nahoru

Řecko na kole, pěšky i kajakem

Irena Páleníčková 30. srpna 2022 • 06:10
Řecko na kole, pěšky i kajakem
foto: Jiří Páleníček

Naše opakované cesty na kole po řeckých ostrovech jsou pevně spojeny s časopisem, který teď držíte v ruce. Z první cesty po Krétě totiž vyšel náš první článek v Lidé a Země jménem „Když Kréta na jaře rozkvete“. Jak si užít ostrovy, když člověk nechce své volno jen proležet?

Cykloturistickou jarní Krétu jsme si pro velký úspěch zopakovali několikrát. Posléze jsme k ní přidali i letní Kyklady, Sporady a všechny Jižní Sporady, provozujíce na nich kromě spaní na divoko i v češtině libozvučně znějící výraz „hopkání po ostrovech“. V angličtině zní vznešeněji: island hopping. Ukážeme vám, jak na to. Ale taky poradíme těm, co mají jeden až dva týdny aktivní řecké dovolené.

Nepospícháme

Je to jednoduché. Máte vybraný ostrov, přijedete do přístavu, zjistíte, kdy jede ferry, a koupíte lístek. Až vás ostrov omrzí, proces zopakujete. Začnete-li v Pireu a trajekt vám odplul před nosem, zajdete si do nedaleké tržnice, koupíte kuře, večer si uvaříte před strážnicí silnou polévku, na lavičce v přístavu se vyspíte a nalodíte se následující ráno.

Tenhle styl cestování chce jen jedno: dost času. Zásadně letního a jedině s teplými nocemi, kdy déšť na sto procent nehrozí. Správné řecké ferry, zvlášť to, které jezdí dlouhé štreky od ostrova k ostrovu, musí totiž mít zpoždění. V kolik hodin opravdu pojede, to na internetu nezjistíte. Jediný, kdo zná přesný čas příjezdu, jsou dědci v taverně u přístavu. Řeknou vám, že loď místo o půlnoci připlouvá ve tři, a že si tedy klidně můžete jít zdřímnout pod pinii tamhle na kopci. A vy to uděláte, protože je 27 stupňů a je jasné, že pršet nebude.

Ležíte pod stromem, pod vámi půlkruh světel lemujících nábřeží, na jehož každém konci jinak vřeští a kvílejí repráky z taverny, dáte kus chleba toulavému psovi, pohladíte přitoulavší se kočku a v klidu čekáte. No stress. Před vámi je kus léta, ideálně – v našem případě – celé. Ve tři čtvrtě na tři se na molu objeví světla aut přístavní policie. „Aha, trajekt připlouvá!“

S koly se nestaráme o usměrňované pořadí nástupu a mezi prvními vbíháme dovnitř. Opíráme kola o trubky na boku nákladní paluby a zajišťujeme je popruhy, bereme si foťák a doklady a jdeme zkoumat, kde na chvilku složit hlavu. Jsme ovšem na vrcholu sezony v oblasti vrcholně populárních Kyklad a loď poněkud praská ve švech. Na otevřené palubě překračujeme spacáky a karimatky, obsazené jsou i všechny přístupné nezakryté záchranné čluny.

Poslední zvuky píšťalek a poslední výkřiky lodních pěchovačů, které pokaždé obdivujeme. Jak jen dokážou všechna čekající auta naskládat dovnitř, a navíc tak, aby mohla na svém ostrově vyjet bez problémů z lodi? Ale i kdybyste nehodlali nastoupit právě na tuto loď, zůstaňte na molu a pozorujte ten pěchovací koncert. Ti uřvaní chlápci bez uniforem jsou pro úspěšnou plavbu trajektu možná důležitější než sám kapitán. A další rady? Počítejte s tím, že na některé odlehlé ostrovy jezdí ferry jen jednou týdně. Nekupujte lodní lístky dopředu, co když se vám bude někde příliš líbit?

Nám se první letní hopkání s koly po Kykladách a spaní po plážích i v závětří kozích chlívků líbily tak, že jsme to všechno nejen zopakovali na dalších souostrovích, ale následně i s mořskými kajaky. To už samozřejmě bez kol, ale zato s rozkládacím vozíkem, na kterém jsme věci i kajaky na trajekty vozili.

Řecké ostrovy

Řecko je se svými několika tisíci ostrovy „nejostrovnatější“ zemí Evropy a ani v celosvětovém měřítku si nevede špatně. Počet jeho ostrovů se pohybuje mezi dvěma až třemi tisíci podle toho, jak velkou skálu uzná statistik za hodnou označení ostrov.

