Drsné a tajemné Orkneje: Skotské souostroví ukrývá jedny z nejstarších neolitických památek v Evropě | Reflex.cz
nahoru

Drsné a tajemné Orkneje: Skotské souostroví ukrývá jedny z nejstarších neolitických památek v Evropě

Marie Bílá12. května 2020 • 07:20
Drsné a tajemné Orkneje: Skotské souostroví ukrývá jedny z nejstarších neolitických památek v Evropě
foto: Profimedia.cz

Gil's Bay je poloopuštěný záliv, zapomenuté místo, výspa civilizace na severozápadním cípu Skotské vysočiny. Mlha se válí až u země, studená skalnatá krajina se noří do ticha. Den teprve začíná. Souostroví Orkneje je od nás vzdáleno přes hodinu plavby.

Čekáme přístav se vším všudy: na konci betonového jazyku mola ale stojí pouze laminátová boudička! Nikde ani živáčka. Pocit opuštěnosti naštěstí rozptylují tulení rodinky: připlouvají docela blízko vlnolamů a zvědavě vystrkují hlavy z ledové šedé pěny. Později se objevuje svetry obalený človíček s reflexní vestou - zástupce lodní společnosti - a uklidňuje nás, že trajekt opravdu přijede... Přijel. Svou vizáží korespondoval s "přístavem". Nicméně po více než hodině plavby kolem pustých ostrovů Stroma a Swona se v mlze objevilo městečko z šedého kamene: Saint Margaret's Hope! Jsme tedy na místě.

Churchillova bariéra

Pravý "severák" stejně nenechal nikoho dlouho stát venku na palubě. Vítají nás Orkneje, konkrétně jihovýchodní ostrov South Ronaldsey. Rybářské domky se k sobě tulí, jako by se chtěly zahřát. Míříme po jediné silničce na sever. Jižní ostrov a hlavní část souostroví - Mainland - spojuje uměle vytvořený násep z betonových vlnolamů: slavné Churchillovy bariéry. Orkneje ve svém středu chrání ideálně krytý záliv Scapa Flow. Jako strategické místo ho využívali Britové i Němci za 1. i 2. světové války. Historie vypráví o potopené britské královské flotile, symbolickém hřbitově námořníků na mořském dně. Z temné hladiny se černě rýsují trosky stěžňů. Italští váleční zajatci si tady, izolováni od okolního světa, postavili dokonce kapličku a vyzdobili ji tím, co měli po ruce: ostnatým drátem, plechovkami... a pestře ji uvnitř vymalovali.

Všechno je tu blízko: díky zánovním silnicím a výbornému značení turistických cílů se lze zakrátko dostat do hlavního městečka Kirkwall. Ač trpasličích rozměrů, může se pochlubit hned třemi architektonickými klenoty a žádný z nich není právě "drobeček". Ruiny biskupského a knížecího paláce, monstrózních staveb severské renesance, spolu sousedí a vypovídají o dávné slávě a moci. Ovšem nepřehlédnutelnou dominantou je katedrála sv. Magna, stavitelský skvost z 9.-13. století. Šokuje nejen rozměry, ale i opracováním červeného kamene a dekoracemi interiéru, vzpomínajícími na mořeplavce.

Na náměstíčku posedávají staří rybáři s doutníky a vlněnými čepicemi. S hustým ryšavým plnovousem vypadají jako zapomenutí Vikingové. Orknejské dějiny se od skotských dost liší - vždyť do 16. století byly ostrovy pod norským vlivem. Dodnes je to poznat nejen na kultuře, ale i jazyku... Přesvědčujeme se o tom při návštěvě megalitické hrobky Maes Howe ve vnitrozemí Mainlandu. Už zdálky na sebe upozorňuje: z okolního rovinatého terénu vyčnívá jako kulovitý, trávou porostlý pahorek. Místní průvodce v hlavní čtvercové prostoře hrobky vypráví o jejím objevení, původu, o Vikinzích... a svá slova dokládá posvícením baterkou na runové nápisy. Jsou znatelné na kamenných překladech ostění. Jeho angličtina je ale velmi špatně srozumitelná - silně ji ovlivňuje ostrovní dialekt s prvky norštiny.

Prehistorická perla

Na severozápadním pobřeží leží největší perla souostroví - prehistorická vesnice Skara Brae. Byla objevena náhodou, když vichřice a rozběsněné moře strhalo vrchní část půdy u zálivu. Donedávna chráněné hlínou, objevilo se zařízení domácností z doby kamenné: "nábytek" z plochých kamenů, pícky, drtící hloubené jamky. Nebýt skučícího větru, vypadalo by to, že se tu čas zastavil.

Zpět ve vnitrozemí se u silničky hlásí ke slovu megalitická kultura do třetice - Ring of Brodgar, obrovský kruh menhirů na vřesové pláni. Kdysi jich tu stávala takřka stovka, těch dochovaných je 26 a majestátně se tyčí k zachmuřenému nebi. Byly kalendářem? Svatyní? Skrývají prastará tajemství, jako jejich kolegové rozesetí různě po světě.

Před dávnými obyvateli Orknejí nelze než smeknout: žít v tak drsné severské přírodě nebyl určitě žádný med. Současní ostrované se snaží svůj domov představit světu jako místo stojící za návštěvu a bojují statečně, turistická infrastruktura i silnice jsou nečekaně kvalitní. Ostrovy mořských ptáků a kamenného pravěku dnes rozhodně nepůsobí jako "konec světa".

Snímky si můžete prohlédnout v naší fotogalerii:

Marie Bílá




Diskuse ke článku

 

Nejnovější články
Články odjinud
Starší články Lidé a Země