Zmenšené Hradčany: Městečko Brtnice se může pochlubit podobným panorámatem jako česká metropole | Reflex.cz
nahoru

Zmenšené Hradčany: Městečko Brtnice se může pochlubit podobným panorámatem jako česká metropole

Pavel Fochler25. ledna 2020 • 07:00
Zmenšené Hradčany: Městečko Brtnice se může pochlubit podobným panorámatem jako česká metropole
foto: Profimedia.cz

Rozlehlý hrad nad řekou, přes niž se klene most s barokními sochami - bez takového pohledu si Prahu nelze představit. Podobným panorámatem, byť skromnějším, se přitom u nás může pochlubit ještě jedno město. Jmenuje se Brtnice.

Dnes více než třiapůltisícové město Brtnice, ležící 11 km jihovýchodně od Jihlavy, se v písemných pramenech poprvé připomíná v roce 1234, kdy král Václav I. daroval obec s právem trhu cisterciákům v Předklášteří u Tišnova. Po několika letech je ale výměnou získal zpět. V roce 1410 získali Brtnici páni z Valdštejna, začali se po ní zvát Brtničtí a na návrší nad městem postavili v roce 1430 gotický hrad. Pod jejich vládou osada na křižovatce obchodních cest vzkvétala a již jako město Trhová Brtnice získala v obnoveném výnosu z roku 1486 městská práva.

Poslední z brtnických Valdštejnů, Zdeněk, se během stavovského povstání přidal na stranu direktoria, a to se mu stalo osudným. Po porážce stavů na Bílé hoře musel město opustit, jeho majetek byl císařskou komorou zkonfiskován a v roce 1623 prodán novému majiteli. Stal se jím císařský generál hrabě Rombald z Collalta et San Salvatore. Collaltům zdejší panství patřilo až do roku 1945 a město jim vděčí za svůj půdorys, celkový renesančně-barokní ráz. Na tak malé městečko má Brtnice, která za své jméno vděčí brtím - včelínům, překvapivě mnoho historických památek. Mnoho renesančních a barokních domů obklopuje náměstí, poblíž se nachází i krásně renovovaná renesanční radnice.

Na protilehlém břehu říčky Brtničky stojí svým původem rovněž renesanční Hoffmannův dům, v němž se v rodině starosty a majitele továrny na kartony narodil Josef Hoffmann (1870-1956), architekt a jeden z nejvýznamnějších představitelů vídeňské secese. K významným památkám patří také původně středověký farní kostel sv. Jakuba Většího, barokně přestavěný v letech 1776-1784, zajímavé jsou i po městě rozptýlené votivní sloupy se sochami svatých a na jihovýchodním okraji městečka starý židovský hřbitov. Nejvýraznější historickou památkou města je to, čemu zdejší obyvatelé s jistou hrdostí říkají brtnické Hradčany.

Dva Karlovy mosty

Zámecký „hradčanský“ areál na návrší nad Brtničkou je podobně jako v Praze tvořen řekou s mostem, hradem a klášterem s kostelem. Pavlánský klášter na okraji návrší nechal v rámci rekatolizace kraje po třicetileté válce v letech 1636-1644 postavit hrabě Collalto, za josefínských reforem byl klášter zrušen, později v něm byla zřízena textilní manufaktura a v současnosti je využíván jako bytový dům. Zámecký kostel blahoslavené Juliány v blízkosti kláštera býval původně evangelickou modlitebnou.

Zatímco Praha má Karlův most jen jeden, Brtnice má nad říčkou Brtničkou podobné mosty se sochami hned dva. První se klene v blízkosti radnice, druhý, „hradčanský“, před ohybem říčního koryta pod zámkem. Autoři a doba vzniku šesti soch na mostě u radnice známi nejsou, autorem šesti soch z let 1715-1718 na mostě pod zámkem je zdejší sochař David Lipart.

Největší a nejdůležitější historickou památkou Brtnice a jejího „hradčanského“ areálu je zámek, původně gotický hrad, který koncem 16. století nechal na návrší nad městem renesančně přestavět Hynek Brtnický z Valdštejna, další přestavby následovaly za Collaltů. Sály s bohatou štukovou výzdobou a rozměrnými plátny představujícími habsburské panovníky, kteří bývali častými hosty brtnických Collaltů, a dokládají tak důležitost a význam Brtnice v minulých staletích, dnešní návštěvník Brtnice ale nespatří. V roce 1990 na zámku sídlilo družstvo, do nějž se podle místních obyvatel podařilo vetřít pražským spekulantům, obratně využívajícím přístupu k informacím a mezer v zákonech. Soudní spor se vleče, řešení je v nedohlednu, zámek je uzavřen a stále chátrá. Pro město představuje uzavření zámku a jeho expozic nenahraditelnou ztrátu a pro občany města je zdrojem pocitu hořkosti. „To by se Pražákům stát nemohlo, že by jim chtěl někdo zprivatizovat Hradčany!“ rozčílil se v odpovědi na moji poznámku o vlajících vytlučených okenicích starý pán, pozorující divoké kachny na říčce Brtničce...

Chcete-li proto poznat sympatické městečko v půvabné krajině Českomoravské vysočiny v plné jeho kráse, pospěšte si. Může se totiž stát, že podobně jako v Praze sice po návštěvě tajuplného židovského hřbitova stanete na starobylém mostě se sochami, nad modravou říční hladinou již ale brtnické Hradčany nespatříte. A pokud ano, budou připomínat jinou místní historickou památku. Pět kilometrů jihovýchodně od Brtnice se nad stejnojmenným potokem vypínají holé zdi rozlehlé zříceniny hradu Rokštejna. Ten však za svůj současný stav nevděčí nemožnosti oprav kvůli vlekoucím se sporům, ale událostem mnohem starším...

Snímky si můžete prohlédnout v naší fotogalerii:

Pavel Fochler




Diskuse ke článku

 

Nejnovější články
Články odjinud
Starší články Lidé a Země