Nejefektnější a nejoblíbenější jsou Kyklady, po kterých se díky velké frekvenci lodních linek hopká snadno rovnou z Pirea, tedy v podstatě z athénského letiště. Ovšem díky jejich popularitě romantika některých tamějších přístavů poněkud mizí, a až se vrátí plný počet plovoucích hotelů – linerů – a s nimi i asijští turisté, bude ještě hůř (Mýkonos, Santoríni). Možná to chce honem využít letošní léto. Nebo na ně jet mimo hlavní sezonu, ve které je na kolo stejně poněkud horko. My je poprvé důkladně projezdili v roce 1994, dřív než je objevila Asie.

Ke Kykladám přiléhají tzv. malé Kyklady, kam stejně jako na Severní Sporady linery s tisíci turistů na palubě nezajíždějí. I Jižní Sporady (jejich jádro se nazývá Dodekanésy), od Thásosu na severu po Kárpathos na jihu jsou navštěvované méně, čemuž poslední roky trochu napomohly vlny migrantů připlouvající z Turecka. Dodekanésy jsou možná méně efektní, ale o to zajímavější na objevování (Lésbos, Chíos).

Z Kósu nebo Rhodu si můžete zase odskočit do Turecka, což jsme udělali během jedné letní cesty. Tehdy jsme vytvořili svůj osobní cyklistický rekord, hnáni strachem, že nestihneme včas přejet přes Turecko do Sýrie pro další turistické turecké vízum.

Kyklady jsme zkusili v létě s mořskými nafukovacími kajaky. Nedělejte to, vítr meltémi nepřepádlujete, v letních odpoledních snadno vyšplhá na devět beaufortů, to je 80 km/h. Pro nafukovací kajaky jsou lepší některé západní Jónské ostrovy, kde při troše zkušenosti a tréninku dáte ferry jen jedno nebo dvě a dál budete hopkat pouze silou svých vlastních paží.

Putování po více ostrovech, ať už na kole, nebo v kajaku, vyžaduje trénink, pořádnou přípravu a čas. Co dělat, když máte na Řecko jeden dva letní týdny a nechcete jen ležet na pláži?

Chůzí k bohům

Na nejjednodušší druh aktivity, to je chůzi, letní Řecko ideální není. Výjimka, byť pevninská, toto pravidlo potvrzuje. Olymp, sídlo starověkých bohů. Alespoň jednou za život je třeba vystoupat na Mýtikas (2917) či Stefáni (2907). Z letovisek je Olympu nejblíže Litóchoro-Leptokárie. Z nich jedenáct kilometrů motorovým přibližovadlem 1100 metrů do osady Priónia a pak už jen stoupat a stoupat. Když nechcete na jeden zátah, v 2100 metrech čeká přes sto lůžek chaty Refuge A1. Pokud vás touha vystoupat do božích výšin požene vzhůru dost rychle, za jeden den to dáte, protože cesta není technicky příliš náročná. Že my jsme pak následující tři dny kvůli bolesti svalů a kolen pomalu nemohli jezdit na kole, to byl výsledek rychlého sestupu. Na podobné výkony je lepší vydat se s trekovými hůlkami. Trasa je otevřena od konce května do doby, než opět napadne sníh a strážci tento první řecký národní park uzavřou.

Máte-li chuť na jiný druh chůze, zkuste známý kaňon řeky Víkos v pohoří Píndos na severozápadě Řecka u albánských hranic (mezi vesnicemi Víkos a Monodéndri).

Chodeckou trojici zakončí Kréta se svou Samarií a dalšími soutěskami na jihu ostrova, jejichž procházením můžete strávit víc než týden. Jejich výhodou je, že končí u moře, takže se můžete na závěr vykoupat a nechat se odvézt do civilizace mořským taxi, zatímco k hornímu začátku soutěsky vás ráno vyveze taxi suchozemské (například Aradena).

Řecké cyklostřípky

Na první island hopping jsme se připravili poctivě. Nebylo to nic platné, na jihu Itálie nám kola z nosiče za obytným autem ukradli. Narychlo jsme koupili nová a brašny jsem ušila v ruce z prostěradla. Obytku jsme nechali u kamaráda, který dělal v Litóchoru delegáta jedné cestovky. Protože strašně chrápal, jeho kolega ho vyhodil z pokoje, on pak celé léto spal v naší obytce a my jeho poslední prázdnou láhev od oúza našli až doma.

