásné vyhlídky na další stolové hory. Museli překonat 150 metrů převýšení kamennými schody a pak téměř hodinový okruh mezi skalami, které rychtář také všechny pojmenoval.

Tato oblast má i s námi dost společného. Spadala pod Sudety, kde dříve žili Češi, Poláci a Rakušané, evangelíci i katolíci v dobré shodě, a v nedaleké Čermné je i pokus z nedávné doby tuto shodu připomenout a rozšířit na celé národy. Starosta obce nechal vybudovat pomník tří kultur – české, německé a polské. Vyjadřuje biblický příměr – smíření, který představují kameny z Prahy, Krakova a Cách s texty ve všech třech jazycích.

Je tu i další pomník z dřívější doby. Byl postaven na památku Anny Svídnické z rodu Piastovců (pravnučka polského krále Vladislava Lokýtka), která byla v roce 1354 provdána za našeho Karla IV. Do té doby také sahají historické začátky Čermné, která právě díky Anně začala vzkvétat.

redakce LaZ




Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.
 

Nejnovější články
Články odjinud
Starší články Lidé a Země