Památník antifašistického odboje na Petrově hoře: Svým vzhledem nadčasový památník, o který se nikdo nestará. Uvnitř dokonce připomíná newyorské Guggenheimovo muzeum. Stojí na Petrově hoře nedaleko hranice s Bosnou a Hercegovinou, jižně od Záhřebu. Památník je věnován etnickým Srbům, kteří tam položili život v boji proti ustašovcům v letech 1941–1942. Ačkoliv záměr ho postavit vznikl hned po druhé světové válce, otevřen byl až v roce 1982. Pak přišla chorvatská válka za nezávislost. Srbové žijící na území kolem Petrovy hory vyhlásili Republiku Srbskou Krajinu. Památník jim posloužil také jako jediná nemocnice v oblasti. V horních patrech ještě před pár lety ležely zbytky zásob infuzí, injekčních stříkaček nebo postel. Nahoru vedly dva výtahy, které jsou dnes samozřejmě už dávno mimo provoz. Na střeše jsou funkční vysílače. Památník byl obložený ocelovými destičkami, které jsou už ale z nemalé části rozkradené. Nezdá se, že by zde Chorvaté plánovali jakoukoliv obnovu.

Památník antifašistického odboje na Petrově hoře: Svým vzhledem nadčasový památník, o který se nikdo nestará. Uvnitř dokonce připomíná newyorské Guggenheimovo muzeum. Stojí na Petrově hoře nedaleko hranice s Bosnou a Hercegovinou, jižně od Záhřebu. Památník je věnován etnickým Srbům, kteří tam položili život v boji proti ustašovcům v letech 1941–1942. Ačkoliv záměr ho postavit vznikl hned po druhé světové válce, otevřen byl až v roce 1982. Pak přišla chorvatská válka za nezávislost. Srbové žijící na území kolem Petrovy hory vyhlásili Republiku Srbskou Krajinu. Památník jim posloužil také jako jediná nemocnice v oblasti. V horních patrech ještě před pár lety ležely zbytky zásob infuzí, injekčních stříkaček nebo postel. Nahoru vedly dva výtahy, které jsou dnes samozřejmě už dávno mimo provoz. Na střeše jsou funkční vysílače. Památník byl obložený ocelovými destičkami, které jsou už ale z nemalé části rozkradené. Nezdá se, že by zde Chorvaté plánovali jakoukoliv obnovu. Zdroj: Tereza Schindlerová

Památník antifašistického odboje na Petrově hoře: Svým vzhledem nadčasový památník, o který se nikdo nestará. Uvnitř dokonce připomíná newyorské Guggenheimovo muzeum. Stojí na Petrově hoře nedaleko hranice s Bosnou a Hercegovinou, jižně od Záhřebu. Památník je věnován etnickým Srbům, kteří tam položili život v boji proti ustašovcům v letech 1941–1942. Ačkoliv záměr ho postavit vznikl hned po druhé světové válce, otevřen byl až v roce 1982. Pak přišla chorvatská válka za nezávislost. Srbové žijící na území kolem Petrovy hory vyhlásili Republiku Srbskou Krajinu. Památník jim posloužil také jako jediná nemocnice v oblasti. V horních patrech ještě před pár lety ležely zbytky zásob infuzí, injekčních stříkaček nebo postel. Nahoru vedly dva výtahy, které jsou dnes samozřejmě už dávno mimo provoz. Na střeše jsou funkční vysílače. Památník byl obložený ocelovými destičkami, které jsou už ale z nemalé části rozkradené. Nezdá se, že by zde Chorvaté plánovali jakoukoliv obnovu.
Památník antifašistického odboje na Petrově hoře: Svým vzhledem nadčasový památník, o který se nikdo nestará. Uvnitř dokonce připomíná newyorské Guggenheimovo muzeum. Stojí na Petrově hoře nedaleko hranice s Bosnou a Hercegovinou, jižně od Záhřebu. Památník je věnován etnickým Srbům, kteří tam položili život v boji proti ustašovcům v letech 1941–1942. Ačkoliv záměr ho postavit vznikl hned po druhé světové válce, otevřen byl až v roce 1982. Pak přišla chorvatská válka za nezávislost. Srbové žijící na území kolem Petrovy hory vyhlásili Republiku Srbskou Krajinu. Památník jim posloužil také jako jediná nemocnice v oblasti. V horních patrech ještě před pár lety ležely zbytky zásob infuzí, injekčních stříkaček nebo postel. Nahoru vedly dva výtahy, které jsou dnes samozřejmě už dávno mimo provoz. Na střeše jsou funkční vysílače. Památník byl obložený ocelovými destičkami, které jsou už ale z nemalé části rozkradené. Nezdá se, že by zde Chorvaté plánovali jakoukoliv obnovu.
Památník antifašistického odboje na Petrově hoře: Svým vzhledem nadčasový památník, o který se nikdo nestará. Uvnitř dokonce připomíná newyorské Guggenheimovo muzeum. Stojí na Petrově hoře nedaleko hranice s Bosnou a Hercegovinou, jižně od Záhřebu. Památník je věnován etnickým Srbům, kteří tam položili život v boji proti ustašovcům v letech 1941–1942. Ačkoliv záměr ho postavit vznikl hned po druhé světové válce, otevřen byl až v roce 1982. Pak přišla chorvatská válka za nezávislost. Srbové žijící na území kolem Petrovy hory vyhlásili Republiku Srbskou Krajinu. Památník jim posloužil také jako jediná nemocnice v oblasti. V horních patrech ještě před pár lety ležely zbytky zásob infuzí, injekčních stříkaček nebo postel. Nahoru vedly dva výtahy, které jsou dnes samozřejmě už dávno mimo provoz. Na střeše jsou funkční vysílače. Památník byl obložený ocelovými destičkami, které jsou už ale z nemalé části rozkradené. Nezdá se, že by zde Chorvaté plánovali jakoukoliv obnovu.
Hotel Haludovo Palace: Tento hotel na ostrově Krk otevřel v roce 1972 americký zakladatel Penthousu Bob Guccione. Opulentní hotel pro celebrity a politiky (navštívil ho třeba Saddám Husajn) včetně Penthouse hostesek a kasina byl nejluxusnějším zařízením tohoto druhu v bývalém východním bloku. Nebyl ale rentabilní a zavřeli ho. Později tam také bydleli uprchlíci z jugoslávské války. Hlavní budova hotelu se pyšnila krásným lobby s oválnými boxy na sezení a kasinem. Dalo se projít k bazénu a o patro níž na bowling a do baru. Vedle hlavní budovy stojí další s pokoji. Na druhé straně vede řada bungalovů dolů k hotelové pláži a moři. Tam stále stojí bývalá restaurace a ještě trochu bokem další budova, která se nám jevila jako klub nebo diskotéka.
Hotel Haludovo Palace: Tento hotel na ostrově Krk otevřel v roce 1972 americký zakladatel Penthousu Bob Guccione. Opulentní hotel pro celebrity a politiky (navštívil ho třeba Saddám Husajn) včetně Penthouse hostesek a kasina byl nejluxusnějším zařízením tohoto druhu v bývalém východním bloku. Nebyl ale rentabilní a zavřeli ho. Později tam také bydleli uprchlíci z jugoslávské války. Hlavní budova hotelu se pyšnila krásným lobby s oválnými boxy na sezení a kasinem. Dalo se projít k bazénu a o patro níž na bowling a do baru. Vedle hlavní budovy stojí další s pokoji. Na druhé straně vede řada bungalovů dolů k hotelové pláži a moři. Tam stále stojí bývalá restaurace a ještě trochu bokem další budova, která se nám jevila jako klub nebo diskotéka.
17
Fotogalerie

Fotogalerie: Opuštěná místa v Chorvatsku

Chorvatsko je pro mnoho Čechů symbolem letní dovolené u moře. Je to ale také země s komplikovanou historií, jejíž pozůstatky tam najdete dodnes, a to v surové podobě. Opuštěné budovy vyzývají k výpravám do minulosti. Pokud se do Chorvatska chystáte, máte příležitost krom pláží a městeček navštívit i tato místa. S respektem a opatrností. Snímky si můžete prohlédnout v naší komentované fotogalerii.