Půvabná víska Krátká nezapře horský nádech. V okolí místy spatříme kamenice – zídky, valy a meze z nasucho poskládaných kamenů, které místní sedláci sesbírali na polích, aby zúrodnili půdu.

Půvabná víska Krátká nezapře horský nádech. V okolí místy spatříme kamenice – zídky, valy a meze z nasucho poskládaných kamenů, které místní sedláci sesbírali na polích, aby zúrodnili půdu. Zdroj: Jakub Hloušek

Šlakhamr poblíž obce Hamry
Smírčí kámen u hájenky Štenice
Počátky tvrze v Kamenici sahají až do 14. století
Hraniční kameny Moravy a Čech v Jihlavě
Mamut na loučce u Rozštípené skály
6
Fotogalerie

Prázdniny se blíží aneb Čtvero letních výletů na Vysočině pro celou rodinu

Letní prázdniny jsou na dosah a s nimi i letní výlety. Máme pro vás čtyři tipy na návštěvu zajímavých míst Vysočiny. Víte, co je to šlakhamr? A proč se na něj jeho stavebníci museli vymočit? A kde najdete popraviště pro ženy?

Kolem obce Hamry nad Sázavou najdete výborný vycházkový okruh, který můžete projít nebo projet na kole, v zimě i na běžkách. Patnáct kilometrů trasy spojuje zajímavá místa v okolí a bizarní plastiky sochaře Michala Olšiaka. Tak třeba na louce za údolím Sázavy si uprostřed trávníku hoví betonový mamut. Pak můžete překročit řeku a prozkoumat sousední Rozštípenou skálu s horolezeckými cestami a pokračovat až na úplný „konec světa“ ozdobený vtipnou strážní budkou u hranice Čech a Moravy. Hlavním lákadlem okruhu je ale návštěva typického „šlakhamru“.

Jak vyzkoušet kolo

Poblíž obce se dobývala a zpracovávala železná ruda. Dodnes tu můžete vidět šlakhamr, kde se pomocí vodou poháněného kladiva zpracovávalo železo. Zlatý hřeb prohlídky nastane, jakmile pramének vody z vantroků roztočí mohutné dřevěné kolo. To uvede do pohybu složitý těžkopádný mechanismus hamru a potemnělým interiérem se začnou rozléhat ohlušující rány. „Správně umístit, usadit a vyvážit vodní kolo vyžadovalo mimořádnou dávku kumštu,“ vypráví průvodce. „Podle sekerníka, který se o naše kolo stará, bylo hlavním kritériem, aby kolo roztočil sebemenší proud vody. To se zkoušelo tak, že si mistr stoupl nad kolo, rozepnul kalhoty a začal na kolo močit. Když se kolo roztočilo, bylo vše v pořádku.“

Ve šlakhamru se také dozvíte původ pověry, že podkova znamená štěstí. „Když dříve někdo našel ztracenou podkovu, odnesl ji kováři. A ten obvykle šťastlivce odměnil, poněvadž mu přinesl cenný materiál,“ vysvětlil průvodce.

U blízké hájenky Stenice najdete robustní smírčí kámen. Podle pověsti připomíná zbožného poustevníka, jenž svou smrtí pomohl prozřít mladíkovi posedlému hledáním stříbra. Ještě výše na větrných pláních se rozprostírá osada Česká Mez. Tady se pod vrstvou ornice na poli před osadou táhne rozrušená žíla křemene. Z ní se na povrch dostávají tenké jehlice průzračných krystalů křišťálu a legendární žezlové krystaly jemně fialového ametystu. Českou Mez doprovází chmurný příběh: počátkem minulého století tady jistá Františka Špičková ze msty založila pět požárů. Nakonec se dočkala pobytu v ústavu pro choromyslné. Asi jí drsné klima opuštěného místa pomátlo rozum. Vděční občané pak na znamení díků za odvrácení pohromy zbudovali obecní kapli.

Jak v autě převážet kola? Každá možnost má své výhody >>>

Na střeše Žďárských vrchů

V nejvyšších partiích Žďárských vrchů leží idylická víska Krátká u Sněžného, chráněná jako památková rezervace. Kouzelné dřevěnice tu střídají kamenné chalupy i větší statky. U romantického rybníčka se krčí haltýř – komora, kde voda ochlazovala uskladněné mléko a potraviny. Vlastně předchůdce dnešních chladniček.

