nahoru

Architektonické, přírodní i gastronomické poklady východního Slovinska

Eliška Bernardová 11. října 2021 • 06:10
Architektonické, přírodní i gastronomické poklady východního Slovinska
foto: Eliška Bernardová

Východní Slovinsko je region, kterým většina českých turistů pouze projíždí cestou k moři. Zdánlivě monotónní krajina však ukrývá netušená bohatství: kvalitní víno, termální lázně a historická města.

Slovinsko, jak jej vidíme na mapě dnes, je poměrně mladý stát. Vzniklo teprve v roce 1991 po rozpadu Jugoslávie. Do té doby bylo součástí různých útvarů od Rakouska-Uherska přes Itálii až po federaci Jugoslávie.

Právě ve východním Slovinsku objevíme nejvíce podobností s naší domovinou. Důvodem je, že střední a východní Slovinsko bylo stejně jako české země po dlouhá léta součástí rakousko-uherské monarchie. Vliv tohoto společného prostoru vysledujeme dodnes zejména v architektuře městských center a kostelů.

Maribor, hlavní město východního Slovinska

Správním centrem východní části Slovinska a zároveň druhým největším městem země je Maribor. Ještě před první světovou válkou přitom tvořili 80 procent obyvatel rakouští Němci, naopak okolní venkov byl převážně slovinský. Dnes je Maribor městem studentů. Sídlí zde několik univerzit a atmosféru města určují mladí. V letních měsících je živo na ulicích a probíhá zde mnoho kulturních akcí.

Historické centrum Mariboru je nevelké a kompaktní, město je proto výbornou zastávkou, když jedete okolo. Za vidění stojí místní katedrála, hlavní náměstí se starou radnicí, které Mariborčané neřeknou jinak než Rótovž, a vyplatí se vystoupat na vínem porostlý pahorek jménem Piramida, odkud budete mít celé město a okolní přírodu jako na dlani.

Na břehu řeky Drávy, v městské části zvané Lent, najdete mariborský skvost, který je chloubou celého Slovinska. Roste zde nejstarší plodící keř vinné révy na světě, jehož stáří se počítá na více než 400 let. Vinný keř se pne po průčelí historického domu Hiša Stare trte (Dům Staré révy), kde se dnes nachází muzeum a degustační místnost s prodejnou vín z okolí Mariboru.

Z Mariboru na skok do hor

Maribor leží v zajímavém terénním zlomu, kde se najednou z mírně zvlněného povodí Drávy zvedají poměrně vysoké hory. Městským autobusem si obyvatelé Mariboru mohou dojet k lanovce, která je vyveze do největšího slovinského skiareálu – Mariborsko Pohorje. Během chvilky se tedy můžete dostat z centra Mariboru až do tisíce metrů nad mořem.

Lanovka na Mariborsko Pohorje funguje celoročně, a slouží tedy nejen lyžařům, ale i turistům. Lokalita je také známá díky kvalifikačním závodům Světového poháru v ženském lyžování Zlata lisica, které se zde každoročně konají.

Rogla a Lovrenška jezera – krajina jako v Krkonoších

Naše Krkonoše připomíná charakterem krajiny horské středisko Rogla dále na západ od Mariboru. Ve výšce 1500 metrů nad mořem tu leží přírodní ráj oblíbený mezi Slovinci díky velmi čistému vzduchu a spoustě možností výletů i vyžití s dětmi. Oblíbeným výletním cílem jsou Lovrenška jezera, rozsáhlá rašeliniště ukrytá v kosodřevině.

Na Rogle stojí od roku 2019 také stezka v korunách stromů, která, podobně jako naše české stezky tohoto druhu, jedny dráždí a druhé přitahuje. Stavba, která z údolí působí trochu rušivě, však poskytuje překrásné výhledy na blízké alpské velikány a za dobré viditelnosti i na hladinu Jaderského moře.

Ptuj – nejstarší město ve Slovinsku

Vydáte-li se z Mariboru dále po proudu řeky Drávy, dostanete se do malebného městečka Ptuj, které je považováno za nejstarší ve Slovinsku. Už ve 3. tisíciletí př. n. l. se zde nacházela významná obchodní křižovatka. Oblast později osídlili Keltové a Římané, kteří zde měli důležité sídlo armády. Město se za římských dob jmenovalo Poetovio.

Ptuj je nevelké městečko, které si projdete během hodiny, je však příjemné strávit zde více času a objevovat jeho velké bohatství. Dominantou města je Ptujský hrad z 12. století, kde si můžete prohlédnout několik expozic. Z hradeb jsou také moc hezké výhledy na město s řekou Drávou a daleké okolí. Než zde byl postaven dnešní hrad, stála tu antická pevnost a středověké slovanské pohřebiště. Osídlení hradního vrchu je doloženo dokonce již v 5. tisíciletí před naším letopočtem.

Překrásnou středověkou památkou je dominikánský klášter stojící pod hradním vrchem. Průčelí kláštera je barokní, uvnitř se však ukrývají nádherné gotické chodby a fresky. Klášter je možné si prohlédnout s audioprůvodcem.

Bohatstvím z jiného soudku jsou rozsáhlé vinné sklepy pod městem (slovinsky Ptujska klet). Také sklepy si nesou své prvenství, jsou totiž nejstaršími ve Slovinsku – vybudovali je minorité ve 13. století. Dnes patří soukromému vinařství, chrání nicméně vzácná stará vína a turisté si mohou sklepy prohlédnout. Nejstarší lahev vína tu leží již od roku 1917. Prohlídku sklepů si můžete domluvit v ptujském informačním centru.

