nahoru

Kam na podzim v Maďarsku? Přece do lázní!

Marek Borč 18. září 2021 • 07:10
Kam na podzim v Maďarsku? Přece do lázní!
foto: Profimedia.cz

Maďarsko se skoro dá považovat za pátého souseda naší země. Z Břeclavi je to přes Bratislavu jen devadesát kilometrů k maďarské hranici a byla by tak škoda této dostupnosti někdy nevyužít. Maďarsko nabízí starodávné památky, centra moderní kultury i přírodní krásy. Větší pozornost budeme věnovat proslulým lázeňským centrům, kde si může návštěvník v termálních pramenech vynahradit ustupující letní teplo.

Po proudu Dunaje

Jedno z míst nejvýznamnějších pro historii Maďarska najdeme na severu země, kde hranice se Slovenskem vede dlouhé kilometry středem Dunaje. Přes most Márie Valérie na sebe přes řeku hledí slovenské město Štúrovo a maďarský Ostřihom. Ostřihom byl korunovačním městem maďarských králů z dynastie Arpádovců až doby, kdy král Béla IV. tuto instituci přestěhoval do Visegrádu a následně do Budy. Dnes v Ostřihomu najdete Křesťanské muzeum s největší náboženskou sbírkou v Maďarsku, a především Ostřihomskou baziliku, největší a nejvýznamnější církevní stavbu v zemi a sídlo maďarského primase a ostřihomsko-budapešťské diecéze. Ostřihom je mimochodem také jednou z bran do národního parku Dunaj-Ipeľ.

O zhruba dvacet kilometrů dále po proudu Dunaje najdeme v ohbí řeky naproti městu Nagyramos další z významných historických lokalit – Visegrád. Dnešnímu malému městečku vévodí zřícenina královského hradu. Na skále vysoko nad Dunajem jej nechal vystavět Béla IV. jako jeden z prvků opevnění proti mongolským nájezdům v 50. letech 13. století. Tento Horní hrad byl později spojen se starší Šalamounovou věží níže na svahu, čímž vznikl Dolní hrad. Poblíž hradního komplexu byl později postaven také královský palác, který byl v 15. století za krále Matyáše Korvína přestavěn v pozdně gotickém stylu s raně renesančními prvky. Palác srovnali se zemí Turci v roce 1544, od roku 1934 zde však probíhají vykopávky a rekonstrukce. Právě tento „Vyšehrad“ byl mimochodem místem zrodu moderní Visegrádské čtyřky.

Perla na Dunaji

Srdcem Maďarska je samozřejmě hlavní město Budapešť. Moderní Budapešť vznikla 17. listopadu 1873 spojením do té doby samostatných měst Buda, Óbuda a Pešť. Dnes je Budapešť kulturním a finančním centrem země a v širší městské aglomeraci žije třetina obyvatel Maďarska. S tím jsou spojeny rozsáhlé možnosti dopravy a ubytování a město je tak připraveno přivítat a příjemně pohostit i ty nejvybíravější návštěvníky.

Hlavní historické části moderní Budapešti ve své historii střídají období prosperity a strádání. Původní keltské osídlení se časem přeměnilo v římské město Aquincum, jehož ruiny jsou dodnes k vidění na pravém břehu Dunaje v severní části města. Těmto památkám se věnuje také ve stejné lokalitě fungující muzeum.

Maďaři oblast osídlili v 9. století našeho letopočtu. Invaze Tatarů a Mongolů ve 13. století však ukázaly, že bránit úrodnou, avšak otevřenou pláň Panonské pánve není jednoduché. To vedlo k opevňování země za krále Bély IV. V této době byl založen například původně gotický Budínský hrad, který byl však zničen při znovuzískání města od Turků v roce 1686. Podobné destrukce se na konci druhé světové války dočkal i barokní palác, který původní středověký hrad nahradil během 18. století. Palác po válce prošel obnovou především ve stylu „Stalinova baroka“, i když zrestaurováno bylo i několik původních gotických částí. Dnes je tato dominanta pravého břehu Dunaje sídlem Maďarské národní galerie a Budapešťského muzea historie. Hrad je srdcem Hradní čtvrti, která je plná dalších středověkých, barokních a neoklasicistních památek, včetně Rybářské bašty či pozdně gotického Matyášova chrámu. Jižně od hradu se tyčí Gellértova hora s Citadelou a maďarskou sochou Svobody.

Ve skoro přímé opozici vůči Budínskému hradu stojí na levém břehu Dunaje monumentální budova Maďarského parlamentu Országház. Parlament byl vystavěn v roce 1885 v novogotickém stylu a je nejen jednou z nejstarších vládních budov v Evropě, ale také symbolem porevolučního návratu ke svobodě. Jen o několik bloků dále na jihovýchod je pak k vidění neoklasicistní bazilika svatého Štěpána, vedle ostřihomské baziliky nejvýznamnější duchovní stavba v zemi.

Fanoušek historie v Budapešti najde jistě ještě mnohem víc. Hlavní město však láká i na široký záběr kulturních a sociálních aktivit. Večer si můžete užít na promenádě kolem Dunaje. Nákupní horečku pak můžete ukojit na bleším trhu Esceri či v novogotické Velké tržnici, kde ve třech patrech najdete více stovku obchodů se všemi maďarskými specialitami, na které jen můžete pomyslet.

A co ty lázně?

Maďaři jsou jistou závislostí na koupání pověstní, což dokazuje i na malou vnitrozemskou zemi až neúměrné množství sportovních úspěchů v plaveckých disciplínách. Když vody Balatonu s nástupem podzimu ochladnou, jako vynikající alternativa se jeví proslulé termální lázně, kterých v Maďarsku najdeme několik desítek.

S výčtem můžeme začít hned v Budapešti. Otevřené koupání nabízejí Széchenyiho termální lázně, které představují nejrozsáhlejší léčebný lázeňský komplex v Evropě. Ve třech venkovních a patnácti vnitřních bazénech se léčí všechny druhy nemocí a problémů s pohybovým ústrojím a voda se užívá také jako pitná kúra při léčbě dýchacího a zažívacího ústrojí.

Lázně Gellért se nacházejí v budově stejnojmenného secesního hotelu, který stojí na jižním úpatí Gellértovy hory. Hlavní hala je dlouhá přes sedmdesát metrů a lázně jsou luxusně umělecky vybaveny. Zrcadlová struktura vedlejších křídel sloužila až do roku 2013 k oddělení mužské a ženské části. Voda bohatá na sírany, sodík a další minerály napájí pod Gellértovou horou také dvojici tureckých lázní – Rudas a Rác. Lázně Rác však zůstávají dlouhodobě uzavřeny.

Jestliže hledáte lázeňský klid mimo rušnou Budapešť, můžete se vydat například na jih země do Makó. Zdejší lázně Hagymatikum jsou z architektonického hlediska produktem osobitého postkomunistického stylu Imreho Makovecze. Unikátní architektura skrývá veskrze moderní lázeňské zařízení. Jedinečný zážitek pak nabízejí také lázně Miskolctapolca v Miskolci na severovýchodě země, jejichž hlavní část je ukryta v přírodní jeskyni.

Pokud se vám i na podzim zachce k Balatonu, na jeho západním konci najdete město Hévíz a v něm lázně kolem největšího termálního jezera v Evropě. Teplota vody zde nikdy neklesá pod 24 stupňů Celsia a venkovního koupání je tak možné zde využít i během zimy. Voda zde obsahuje také radon, což ji činí mírně radioaktivní – na varování ohledně délky koupání však návštěvníci dle všeho neberou žádný ohled.

Marek Borč




Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.
 

Nejnovější články
Články odjinud
Starší články Lidé a Země