nahoru

Chorvatsko jinak: Objevte krásy osmi chorvatských národních parků! Z hor, přes vodopády až k pustým ostrovům

Jakub Smutný 1. září 2020 • 13:50
Chorvatsko jinak: Objevte krásy osmi chorvatských národních parků! Z hor, přes vodopády až k pustým ostrovům
foto: Wikimedia Commons

Na území Chorvatska leží celkem osm národních parků. Do dvou z nich se jezdí za vodopády, tři se rozkládají na ostrovech, a nabízí se proto k pohodovým výletům lodí, poslední tři pak lákají na horskou turistiku. A zatímco v některých je v letní prázdninové sezóně hlava na hlavě, jiné se nachází mimo hlavní turistické trasy a moc lidí v nich proto nepotkáte. Chcete si zpestřit dovolenou v Chorvatsku poznáváním jeho přírodních krás? Čtěte dál a plánujte s námi!

Národní parky Chorvatska uspokojí každého milovníka přírody. Tady je jejich seznam:

Plitvická jezera

Nelze začít ničím jiným. Plitvická jezera jsou jednoznačně nejproslulejším chorvatským národním parkem a jedinou chorvatskou přírodní památkou zapsanou na seznam světového dědictví UNESCO. Jedná se o soustavu šestnácti jezer, které skrze mnohé vodopády a kaskády propojuje hned několik řek. Říčka Plitvice, která dala národnímu parku jméno, paradoxně žádná jezera sama nespojuje, ale spadá z boku do hlubokého kaňonu vůbec nejvyšším vodopádem v oblasti – měří 76 metrů.

Plitvická jezera leží v oblasti Lika, což znamená, že z oblíbených dovolenkových letovisek na pobřeží to na ně není zrovna nejblíž. Pro jednodenní výlet se proto tento národní park nabízí zejména pro ty, kteří prázdniny tráví poblíž města Zadaru anebo na kvarnerské riviéře, potažmo na některých kvarnerských ostrovech (Pag, Rab, Krk). Turisté, kteří směřují až dále do střední nebo jižní Dalmácie, nicméně mohou využít relativní blízkost Plitvických jezer k dálnici, která propojuje dalmatská letoviska se Záhřebem, a po níž proto vlastně všichni ti, co cestují po vlastní ose, jedou. Prodlužte si dovolenou o jeden den při cestě tam nebo zpět právě v oblasti Plitvických jezer, litovat určitě nebudete. Možností ubytování je v oblasti dostatek. 

Vstup do parku je nepřekvapivě zpoplatněn. Není divu, když se jedná o asi největší chorvatskou turistickou atrakci. Výše vstupného se liší v závislosti na ročním období, v letní sezóně dospělý zaplatí dvě stě kun, studenti 125 kun a děti 70 kun. V ceně pak je i projížďka lodí po jednom z jezer a možnost transportu panoramatickým vláčkem. Lístky lze zakoupit online, tak se vyhnete dlouhým frontám u pokladen a zamezíte nebezpečí, že bude vyprodáno. Pokud budete chtít projít všechna nejhezčí místa, počítejte minimálně s deseti kilometry pěší chůze. 

Krka

Krasová řeka Krka pramení na úpatí pohoří Dinara a po více než sedmdesáti kilometrech se u Šibeniku vlévá do moře. Značná část jejího toku mezi městy Knin a Skradin je pro její unikátní krajinnou krásu chráněna jako národní park. Národní park Krka toho návštěvníkům nabízí hodně. Na ploše 109 kilometrů čtverečních je k vidění sedm nádherných vodopádů, pět středověkých pevností, dva klášterní komplexy, 47 kilometrů naučných stezek a nebo 470 kilometrů cyklotras. 

Toto všechno během jedné návštěvy není v lidských silách stihnout, ale i jednodenní výlet, který sem většina turistů podniká, stojí za to. Nejblíž to sem mimochodem budete mít z letovisek poblíž Šibeniku, tedy například z Vodice nebo Primoštenu. 

Nejhezčí, a proto také nejnavštěvovanější, je vodopád Skradinski buk. Prakticky se nejedná o jeden vodopád, ale o čtyři sta metrů dlouhou kaskádu, složenou z jednotlivých menších peřejí a vodopádků. Celkem na tomto místě řeka Krka překonává výškový rozdíl 45 metrů. Vrcholem návštěvy pak je možnost koupání dole pod vodopádem. Ke Skradinskému vodopádu se dostanete lodí ze Skradinu a Šibeniku, případně turistickým autobusem zahrnutým v ceně vstupenky od centrálního parkoviště u vesnice Lozovac.