Nejhonosnější budovou v Krátké je stará rychta, kterou nyní využívá společnost Chaloupky. „Organizujeme programy pro školy i akce pro veřejnost,“ řekla mi vedoucí ekocentra Marie Rajnošková, „třeba v srpnu tu bývá Noc netopýrů.“ V ekocentru vám dají brožurku a s ní si Krátkou prohlédnete formou pohádkové stezky. Děti na ní potkají třeba luční vílu Naivku, pracovitého skřítka Česáčka Sadového, zlobivce Bubáka Sklepního... Dospělé zase vtáhne okolní krajina: hornatá, s korálky rozptýlených usedlostí a skalisky Dráteniček.

Korunované hlavy a první pitva

Exkluzivní ukázkou renesance se pyšní venkovská tvrz v Kamenici u Jihlavy zkrášlená psaníčkovými sgrafity. Vnější stěny tvrze navíc malebnou staročeštinou kostrbatých nápisů promlouvají do duší pocestných a vyzývají je k polepšení. Malá tvrz v minulosti zažila velké chvíle. Pod její střechou se scházely nejdůležitější osobnosti střední Evropy. „Kamenice původně ležela na trase důležité dobové komunikace,“ objasnila mi starostka Eva Jelenová. Pohostinství tvrze si prokazatelně dopřál zimní král Fridrich Falcký i císař Maxmilián II. a Matyáš I. Dokonce prý v Kamenici během krvavých sporů spolu usedli k jednacímu stolu Jiří z Poděbrad s Matyášem Korvínem. Interiér tvrze vám představí městys, okolní přírodu a slavné rodáky. O jednom z nich – mistru Jakubovi z Kamenice – se vypráví, že provedl první doloženou pitvu u nás, a to dříve než známější Ján Jesenský.

Sbírkové předměty do expozice dodali místní občané, kteří muzeu věnovali opravdu pozoruhodné kousky, třeba starožitný stroj na výrobu zmrzliny. Tady také zjistíte, že dětskému trakaři se v místním dialektu říká „kotouček“. Kamenice příchozí omámí nakažlivým klidem, naprosto vzdáleným nynější, hektické době. Celý městys je dokonale uklizen, všichni se navzájem zdraví. Siluetu obce zdobí cihlový komín starého lihovaru korunovaný čapím hnízdem. Nedávno v něm vznikl minipivovar. Na náměstí zase můžete nahlédnout do ateliérů keramické dílny U Slunečních hodin.

Z Kamenice se po vedlejší silnici připojíte na oblíbenou dálkovou cyklotrasu údolím Jihlavy. Průvodkyni si přivoláte telefonem, číslo najdete u vchodu do tvrze. Doporučuji ale se předem ohlásit. Když už si budete užívat šlapání do pedálů, tak si dopřejte pauzu v blízkých Lukách nad Jihlavou. Tam vás na autobusovém nádraží přivítá prodejna s bohatým sortimentem nejlepších produktů této oblasti Vysočiny. Ke krátkému občerstvení se skvěle šiknou mléčné výrobky, zejména jogurty a zákysy.

Krajské volby 2020: Vysočina >>>

Popraviště žen

Krajská metropole Jihlava má přitažlivou historickou část města, ale zajímavými pamětihodnostmi se chlubí i její periferie. Město samozřejmě v minulosti mělo hrdelní právo a bylo tu několik popravišť. To nejzajímavější najdeme za zástavbou jižního předměstí, nad ulicí U Koželuhů. Místo dávných exekucí se výstižně jmenuje Krkavčí vrch. Možná tu tito pochmurní černí ptáci hodovali na bezvládných tělech popravených zločinců. Prameny ovšem zmiňují, že tady našly konečnou životní štaci zejména ženy, například matka, která zabila své dítě. Teď se pahorek smrti změnil na vrch plný života. S oblibou sem chodí pejskaři či rodinky na krátkou procházku, případně jen posedět a odpočinout si. Dřívější, hrůznou éru decentně připomíná pouze obnovený kovový kříž. Od něj se otevře celkové panoráma Jihlavy, kde se za liniemi bytovek a paneláků majestátně rýsují věže starého města.

Opačný, severní okraj metropole Vysočiny si rovněž hýčká své tajemství. Po dlouhá staletí tudy procházela hranice mezi Čechami a Moravou. Dodnes ji v terénu připomíná unikátní soustava čtyř hraničních kamenů. Rozhodně nejde o žádné drobečky, nýbrž o vysoké masivní obelisky, jež po stranách zdobí reliéfy českého lva a moravské orlice. Hraničníky pocházejí z období panování císařovny Marie Terezie. První se schovává pod větvemi za plotem soukromé zahrady, druhý kámen na nároží ulic Jiřího z Poděbrad a Sokolovské se turistům odhalí v celé své kráse.

Snímky si můžete prohlédnout v naší fotogalerii: