„Nakupování.“ To je prý podle obyvatel Leedsu pro jejich město typické. Nemusíte se ale bát, že byste se ocitli ve spárech prostého konzumu. Nákupní tradice, prostory a zákoutí tu dýchají zajímavostmi a industriální historií. Koho shopping nebaví, zajede si na yorkshirský venkov.
Pravda, často pak místní dodávají, že jsme také ve městě studentském. Mají tu hned čtyři univerzity. Rozhodně je to ale město průmyslové, však si svého času vysloužilo přezdívku „město, které všechno vyrobilo“. Dnes se už však některým z dřívějších továrních komplexů dostává rekonstrukcí a vznikají tu byty, kanceláře, kavárny či obchody.
Do centra se z městské části Burley vydávám podél vodního kanálu zvaného prostě jen „Leeds and Liverpool“, neboť spojuje tahle dvě významná města severní Anglie. Místní obyvatelé mají tuto stezku v oblibě pro procházky, běh nebo venčení psů. Skvělý tip na zastavení je zde Armley Mills, bývalá továrna na zpracování vlny, dokonce prý jedna z největších na světě, v jejíchž prostorách dnes sídlí Leedské průmyslové muzeum.
Městské centrum se chlubí mnohými zajímavými památkami a vznosnými budovami v čele s galerií umění, starou a novou radnicí, knihovnou či chrámem Leeds Minster. Čím víc jím ale bloumám, tím víc musím dát za pravdu místním. Tohle je vážně město nákupů a ne náhodou všude píší, že pro „shopping“ je Leeds jednou z nejlepších destinací v celé Británii.
Návštěva starého trhu a pasáží
„Rozhodně nesmíte vynechat starý trh Kirkgate,“ poví vám v Leedsu snad každý. Je to prý největší krytá tržnice v Británii s opravdu dlouhou historií, například už v roce 1884 se právě tady začal psát příběh celosvětově úspěšné obchodní značky Marks and Spencer. Prodává se tu čerstvé maso, ryby, ovoce a zelenina, k tomu potřeby pro domácnost nebo textil a také spousta zajímavého jídla jen tak do ruky. Kromě tureckých, polských a jiných národních dobrot tu můžete okusit i ryze yorkshirské pochoutky.
„Co bych tady vážně doporučil ochutnat, tak to je wrap od The Yorkshire Wrap Company, tamhle dole mají stánek,“ ukazuje mladý polský trhovec k zelenému okénku. Pečené hovězí či vepřové s omáčkou, smaženou cibulkou a červeným zelím či šalvějovou nádivkou nebo ledasčím jiným, co si vyberete, tady zabalí do yorkshirského pudinku. Nechte si chutnat. Nic tradičnějšího než yorkshirský pudink už si v tomto kraji dát snad ani nemůžete. Nadýchaný koláč z mouky, vajec a mléka tu obvykle servírují jako přílohu ve slaných receptech, ale docela dobře by se dal připravit i na sladko.
S sebou si beru ještě jeden skvělý masový a zhusta propepřený pie na pozdější večeři a mizím zase v ulicích. Leč vskutku ne na dlouho, Obilná burza neboli Corn Exchange, budova připomínající svým kruhovým půdorysem Koloseum, je hned v sousedství. A to je další z těch nákupních míst, kde by se měl každý zastavit, i kdyby třeba nic kupovat nechtěl. Od počátků dodnes si tu zakládají na odlišnosti, alternativním přístupu a na nabídce produktů od malých nezávislých dodavatelů. Pořídíte tu prý to co nikde jinde ve městě.
V neposlední řadě je Leeds známý svými nádhernými viktoriánskými pasážemi, z nichž určitě navštivte Queens Arcade, Grand Arcade či Victoria Quarter a také Thornton’s Arcade, která je ze všech nejstarší. Postavili ji v roce 1877 a její speciální chloubou je orloj, na němž hodiny odbíjí i postava Robina Hooda.