Od Skradinského vodopádu pak doporučujeme pokračovat ještě výletní lodí k druhému nejhezčímu vodopádu, který nese název Roški slap. Než k němu doplujete, můžete se kochat malebným kaňonem řeky Krky a minete i klášter Visovac, umístěný na ostrůvku uprostřed jezera. 

Pro turisty, kteří si chtějí park užít s menším počtem dalších návštěvníků všude kolem, a jsou proto ochotni oželet výše zmíněná místa nejvíce využívaná na pohlednicích, lze doporučit horní část toku řeky. A to hlavně klášter Krka, vodopády Manojlovac, Rošnjak a Bilušića buk. 

Vstupné do národního parku Krka se podobně jako v případě Plitvických jezer liší měsíc od měsíce, navíc je rozdíl také v tom, jakou část parku zrovna chcete navštívit. V hlavní sezóně stojí plná dospělá verze vstupenky 200 kun. 

Kornati

Národní park Kornati zahrnuje větší část Kornatského souostroví (celkem 147 ostrovů, ostrůvků a útesů), které se rozprostírá asi dvacet kilometrů od chorvatské pevniny, zhruba na půli cesty mezi Zadarem a Šibenikem. Jedná se o nehostinné, pusté, neobydlené, civilizací takřka nedotčené ostrovy, které ale zároveň vynikají vysokým stupněm malebnosti a fotogeničnosti. Typická návštěva sestává z vyhlídkové plavby kolem ostrovů a zastávky na několika místech, kde se dá koupat anebo vylézt na kopec a podívat se na část souostroví z výšky. 

Vzhledem k tomu, že se jedná o ostrovní národní park, logicky se neobejdete bez lodě. V zásadě existují tři možnosti, jak Kornati navštívit. Největší pohodlí a volnost samozřejmě představuje vlastní plavidlo. Druhou možností je využít nabídky výletu prostřednictvím české cestovní kanceláře, třetí alternativou je pak najít místního poskytovatele organizovaných turistických plaveb. Lodě vyjíždí například z přístavů v Zadaru, Biogradu na moru, Vodici, Šibeniku nebo na ostrově Murter. 

Ani při návštěvě národního parku Kornati se turista nevyhne povinnosti zaplatit vstupné. V tomto případě cena závisí na ročním období, plánované délce návštěvy, velikosti lodě a také na tom, zda člověk cestuje individuálně nebo skupinově. 

Brijuni

Národní park Brijuni se nachází u jihozápadního pobřeží poloostrova Istrie, nedaleko města Pula. Jde o jediný chorvatský národní park, kam to mají nejblíž dovolenkáři ubytovaní v letoviscích na Istrii, tedy zejména v Rovinji, Poreči nebo v okolí Umagu. Park zahrnuje souostroví čítající čtrnáct ostrovů a ostrůvků, přičemž turisticky přístupné jsou pouze dva – Velký Brijun a Malý Brijun. Souostroví se vyznačuje bohatou středomořskou vegetací a také historickými památkami z doby Říma a Byzance. Zajímavostí je, že Brijuni si jako své letní sídlo vybral jugoslávský prezident J. B. Tito. 

Kdo se chce na Brijuni vydat, musí se dopravit do městečka Fažana. Odtud jezdí na Velký Brijun, kde se nachází v podstatě všechny turistické cíle celého parku, pravidelné turistické lodní spoje. Dostat se na ostrov vlastním plavidlem je komplikované a hodně drahé, doporučujeme tedy variantu výletu z Fažany. Itinerář prohlídky by měl určitě obsahovat návštěvu zdejšího safari parku s exotickými zvířaty, zbytků římské vily, byzantské tvrze z druhého století před naším letopočtem nebo muzea mapujícího pobyt prezidenta Tita. Kromě toho se nabízí také procházka některou ze zdejších krásných středomořských zahrad.

Mljet

Národní park Mljet leží v jižní Dalmácii, na dohled poloostrova Pelješac, a zabírá severozápadní část stejnojmenného ostrova. Předmětem ochrany je bohatě zalesněná část ostrova kolem dvou slaných jezer (nazvaných nepříliš nápaditě Velké a Malé jezero) i přilehlý úsek moře. Mljet je využíván hlavně k pěší turistice a cyklistice. Na Velkém jezeře se návštěvníci mohou projet lodí (zahrnuto v ceně vstupenky) a prozkoumat benediktinský klášter svaté Marie na ostrůvku uprostřed jezera. Zapůjčit si turisté můžou i kánoe a kajaky a projet se po jezeře na vlastní pěst. Pokud Mljet navštívíte v létě, neměli byste si každopádně zapomenout ani plavky, protože v jezerech je povoleno koupání, přičemž jezera mají o několik stupňů teplejší vodu než okolní moře.

