nahoru

Bájné vrcholy, pod kterými spí hrdinové

Marek Borč 19. července 2021 • 07:40
Bájné vrcholy, pod kterými spí hrdinové
foto: Profimedia.cz

Pověst o králi spícím pod horou je v evropském folklóru poměrně rozšířeným motivem. Představa hrdiny, který čeká na to, až jej jeho zem či národ budou potřebovat, se snadno prodá nejen oku romantika, ale i širšímu národnostnímu povědomí. Protagonisty těchto pověstí jsou totiž často hrdinové domnělého zlatého věku národa a jejich návrat má vedle porážky nepřítele signalizovat i návrat bájné utopické doby. Nedílnou součástí tohoto archetypálního mýtu jsou samozřejmě i zajímavé lokace, na kterých se mají mýty odehrávat.

Hrdina mýtu, povětšinou král anebo významný válečník, bývá na místě svého odpočinku obklopen věrnými druhy. Nejsou mrtví, spíše hibernují, a někdy dokonce cestují světem jako součást nebeského divokého honu, který je dalším běžným evropským motivem. Spí v jeskyních či prostě „pod horou“ a na těchto místech je může nalézt i běžný smrtelník. Hrdina však vždy prohlásí, že pro jeho návrat ještě nenastal ten správný čas, a návštěvník je vyprovozen zpět do světa, kde se později často ukáže, že byl pryč po dlouhá léta.

Zachránci Svaté říše římské

Všechny zmíněné atributy můžeme přiřadit i nám dobře známé pověsti o blanických rytířích pod horou Blaník na Podblanicku. Legenda pravděpodobně vznikla v 15. století na základě bitvy u vesnice Býkovice na jihovýchodním úpatí Blaníku. K ukrytému vojsku se časem přidal i patron země české svatý Václav a rytíři od té doby čekají, až bude zemi nejhůř. Ve verzi legendy Aloise Jiráska je přítomno i zkreslení času a reality – kovář, který šel na horu okovat koně neznámému rytíři, se domů vrátil až po roce. Zaplaceno mu bylo pytlem, ve kterém ještě na Blaníku našel akorát smetí, které ve zlosti vysypal. Když se vrátil domů, našel v pytli zbytek smetí – tři dukáty. Zbytek odměny byl však tou dobou již ztracen v nenávratnu. Dnes na výlet na Blaník láká především třicetimetrová dřevěná rozhledna na jeho vrcholu.

Stejné motivy najdeme také hned za hranicemi v Německu, kde mýtus do jeho moderní podoby upravili bratři Grimmové. Protagonistou je císař Svaté říše římské Fridrich I. Barbarossa. Ten strávil většinu svého života v konfliktu se severoitalskými městy a mezi jeho největší zásluhy patří zavedení římského práva v zemích říše. Barbarossa se utopil v řece Göksu v jižním Turecku během třetí křížové výpravy. To mu však nebrání v tom, aby dle pověsti spal pod malým pohořím Kyffhäuser na pomezí Saska a Durynska. Zde sedí nehnutě u kamenného stolu a jeho vous už narostl do takové délky, že tímto stolem prorostl. Jeho stálou přítomnost mají dokládat havrani kroužící nad Kyffhäuserem a Barbarossa se znovu probudí v německé hodině největší potřeby. Kyffhäuser byl v době bronzové obětním místem. Dnes je možné na Kyffhäuseru navštívit středověký hrad s muzeem.

Na území bývalé Svaté říše římské zůstaneme i nadále a přesuneme se na jih, k rakouskému Salzburku. Zde na hranici s Německem čeká pod horou Untersberg, nejsevernějším vrcholkem Berchtesgadenských Alp, znovu samotný Barbarossa. Anebo Karel Veliký – záleží na tom, jaká verze se vám líbí. Zatímco Barbarossa zde čeká na samotný konec světa a poslední bitvu, Karel Veliký a jeho rytíři počítají havrany kroužící kolem hory. Až jich napočítají přesně dvacet čtyři, vyjedou z hory ven na pomoc Německu. Masiv Untersbergu ční čtrnáct set metrů nad okolní planinou a výšlap na něj není radno podceňovat.

Kde čeká král Artuš?

Není žádným překvapením, že jedním z bájných hrdinů, ke kterým se tento mýtus vztahuje, je i legendární britský král Artuš. Artuš je po fatálním souboji se zrádným synovcem Mordredem odvezen k věčnému odpočinku na bájný ostrov Avalon. Zde čeká, buď sám, či obklopen svými rytíři, na svůj mesiášský návrat. Kde se měl Avalon nacházet, je už po staletí předmětem sporu. Dnes se jako nejpravděpodobnější jeví kopec Glastonbury Tor v anglickém hrabství Somerset. Prudké terasovité svahy kuželovitého kopce byly kdysi obklopeny močálem a údajné nalezení kostí Artuše a jeho ženy Ginevry je popsáno v kronikách místního opatství. V přeneseném významu má být Avalon říší mrtvých a Glastonbury Tor bránou do této říše. Identifikace Glastonbury s Avalonem vedla k popularitě lokality v hnutí New Age a také v různých novopohanských subkulturách. Dnes je Glastonbury světoznámé především díky každoročnímu festivalu, který se zde koná.

To mytický irský lovec-válečník fenianského cyklu Finn mac Cumhaill spí kdesi v jeskyni obklopen svými družiníky, fianny. Až třikrát zazní Dord Fiann, lovecký roh fiannů, Finn se probudí a vyjede na pomoc Irsku. Kde by se měla tato jeskyně nacházet, nebylo nikdy přesněji určeno, ale možná se jedná o kopce Sheebeg a Sheemore v hrabství Leitrim. Oba kopce jsou opředeny pověstmi – jedná se o sídhe, tzv. vílí kopce, které přitahují duchy a další nadpřirozené bytosti. Na Sheemore se nacházejí tři prastaré mohyly a kopec nabízí krásný výhled na čtrnáct okolních jezer.

Marek Borč




Diskuse ke článku

 

Nejnovější články
Články odjinud
Starší články Lidé a Země