Nákupní tradice
Všechny ty arkády a haly vznikly v 19. století, v době, kdy průmyslový rozkvět města dosahoval vrcholu. Leeds byl důležitým centrem zejména textilní výroby, což podpořilo rozvoj i dalších odvětví, usadili se tu mnozí magnáti, přibývala další a další pracovní místa, rostla poptávka po bydlení i po konzumních výdobytcích moderní společnosti. Vydělávaly se tu peníze, a bylo tedy zapotřebí vytvořit prostory, v nichž by je bylo možné s noblesou utrácet. Tak se zrodila leedská nákupní tradice, jež trvá dodnes.
A trvá-li dodnes, je jasné, že ji reprezentují i moderní nákupní centra, a některá z nich se sama o sobě také počítají mezi turistické zajímavosti. Týká se to zejména architektonicky cenné Victoria Gate s největším mimolondýnským obchodem značky John Lewis nebo komplexu Trinity Leeds, který svým moderním stylem navazuje na tradiční arkády, uličky s obchody krytými skleněnou střechou. I když musím uznat, že nakupovat v Leedsu znamená oddávat se staré a ctihodné tradici, radši ujíždím z toho mumraje pryč.
V klášterních ruinách
Hrabství Yorkshire je územím velké historie, kterou mimo jiné připomínají pozůstatky dávných slavných opatství. Jedny z nejpěknějších rozvalin najdete v Kirkstallu, na severozápadním předměstí Leedsu a u severního břehu řeky Aire. Cisterciácký klášter tu založili v roce 1152, v první polovině 16. století jej však spolu s dalšími kláštery nechal zrušit král Jindřich VIII. Toto rozhodnutí doprovázelo tehdejší královy spory s papežem a vznik samostatné anglikánské církve. Velkolepé církevní chrámy tak poté často putovaly z jedněch soukromých rukou do jiných, klášterní zdivo se někdy hodilo na stavbu jiných budov nebo třeba mostů a mnohá opatství se proměnila v ruiny. Ty jsou už dnes naštěstí památkově chráněné a Kirkstall patří k těm nejzachovalejším komplexům. A tak tu teď mohu procházet mezi impozantními zdmi a sloupy bývalého opatství i po okolním rozlehlém parku. Být o něco tepleji, jistě by tu mnoho Angličanů rozložilo své deky, na ně by uložili sebe a košíky s jídlem a oddávali se piknikům, jak to ostatně dělají všude, kde je k dispozici alespoň kousek zastřižené zeleně.
Tu a tam se při procházce dozvím i nějakou zajímavost. Na jedné z tabulí se píše o takzvané ohřívací místnosti, jediné v budově kláštera, kde byl k dispozici krb a možnost si zatopit: „V ohřívací místnosti jsme my mniši mohli zůstat nejvýše patnáct minut, a to i v zimě. Pokud bychom si užívali komfortu déle, byl by to hřích.“ Vzpomínám v duchu na studené anglické domácnosti a říkám si s jistou ironií, že v otázce topení zřejmě Angličané vlastně jen ctí dávné tradice.
Hned přes cestu tu pak ještě je bývalý klášterní strážní domek, který je dnes rekonstruovaný, najdete tu muzeum viktoriánské ulice a hraček a také kavárnu The Gatehouse Café ve stylovém středověkém interiéru.
Na nejbližší vlakové zastávce dnes, v neděli, nestaví žádné vlaky, autobus se také neblíží, tak zkouším ověřit pověsti o stopování v Anglii. Tenhle způsob cestování už tu prý dávno vyšel z módy a řidiči a řidičky se na mě tváří opravdu všelijak. Nakonec zastaví borec v naleštěném bavoráku: „Tady máte pár liber, jestli potřebujete na autobus nebo na taxík,“ nabídne, ukáže směrem k autobusové zastávce a není s to pochopit, že o peníze mi nejde. Naštěstí se zrovna blíží autobusový spoj, a tak už dál nevysvětluji. Řidič mi vydá lístek asi za pět liber, který platí pro celý den a celý kraj. Systému jízdenek nejlépe rozumí chlapík, kterého potkám v nedalekém Otley. K důchodu si tu přivydělává tak, že řidičům vysokých doubledeckerů ukazuje, zda mohou vycouvat ze zastávky do silnice. Také ví přesně, co kdy kam jede a odkud co přijede. Pro pocestného je vždy štěstí někoho takového potkat.