Oproti přeplněným Plitvicím a Krce nabízí Mljet možnost užít si klidu a pohody. Masový turismus se mu dosud spíš vyhýbá, snad pro svou polohu na samém jihu Chorvatska. Vstupní branou do národního parku, kde se mj. nachází i pokladny, jsou vesnice Polače a Pomena. Trajekty na ostrov jezdí z Dubrovníku, Pelješace i z Korčuly.

Paklenica

A od moře rovnou do hor. Paklenica je druhým nejstarším chorvatským národním parkem, vyhledávají jej zejména fanoušci vysokohorské turistiky a horolezci. Pro ně je tu přichystáno asi 150 kilometrů turistických a lezeckých tras, takže se mohou rozprostřít po celém parku a užít si v poklidu horskou krajinu, a to vlastně na dohled moři a rušným letoviskům na pobřeží. Na místě zvaném Anita kuc je mimochodem nejoblíbenější lezecká trasa v celém Chorvatsku.

Paklenica se nachází v jihovýchodní části pohoří Velebit, asi pět desítek kilometrů od Zadaru, vstup s pokladnami u vsi Starigrad Paklenica (dospělý v sezóně zaplatí 60 kun) je asi jen kilometr od mořského pobřeží. Lehce dosažitelný je tak tento národní park hlavně pro dovolenkáře ubytované v severní Dalmácii, případně v oblasti Kvarneru. 

I pro ty, kteří neholdují horolezecké zábavě, může být Paklenica zajímavým tipem na výlet. Hned u zmíněného vstupu do národního parku začíná monumentální kaňon Velika Paklenica, kterým vede zpočátku nenáročná trasa, kterou zvládne každý. Cesta se postupně větví a mění svůj charakter, takže po prvotním, nejhezčím a nejlehčím úseku soutěsky se jednotliví návštěvníci rozdělí. Ti zdatnější můžou zamířit až úplně nahoru k planinarskému domu (turistické chatě) Paklenica, ostatní využijí třeba jednu z odboček, která vede k dalšímu lákadlu tohoto parku, pěkné krápníkové jeskyni Manita Peč.

Risnjak

Národní park Risnjak se nachází asi dvacet kilometrů severovýchodně od Rijeky a pokrývá horské masivy Risnjak a Snježnik a také krasové údolí řeky Kupy. Předmětem ochrany je hlavně bohatá a rozmanitá flóra a fauna, v parku návštěvníci uvidí jak vegetaci typickou pro pobřežní pás, tak rostlinstvo známé z horských oblastí. Risnjak je bezesporu jednou z nejzelenějších oblastí v celém Chorvatsku. Název jednoho z masivů, potažmo celého parku, je mimochodem odvozen od rysa, dříve tu však těchto zvířat žilo mnohem víc než v současnosti. 

Vzhledem k absenci konkrétních míst, která člověk prostě musí vidět, je Risnjak mezi chorvatskými národními parky co do návštěvnosti spíše otloukánkem. Krása parku pramení z nedotčené přírody, všudypřítomných rozeklaných skal, hlubokých lesů. Nečekejte žádná velká centrální parkoviště, stánky s občerstvením, hotely, restaurace ani turistický vláček. Risnjak si budete muset prochodit vlastními silami. 

Severní Velebit

Severní Velebit je ze všech chorvatských národních parků nejmladším, byl vyhlášen teprve roku 1999. Nachází se v severní části pohoří Velebit, zhruba na úrovni kvarnerského ostrova Rab. Přestože nabízí dlouhé kilometry značených tras, turisté jej teprve objevují. Možná i proto, že zdejší túry nepatří mezi ty nenáročné. 

Z jednotlivých konkrétních míst stojí za zmínku Hajducké a Rožanské skály (Hajdučki kukovi a Rožanski kukovi). Okolo vede takzvaná Premužićova stezka, která bývá považována za jednu z nejhezčích pěších tras v zemi. Jako další velká zajímavost parku, kam se ovšem běžní smrtelníci nedostanou, musí být zmíněna jeskyně Lukina jama. Ta je hluboká úctyhodných 1431 metrů, což z ní činí jednu z nejhlubších jeskyní na světě.

Jakub Smutný




Diskuse ke článku

 

Nejnovější články
Články odjinud
Starší články Lidé a Země