Netyčí se nad střechami Istanbulu, jak by se dalo logicky předpokládat, nýbrž se skrývá za kamennou zdí u hlavní třídy makedonského Tetova. Nazývá se Šarena džamija, případně turecky Aladža džami, což nejpřesněji vystihuje její charakter a v češtině znamená Pestrá mešita.
Zbudována byla již koncem 15. století, avšak nynější malebnou podobu obdržela až v první půli 19. století, kdy se město vzpamatovávalo z následků katastrofálního požáru. Poměrně drobná stavba okamžitě upoutá pozornost: na její vnější omítce není čtverečního metru, který by nehrál oslnivými barvami. Živé odstíny modré, zelené, rudé i okrové jsou zvoleny tak, aby na obvodových stěnách vytvořily geometricky tvarovanou iluzi mramorového obložení, včetně ozdobných reliéfů. Snad se jedná o mírně opožděnou orientální odpověď evropské renesanci či baroku. Severní straně mešity dominují motivy s rostlinným dekorem, podloubí u vstupu obohatily ukázky kaligrafie. Mezi nimi překvapivým dojmem zapůsobil stylizovaný symbol šesticípé hvězdy. Pečlivé práci lokálních výtvarníků, přizvaných z nedalekého Debaru, odolal pouze minaret.
Celý náboženský okrsek doplňuje ještě mauzoleum, staré náhrobní kameny a rituální fontánka. Obdobně pojaté islámské svatyně Balkánského poloostrova, jako např. také Šarena džamija v bosenském Travniku nebo mešita Xhami e Beqarevë v albánském Beratu, jsou oproti tetovské slabým odvarem.
