nahoru
Lidé a Země | Léto v Rakousku 2020

Čisté moře, krásná příroda a dlouhověcí obyvatelé. Taková je Sardinie, druhý největší ostrov Itálie

Michal Rudolský10. července 2020 • 08:20
Čisté moře, krásná příroda a dlouhověcí obyvatelé. Taková je Sardinie, druhý největší ostrov Itálie
foto: Profimedia.cz

Hlas kapitána z lodního amplionu hlásí, že za okamžik budeme přistávat v Olbii. Můj pohled zavadí o známý dlouhý hřbet Tavolary, vystupující z hladiny moře a střežící vjezd do přístavu. Vybavuji si ty divné, záhadné kamenné věže, nuraghi, ale nejenom to, celý ten svébytný ostrov a ještě více jeho lidi.

Vzduch je prosycen vůněmi, nad hlavou vždy modrá obloha. Od června až do podzimu, den po dni ani stopy po nějakém mráčku. A i když vůbec neprší, uprostřed hor se občas někde přežene krátká bouřka. Snad i proto se tam dá najít deštný les, nedaleko Láconi. Ale to je zatím daleko a kdesi v horách.

Ať už se vydáte kterýmkoli směrem, mějte na paměti, že Sardinie není rozhodně vůbec malý ostrůvek. V Itálii druhý největší a délkou pobřeží se téměř vyrovná pevninské části, takže žádný spěch není na místě. Není zde rozhodně jen průzračné moře a pláže. I Sardinie má svůj nejvyšší kopec, teď kdyby mě slyšeli Sardové... protože Monte Gennargentu je pohoří téměř alpské velikosti. Do dvou tisíc metrů chybí málo, ale zvládne to tady každý průměrný turista. Je plné pohodlných stezek a cestiček. Dříve sice sloužily banditům, kteří prchali před zákonem a pomstou, ale dnes vás bezpečně navedou až k výhledům na značnou část ostrova a do míst, kde potkáte opravdu jen stáda ovcí a osamělé pastýře. A nezapomeňte ochutnat některý z kozích sýrů a med.

Červené korály v Algheru

Tak tohle by si žádný potápěč zaručeně neměl nechat ujít. Podívaná na stropy podmořských jeskyní vyzdobené křehkou červenou nádherou korálů. Ale i ten, kdo si třeba netroufá do hlubin moře, objeví je za výklady obchodů při prohlídce samotného městečka. Jeho prohlídka stojí za to, a jenom v tomto městě z celé Itálie uslyšíte katalánský jazyk. Jenomže když jsou horké dny a obzor je zahalen mléčným nádechem, co pohledávat ve městě.

Ten, kdo nechce ležet u tyrkysového moře, půjde možná objevovat bohatost ostrovní flóry a fauny. Vždyť třeba takoví botanici si přijdou určitě na své. Z jara zde lze spatřit například divoké bramboříky, gladioly, žluté pryšce nebo voňavou levanduli a další spoustu květin, keřů a stromů, které ani všechny neumím pojmenovat. Mnohé z nich jsou navíc endemity a rostou právě jen zde na ostrově. Některé části ostrova pak pokrývají miliony divokých olivovníků a celé háje červených korkových dubů. Ty jsou rájem divokých prasat a stád muflonů.

Tam, kde roste korkovník, se pěstuje i vinná réva. Tak to platí i zde. Všechna místní vína jsou výtečná. I když přece jen ty z kraje Sórgono jsou o něco málo lepší. Až tam budete, zkuste například Mandroliai.

Malby murales

Granitový sever - tvrdý jako žula, se říká, ale jaké překvapení. Tady si přírodní živly pěkně "pohrály". Bizarní tvary a hra barev skalnatého pobřeží spolu s rozhledy na archipelag La Maddalena a ne příliš vzdálenou Korsiku. Není se proto čemu divit, že zde má své letní domy řada známých umělců a osobností. Takové malby murales na zdech domů celé vesnice je ovšem také něco. Vesnice Orgosolo je v tomhle naprosto originální. Právě zde více než kde jinde přežívají prastaré zvyky a tradice. K vidění jsou malby, vtipné a mnohdy velmi zdařilé. Třeba Chaplin s flintou, Garibaldi nebo dvojčata mrakodrapů v New Yorku. Po celé vesnici nenajdete opravdu jedinou "nezmalovanou" zeď. Výtvory "umělců" z celého světa - kresby naivní i k pousmání - zdobí každé volné místečko. Dokonce ani obrovské kameny v okolí nezůstaly ušetřeny.

Římani, vláda Aragonů, Vandalové, vlastně se dá listovat mnohem dále do historie. Ten, kdo chce ale vědět mnohem víc, by určitě neměl vynechat návštěvu archeologického muzea v Cagliari. Hlavní město celého ostrova vám nabídne ještě mnohem více. Je to pořádný kus cesty až na jižní cíp ostrova, asi ne každý až tam dorazí. Jenom těch všech památek, nádherných pláží a pokušení zastavit je po celém ostrově tolik, že není možné všechno stihnout. Pokud tedy nebudete chtít "uhnat" tohle všechno za jedinou dovolenou, možná i vy budete o krok blíže k odhalení tajemství místní dlouhověkosti. To proto, že na Sardinii se budete znovu a znovu vracet.

Snímky si můžete prohlédnout v naší fotogalerii:

Michal Rudolský




Diskuse ke článku

 

Nejnovější články
Články odjinud
Starší články Lidé a Země