nahoru
Lidé a Země | Léto v Rakousku 2020

Španělský ostrov La Palma neláká turisty svými plážemi, ale divokou a nespoutanou přírodou

Pavel Röhlich7. července 2020 • 07:30
Španělský ostrov La Palma neláká turisty svými plážemi, ale divokou a nespoutanou přírodou
foto: Profimedia.cz

La Palma patří mezi méně navštěvované ostrovy Kanárských ostrovů. Neuspokojí milovníky rozlehlých pláží, o to víc nabízí obdivovatelům přírody a turistům. Dřímající sopka Cumbre Vieja, naposledy činná v roce 1971, přispívá k dramatičnosti krajiny.

Sopečný ostrov La Palma má hruškovitý obrys se špičkou směřující k jihu. Na její poměrně malé ploše asi 700 km2 najdeme suchomilný buš, vavřínový mlžný prales, prosvětlené borové lesy i velehory nad 2000 m.

Nitro severní části ostrova tvoří hluboká podkovovitá proláklina Caldera de Taburiente, která je jádrem stejnojmenného národního parku. Caldera má strmé, až svislé okraje, takže je na většině svého obvodu přístupná jen slaňováním. Jen k jihozápadu je otevřena k moři hlubokou roklí Barranco de las Angustias, která je jednou ze tří více či méně schůdných přístupových cest. Byla to v dobách dobývání ostrova Španěly úniková cesta původních obyvatel do nitra ostrova. Tak vznikl její název, který znamená "rokle smrtelných úzkostí". Caldera de Taburiente je památná také tím, že první část jejího názvu (španělsky caldera = kotel) se stala geologickým pojmem (v češtině kaldera).

Sopečné erupce byly na La Palmě zaznamenávány od 16. století a bylo jich celkem šest (v letech 1585, 1646, 1677, 1712, 1949 a 1971). Měly celkem mírný průběh a patřily k tzv. strombolskému typu, kdy žhavá láva vyletuje z jícnu do výšky až několika set metrů a dopadá poměrně blízko. Tím vzniká struskový kužel s kráterem. Lávové proudy si nejčastěji prorážejí cestu bokem kuželu. Mohou ničit pozemky i budovy, ale zpravidla neohrožují lidské životy. Naproti tomu sopečné strusky a popely obsahují dostatek minerálních živin a jsou dobrým podkladem pro vinice, které nechybějí ani v této neklidné části ostrova.

Květena La Palmy je přepestrá a má řadu zvláštností, které zaujmou nejen botanika. Především je tu mnoho endemitů. Některé známe jen z La Palmy, jiné jsou endemické pro Kanárské ostrovy jako celek nebo pro několik z nich. Nejnápadnější druhy se staly symbolem některých ostrovů - pro La Palmu je to kanárská borovice, pro Gran Canarii kanárský ("svícnový") pryšec a pro Tenerife proslulý "dračí strom". K efektním bylinám La Palmy patří i některé druhy hadinců, jejichž stonky obalené květy někdy i převyšují člověka. V teplých nižších polohách ostrova rostou místy, obyčejně ve skupinách, proslulé dračí stromy - dračince obrovské. Červená šťáva (dračí krev), kterou roní poraněné větve, byla kdysi vysoce ceněna lékaři a alchymisty. Hodně se diskutovalo o vysokém stáří některých dračích stromů, údajně až několik tisíc let.

Vesmírná kolonie

Zvlášť chráněné - jako biosférické rezervace - jsou na La Palmě zbytky původních vavřínových mlžných pralesů, zachované jen v severovýchodní části ostrova, ve středních nadmořských výškách. Jejich přežití podmiňují pasáty vanoucí od severovýchodu, které vytvářejí vrstvu mraků ve výšce asi 500 až 1500 m. Z těchto mraků, tvořících se po celý rok, dostávají vavřínové lesy dostatek vláhy.

Ve velehorském koutku (ve výškách kolem 2000 m) je natolik čistá atmosféra, že to přilákalo astronomy z několika evropských států, aby tu vybudovali skupinu observatoří se sedmi dalekohledy, některé ke speciálním účelům, např. ke studiu slunečních skvrn. Skupina stříbřitých kupolí ukrývajících teleskopy na severním svahu téměř holého hřebene působí dojmem vesmírné kolonie ze science fiction.

Také propast Caldery de Taburiente, odříznutá skalními stěnami od okolí, by byla vhodným dějištěm sci-fi, tentokrát typu "Ztraceného světa" Arthura Conana Doyla. Jen nepatrně narušená příroda tohoto národního parku jistě vděčí za svůj stav nepřístupnosti terénu, ale také prozíravosti jeho správy, jež zachovala vnitřek Caldery bez rušivých zásahů, které si obyčejně vyžádá rozvoj turistiky. V samém centru kotliny je jen skromně vybavené tábořiště pro stany s nejnutnějším hygienickým zařízením.

Turistické zázemí

Pokud mluvíme o nebezpečích, která v přírodě La Palmy mohou číhat, nelze pominout nedávno vzniklé katastrofické scénáře, inspirované novými poznatky o minulosti ostrova. Geologové vypočítali, že při obřím sesuvu, který zhruba před 560 tisíci lety rázem změnil tvář ostrova, vznikla vlna tsunami, která proběhla přes Atlantik a na jeho západním břehu dosahovala výše kolem 100 m. Taková vlna (nebo série vln) by v dnešní době znamenala těžko představitelnou katastrofu. Celkový průběh geologického vývoje La Palmy ani jeho současný stav však bezprostřednímu ohrožení nenasvědčují.

Návštěvník La Palmy, který se chce seznámit se zdejší přírodou, by měl nejdříve navštívit informační středisko národního parku Caldera de Taburiente, ležící při silnici vedoucí napříč ostrovem poblíž městečka El Paso. Kromě moderně vybudované muzejní expozice a prodejny publikací tu je i menší botanická zahrada. Je to i jeden z výchozích bodů pro návštěvy parku, do něhož je vstup volný. Další dva možné přístupy do Caldery jsou od západu, přes Barranco de las Angustias. Mimo území parku je atraktivní trasou Ruta de los Volcanes, vedoucí po celém hřbetu Cumbre Vieja do jižního cípu ostrova. Jsou z ní nádherné výhledy po ostrově a přes moře oblaků bývá vidět třítisícovka Pico de Teide na ostrově Tenerife. Své informační středisko má i biosférická rezervace vavřínových lesů na severovýchodě, Los Tilos.

La Palma je výborně vybavena pro turisty nejrůznějšího ražení: od těch, kteří se neobejdou bez hotelového komfortu, přes milovníky klidu a soukromí v rustikálních domcích, pronajatých i s autem, až po turisty připravené zvládnout zdejší fyzicky náročné trasy pěšky nebo na horských kolech a přenocovat na cestách. Doufejme, že si "Los Palmeros" zachovají smysl pro míru při rozvoji cestovního ruchu a La Palma zůstane tím ostrovem klidu a pohody, kterým je dnes. Její kouzelná příroda si o to říká.

Snímky si můžete prohlédnout v naší fotogalerii:

Pavel Röhlich




Diskuse ke článku

 

Nejnovější články
Články odjinud
Starší články Lidé a Země