Kamenná slunce u Hnojnic a barokní pyramida aneb unikáty Českého středohoří | Reflex.cz
nahoru
Lidé a země | Magická zima v Rakousku

Kamenná slunce u Hnojnic a barokní pyramida aneb unikáty Českého středohoří

Jakub Hloušek28. listopadu 2019 • 10:00
Kamenná slunce u Hnojnic a barokní pyramida aneb unikáty Českého středohoří
foto: Jakub Hloušek

Půvabnou krajinu Českého středohoří pomohla zformovat dávná vulkanická činnost. Kromě vypreparovaných sopouchů, jejichž vysoké kužely lákají zdatné turisty svými dalekými výhledy, tady zanechala spoustu dalších méně viditelných stop. K nim patří jedinečná kamenná slunce.

Dětské malůvky z dílny přírody

Ta byla odkryta při těžbě tufu uvnitř malého lomu vedle vesnice Hnojnic na Lounsku. Zde se v obnaženém profilu vyskytují desítky útvarů, které s trochou fantazie skutečně připomínají klasická sluníčka z dětských malůvek, kde se kolem neuměle vytvarovaného hrbolatého středu dokola rozbíhají tenké husté paprsky. Chybí jim jen obličej s veselým úsměvem. Průměr sluncí kolísá od pár centimetrů, do cirka jednoho metru. Místy jsou namačkána těsně vedle sebe. Na počátku vzniku kamenných sluncí stála mohutná exploze sopečných plynů. Díky ní vzniknul nízký kráter vroubený valem z vyvrženého materiálu, v němž se vyskytovaly též původní povrchové horniny. Ten se poté, spolu se sopečným popelem, začal sesouvat do kráteru a tuhnout. Právě rozdílné teploty úlomků napadaných hornin a okolní hmoty, způsobily při tuhnutí paprsčité pukliny. Bohužel středy sluncí se stávají častým cílem touhy některých návštěvníků odnést si odtud kamínek na památku. Takže po nich zbývají pouze dutiny. Zejména v hlavní stěně. A naše země tak trochu přichází o světový unikát. Naštěstí kousek za rohem se ještě schovává skalka s minimálním poškozením.

Rozkvetlá step

Přestože hlavní těžiště zájmu tu náleží hrátkám neživé přírody, stranou nezůstává ani její druhá složka. Celý pahorek s lomem je porostlý teplomilnou stepní vegetací. A i ona hostí četné klenoty: například časně zjara zazáří modrofialovými květy koniklece lučního českého. Během léta pak k barvám rostlin přibydou pestrá křídla zákonem chráněných druhů motýlů, jako třeba kriticky ohroženého modráska východního. Nivu s meandry přilehlého potoka vroubí statné kmeny vrásčitých hlavatých vrb, pro příchozí jsou na trávníku instalovány lavičky, které zlákají k posezení uprostřed působivého okolí.

Pyramida v džungli

Druhý zdejší unikát je technického charakteru. Kámen z lomu, který vynesl na denní světlo ukrytá kamenná slunce, se po rozemletí přidával jako takzvané ostřivo do hlíny při výrobě cihel. A bývalá cihelna těsně sousedila s lomem. Němý svědek existence továrního provozu se dochoval uvnitř remízku za potokem, východně od příjezdové polňačky. Tam se tyčí pozůstatky jednokomorové cihlářské pece. Ačkoli jde o památkově chráněný objekt, tak na rozdíl od kamenných sluncí, tady jakákoliv samostatná infotabule chybí. Internetové zdroje spojují vznik pece s letopočtem 1781. Takže možná ještě pamatuje dobu doznívajícího baroka. V tomto případě by se skutečně šlo o mimořádnou pamětihodnost. Naopak katalog Národního památkového ústavu ji datuje do druhé půle předminulého století. I v případě období, kdy cihlářská pec přestala sálat své teplo a definitivně vychladla se dostupné dokumenty různí: prý se tak stalo někdy okolo roku 1947, nebo počátkem dvacátých let dvacátého století. Každopádně během své největší slávy produkovala až 160 000 tisíc kusů výrobků ročně. Teď se opuštěná monumentální pec podobá tajuplné pyramidě pohlcené obtížně prostupnou džunglí. Ti největší odvážlivci se mohou pokusit vlézt dovnitř. Četné praskliny ale okazují, že stav této ojedinělé a zcela zapomenuté, památky je bezmála havarijní. A vzácná pec pravděpodobně pozvolna zanikne.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Středohoří plné sluncí

Lom s kamennými slunci i zbytky pece, leží ihned u silnice číslo 249 z Hnojnic do Koštic. V bezprostřední blízkosti nevede žádná značená stezka či cyklotrasa. Momentálně dochází ke znovuobnovení plného provozu „Švestkové dráhy“, tudíž díky železnici se obě zajímavosti stanou snadněji dostupné veřejnou dopravou. Obhlídku zbytků pece lze realizovat především mimo hlavní vegetační období, jelikož lesík s troskami je hustě zarostlý mlázím a křovinami. České středohoří se pyšní ještě jednou lokalitou, kde se nachází shodný geologický fenomén. A to malým zarostlým lůmkem, položeným severozápadně od vesnice Staré, která leží nadosah nejbohatším ložiskům světoznámého českého granátu u Třebívlic. Tady též zašlý lom skrývá desítky kamenných sluncí. Bližší informace i inspiraci k mnoha poutavým výletům načerpáte na stránkách www.ceskestredohori.cz.

Jakub Hloušek




Diskuse ke článku

 

Nejnovější články
Články odjinud
Starší články Lidé a Země