Termální lázně

Východní Slovinsko je nejzápadnějším okrajem Panonské nížiny. Jedná se již o hraniční pás, který se postupně zvedá do pahorkatin a zakončený je vyššími pohořími. S Panonskou nížinou jej však pojí především podloží a s tím související termální prameny, které vyvěrají u tektonických zlomů. Podobně jako Maďarsko je proto i východ Slovinska krajem termálních lázní.

Největšími termály ve Slovinsku jsou Moravske Toplice, ležící v nejvýchodnějším výběžku Slovinska, zvaném Zámuří (Prekmurje). Termální zřídlo zde našli poměrně pozdě, až v 60. letech minulého století, kdy se zde pátralo po ropě. Namísto ropy našli termální vodu. Její blahodárné účinky objevili nejdříve místní, kteří se chodili do nově vzniklých přírodních jezírek koupat. Teprve poté sem přišli odborníci a provedli rozbor vody. Postupně zde vyrostly rozsáhlé lázně Terme 3000 s léčebnými programy i velkým zábavním akvaparkem.

Další termální lázně najdete po celém východním Slovinsku, jedny leží také na okraji městečka Ptuj. Slovinské termály jsou díky velkolepým akvaparkům oblíbené i mezi rodinami s dětmi.

Termálních pramenů má Slovinsko mnoho, naopak poskrovnu se zde nacházejí minerální prameny, jak je známe z našich českých lázní. Nejznámější minerálka pramení v lázeňském městečku Radenci, kde se stáčí do lahví pod známým jménem Radenska. Nejtypičtějším lázeňským městem jsou pak lázně Rogaška Slatina, které jsou nejstaršími ve Slovinsku. Léčivé minerální prameny z Rogašké Slatiny využívali již staří Římané.

Bílé i šumivé

Východní Slovinsko je také regionem vinařství. Díky své výhodné pozici na konci Panonské nížiny má oblast teplý vzduch, velký počet slunečných dní a také málo srážek. Tento vinařský region se nazývá Podráví a je největší ve Slovinsku. Produkují se zde zejména bílá vína a také šumivá, mezi nimiž je nejznámější Radgonska penina.

Podmínky na východě Slovinska jsou natolik příznivé, že některé oblasti odborníci řadí mezi čtyři procenta oblastí s nejlepší polohou pro pěstování vína na světě. Oblastí s údajně nejkvalitnějšími víny jsou Ljutomersko-Ormoške Gorice, kterým se někdy zkráceně říká Jeruzalém – podle malé vesničky, která je dominantou oblasti. Nejtypičtější pro tuto oblast je místní autochtonní odrůda šipon.

Rozsáhlé viniční oblasti najdete také kolem Mariboru. V obci Kungota severně od něj opisuje silnice mezi vinicemi tvar srdce, díky čemuž je toto místo jedno z nejfotografovanějších ve Slovinsku.

Slovinsko na talíři

Slovinsko se v posledních letech stává gastronomickým rájem s restauracemi na světové úrovni. Vynikající gurmetské zážitky tu ale budete mít i v obyčejnějších podnicích, a zejména na turistických farmách. Slovinská kuchyně se v jednotlivých regionech trochu liší – zcela odlišná je přímořská kuchyně, která se podobá spíše té italské. Tradiční kuchyně východního Slovinska je však selská a prostá.

To, že si Slovinci váží svých tradic, můžete poznat právě v gastronomii. Jídla založená na tradičních receptech s využitím lokálních a ekologických surovin zde nejsou žádnou výjimkou. Tradiční recepty se však zrcadlí i v modernějších podobách. Jídla založená na mase obohacují zdravějšími surovinami a vytvářejí pastvu nejen pro chuťové pohárky, ale i pro oči. Foodstyling je ve Slovinsku oblíbenou disciplínou a leckde jej zvládají opravdu bravurně.

Východoslovinská kuchyně je založena zejména na mase a pohance. Hovězí i vepřové maso na různé způsoby zde podávají například se šťouchanými bramborami a každé jídlo doplňuje čerstvá zelenina. Pohanka se využívá zejména do tradičních žganců, což jsou vlastně škubánky naslano podávané převážně k polévkám. Pro nejvýchodnější cíp země, Prekmurje, je typický guláš bograč, který nezapře vliv maďarské kuchyně.

Specifikem Slovinska jsou také různé klobásy a šunky, které nejsou zpracovávány uzením, ale sušením. Vynikajícím produktem východního Slovinska je pohorska bunka – sušená šunka, která se vyrábí na farmách umístěných na úbočích pohoří Pohorje.

Pokud se do východního Slovinska vydáte, užívejte dary, které tento kraj nabízí. Hlavně dobré víno, dobré jídlo, léčivé prameny a přívětivé místní obyvatelstvo.


Orfeův památník: památka na římské časy

Z římských dob se v Ptuji dodnes dochovala kamenná deska, která zdobí hlavní ptujské náměstí. Pochází z 2. století našeho letopočtu a vžil se pro ni název Orfeův památník – zobrazuje totiž mýtus o Orfeovi. Památník zde vztyčili Římané na počest tehdejšího starosty města Marka Valeria Vera. Orfeův památník měří téměř pět metrů a stojí pravděpodobně na stejném místě, kam jej před dávnými časy Římané umístili. Poblíž památníku si můžete prohlédnout ještě několik dalších antických památek z Ptuje a okolí, které v roce 1830 nechal místní kurát umístit ke kostelu svatého Jiří.

Eliška Bernardová




Nejnovější články
Články odjinud
Starší články Lidé a Země