Nechali jsme se jejich autobusem odvézt s turisty do Athén. Myslím, že naše skládání věcí na kola bylo pro tento jejich výlet daleko větším zážitkem než návštěva Akropole. Být v té době Facebook, určitě by po celé sociální síti kolovaly fotky českého turisťáku a čínské vepřové konzervy kutálející se po molu v Pireu.

Hned na prvním ostrově jsme po několikerém píchnutí pochopili, že jezdit volným terénem lze v létě jen s opravdu kvalitními plášti. Řecká příroda je totiž obdivuhodně vynalézavá, co se ostrosti a pichlavosti semen týče, a semínka některých něžných jarních kvítků připomínají ze všeho nejvíc nebezpečné husitské zbraně řemdih a kropáč.

Pokud chcete jezdit na vlastním elektrokole, jeho baterky považované za nebezpečný náklad do letadla nevezmou. Vlastní dopravu komplikuje problém bezpečného zaparkování auta, zatímco budete někde v Egejském moři. Naštěstí do přímého autobusu Praha–Lárisa–Soluň–Athény zabalené kolo při včasné rezervaci vezmou. Korona-travel nám do Athén vezla kola a později i složené kajaky, i když po řecku, tedy s hlasitými protesty řidiče. „Tyhle krabice vám nevezmu a vám tu basu taky ne!“ křičel tehdy řidič na nás a na nešťastného hudebníka. Samozřejmě že nakonec odjelo vše.

Ukázalo se také, že všechny ostrovy mají jedno společné – nejhezčí pláže jsou po souši nepřístupné. Jde to vyřešit různě: kolo odstrojit a snést dolů po částech, spustit ho k moři po laně, praktikovat tzv. bikepacking a kromě kreditky s sebou vozit minimum speciálních odlehčených věcí anebo si pořídit nafukovací mořské kajaky, do nichž se naopak vejde věcí nepředstavitelně mnoho.

Ostrovy z moře

Na těchto kajacích jsme prožili celkem osm měsíců. Jejich popularita stoupá díky snadné skladovatelnosti a možnosti převážet je uvnitř osobního auta. Dnes je vyrábí mnoho firem po celém světě, ale i české od Gumotexu jsou víc než kvalitní. Nemusíte si tedy charterovat jachtu nebo jezdit drahým člunem Zodiac s přídavným motorem, abyste si užili život na moři.

Nejprve je třeba vyřešit cestu na místo. Autobus a do Pirea taxíkem. Letadlem rovnou na ostrov, jen pozor na nadváhu zavazadel. Cesta vlastním autem je vhodná v případě Jónských ostrovů. Když pak ještě najdete ty správné ostrovy s dostatkem opuštěných pláží, jež jsou od sebe vzdáleny pouze den plavby, je to nejdůležitější vyřešené.

Zbytek je jednoduchý. Na dno kajaku se v pohodě naskládá jídlo a pití na celý týden, jen nezapomeňte kvalitní lodní pytle, aby se nic nenamočilo. Láhve s vodou slouží i jako nezbytná zátěž, aby kajak byl dostatečně potopený, a tím stabilní a nesnášel ho vítr. Když se voda vypije, láhve se naplní mořskou. Na plážích, kam nevede silnice, se dá stanovat i bivakovat dle libosti. Na Jónských ostrovech se u břehu občas najde pramen či studna a tuto vodu na osprchování lze ohřát na slunci v petkách. Na zuby je nejlepší mořská voda, která dezinfikuje ústní dutinu a bělí zuby.

Pokud některý z našich nápadů vyzkoušíte, moc bychom si přáli, abyste měli stejný pocit jako náš kamarád, kterému jsme půjčili kajaky: „Tohle byla ta nejhezčí dovolená v mém životě!“

Přestože nás vítr na jednom kykladském ostrově věznil na pláži tak dlouho, až nám došly zásoby a živili jsme se fíky. Přestože ryb na lovení harpunou bylo a je ve Středozemním moři málo a často jsme obědvali vlastně jen upražené rybí kosti. Přestože nám „mořské krysy“ prokousaly stan, aby se dostaly na chleba. Přestože jsme jednou špatně odhadli naši rychlost a já se strašně bála, že se velkému trajektu nepodaří nás obeplout.

Přesto, a právě proto na tyhle cesty nikdy nezapomeneme.


WOW! zážitky

  • Poznejte místo, co má styl, a vylezte na některou skalní věž v oblasti klášterů Meteora. Nejste-li zkušený horolezec, vydejte se alespoň pěšky po úzkých stezkách řeckých mnichů.
  • Navštivte Gramvoúsu, naprosto nejefektnější řeckou pláž na severozápadě Kréty.
  • Pořiďte si unikátní selfie u vraku lodi Dimítrios na Peloponésu východně od přístavu Gýthio.
  • Na windsurfu či s kitem využijte jedinečnou odpolední termiku u ostrova Lefkáda.
  • S prvními ranními paprsky vyjeďte na horském kole skalnatým terénem po ostrově Santoríni a poznejte ho tak naprosto neopakovatelným způsobem.
  • Na méně navštěvovaný sportovní ostrov Kárpathos jeďte za super trasami pro horská kola. Nebo zkuste v Devil’s Bay překonat zde vytvořený rychlostní světový rekord na windsurfu.

Meltémi

Pravidelný suchý severní vítr, který vane Egejským mořem až ke Krétě od poloviny května do poloviny září. Vzniká v důsledku rozdílu tlakové výše a níže nad řeckou pevninou a Tureckem. Nejsilnější bývá odpoledne, v noci často utichá.


Jak jednat s Řeky

  • Turisté jsou zdrojem peněz. Podívá-li se Řek na turistu, v tom momentu se v něm probudí dřímající budoucí nový Onassis a začne vydělávat, i když na rozdíl od jiných zemí velice sympaticky.
  • Musí vás přijmout jako cizince, neboť dle tradice může být každý neznámý příchozí Kristus a je třeba se k němu chovat laskavě. Proto nám jeden mladý Řek na Kefalonii na stopu řekl: „Jste přece cizinci, musíme vám pomáhat.“
  • Turisté jsou hlavně z Německa, díky čemuž hodně Řeků ovládá němčinu. Ale „Óchi German“ (ne Němec) jim vždy vyloudí vstřícný úsměv na tváři a radši vsaďte na angličtinu.
  • A úplně nejlíp uděláte, když budete cizincem, který se klopotně pokouší mluvit řecky. Stačí řecky pozdravit „Jásos, kaliméra, tykánete?“ (Ahoj, dobrý den, jak se máte?) Odpověď je „kalá“ (dobře). Pak Řek podle přízvuku pochopí, že jste cizinec, a pobídne vás, abyste mluvili anglicky.

Bikepacking

Cykloturistika na lehko jen s nezbytným množstvím odlehčených věcí. Brašny jsou v ose kola, což umožňuje snadnější jízdu v terénu. Někdo si přidává ještě batoh na záda. Opakem je cykloturistika na těžko, kdy brašny jsou po stranách kol, předních i zadních, a záleží na cyklistovi, co uveze (například lehké skládací židličky).


Dobré vědět

Kyklady

Souostroví v Egejském moři tvoří 30 větších a 190 menších ostrovů. Největší je Náxos (428 km2). Nejnavštěvovanějšími jsou Mýkonos a Santoríni (Théra), kde ničivé zemětřesení na přelomu 17./16. století př. n. l. rozmetalo většinu ostrova a je spojováno se zánikem mínójské civilizace na Krétě i s koncem bájné Atlantidy. K Mýkonosu patří blízký ostrůvek Délos, který byl roku 1990 zařazen na seznam světového dědictví UNESCO díky jedinečným archeologickým památkám z doby, kdy byl starověkým náboženským a obchodním centrem. Podle bájí se zde narodili Apollón a Artemis.

Dodekanésy

Srdce tzv. Jižních Sporad v jihovýchodní části Egejského moře podél tureckého pobřeží. Patnáct větších a 150 menších ostrovů. Největší je Rhodos (1400 km2). Zajímavý je malý Pátmos, který řecká ortodoxní církev prohlásila za svatý a od roku 1999 je na seznamu UNESCO díky opevněnému klášteru Apokalypsy, kde v jeskyni svatý Jan kdysi sepsal své evangelium. Kdyby zažil letní turistický provoz, možná by k apokalypse ještě jednu kapitolu přidal.

Sporady

Leží východně od pevninského Řecka. Jejich čtyři hlavní ostrovy jsou hojně zalesněné.

Malé Kyklady

Skupina několika menších ostrovů u ostrova Náxos, který se k nim někdy také řadí. Čtyři z nich jsou obydlené.

Jónské ostrovy

Souostroví v Jónském moři u západních břehů řecké pevniny a Peloponésu. Nejseverněji leží Korfu. Populární je Zákynthos. Mezi surfaři je oblíbená Lefkáda. Pro mořské kajaky je vhodná Kefalonia a Odysseova rodná Itháka.

Irena Páleníčková




Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.
 

Nejnovější články
Články odjinud
Starší články Lidé a Země