Otley a Ilkley
Otley je tržní městečko o necelých čtrnácti tisících obyvatelích a samo o sobě je zajímavým cílem pro hezkou procházku. Mám-li ale dát na doporučení Leedsanů, pak bych se měl vydat ještě o město dál. „Zajeďte do Ilkley,“ dává stejnou radu i dobrotivý naváděč autobusů. Ilkley je prý jedním z těch nejlepších tipů na výlet, pokud se chcete vypravit někam za hranice Leedsu, a přitom nepříliš daleko.
Z leedské metropole je to do Ilkley jen asi třicet kilometrů. Po cestě se za okny autobusu míhají travnaté lány, ohradníky, pasoucí se stáda ovcí a domy a kostely všechny ve stejném kamenném provedení. Yorkshirský venkov prostě vypadá právě tak, jak si ho asi představujete. I tady je pěkné viktoriánské centrum s nezávislými obchůdky, ale nákupů už jsme si, myslím, užili v Leedsu až dost.
Hlavním zdejším lákadlem je jistě příroda v nejbližším okolí. Konkrétně pak Ilkleyská vřesoviště, kterými vede řada pěších stezek, spolu se skalisky Cow and Calf, tedy Kráva a tele. Máte-li čas a toužíte-li po vycházkách přírodou, pak jsou zdejší vřesovištní kopcovité lány s výhledy široko daleko tím správným cílem. Potom nadchází čas na čaj.
Čaj na závěr
Jak jinak zakončit toto leedské a yorkshirské putování než šálkem dobrého čaje, ačkoli do páté hodiny mi ještě chvíle zbývá. V Ilkley sídlí jedna ze šesti poboček v Yorkshiru nesmírně populárního podniku Bettys Café Tea Rooms, čajovny, kavárny a pekárny se stoletou historií. Ač značku v roce 1919 založil pekař a čokolatiér ze Švýcarska, je mezi místními číslem jedna a jsou na ni náležitě hrdí. Snad i proto, že dnešní majitelé společnosti odmítají otevírat další pobočky kdekoliv jinde než právě v Yorkshiru. Na obalu prvních dobrot se kdysi objevila kresba Lady Betty. „Nikdo dnes už ale neví, proč Betty a zda vůbec nějaká existovala,“ vykládá mi Poppy Stiles, sympatická dívka za pultem se sladkostmi a sušenkami, když si prohlížím knihu vydanou u příležitosti stého výročí založení. „Musíte ochutnat Rascals, to jsou naše nejtypičtější sušenky, přesný recept na ně přísně střežíme. Dáváme tam ale třeba sultánky, pomerančovou kůru, třešně nebo mandle,“ dodává Poppy, a tak se už nedočkavě ženu ke stolku, abych se usadil a objednal si. Rascals, tedy Darebáci, chutnají tak dobře, jak vypadají. Pak už jen distingovaně usrknu ze šálku čaje a nechám se unášet zdejší yorkshirskou atmosférou.
Kam ještě v okolí Leedsu
- York - 40 km severovýchodně; významné historické město se středověkým jádrem či slavnou katedrálou.
- Národní park Yorkshire Dales - severně od Ilklely; park s vodopády, kopci, stezkami pro pěší i cyklisty či oblastmi s tradičním chovem ovcí.
- Fountains Abbey a Bolton Abbey - 40 km severně, respektive severozápadně; ruiny dalších opatství, které stojí za návštěvu.
- Harrogate - 25 km severně; městečko, kde vznikla vůbec první čajovna Bettys.
- Brimham Rocks - 40 km severně; další zajímavá přírodní lokalita se zvláštně tvarovanými skálami.
