Lysá hora je s výškou 1323 m n. m. nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd a Těšínska.

Lysá hora je s výškou 1323 m n. m. nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd a Těšínska. Zdroj: Profimedia.cz

Lysá hora je s výškou 1323 m n. m. nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd a Těšínska.
Lysá hora - vrchol
Zdolání Lysé na kole patří k nejnáročnějším cyklistickým výletům u nás.
Výstup na Lysou horu je díky převýšení 900 m docela náročný úkol. Naštěstí jsou nahoře dvě restaurace.
Lysá hora je s výškou 1323 m n. m. nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd a Těšínska.
5
Fotogalerie

Český fenomén jménem Lysá hora: Místo plné nádherných výhledů a přátelských setkání

Každý den, v létě i v zimě, ve dne i v noci, za mlhy, větru i sněhové vánice, vystupují na nejvyšší vrchol Beskyd lidé nejrůznějšího věku. Potkáte tu batolata i starce, zkušené horaly i výletníky, kteří jdou na túru poprvé. Kdo nebyl na Lysé, nezná Beskydy, a kdo na ní již jednou byl, vrací se sem znova.

Lysá hora vysoká 1324 metrů patří k našim nejznámějším horským vrcholům. Její rozlehlý, zdaleka viditelný masiv vyrůstá jakoby z ničeho mezi hlubokým údolím Ostravice a Mohelnice a převyšuje své okolí o více než 900 metrů. Tvoří jej čtyři mohutné hřbety Zimného, Mazáku, Malchoru a Lukšince, které se hvězdicovitě spojují v nejvyšším vrcholku Gigula, jehož špičku asymetricky zvýrazňuje věž televizního vysílače. Lysá hora se může pochlubit tolika výjimečnostmi, že na území naší vlasti nemá obdobu.

Nahoru jen po svých

Lysá hora doposud ustála snahy stavitelů o vybudování lanovky, takže nezbývá, než se na její vrchol vydat pouze po svých. A to je určitě dobře. Ať se na Lysou vydáte z kterékoli strany, výstup má vždy charakter poctivého sportovního výkonu, který nelze nijak ošidit. Proto se na Lysé nebudete moc často potkávat s lidmi, kteří po horách evidentně nechodí, jak je tomu obvyklé třeba na Sněžce nebo na Pradědu.

Půjdete-li od severu, čeká vás na osmi kilometrech 900 výškových metrů, což představuje opravdu slušný výkon. Zároveň je to jedno z největších převýšení u nás na tak krátkém úseku. Konkurovat v tomto směru může pouze několik horských vrcholů. Ne náhodou proto slouží výstupy na Lysou mnohým sportovcům nebo horolezcům jako trénink k získání a utužení fyzické kondice.

Nejčastěji se na Lysou horu stoupá přes rozsochu Lukšinec, na jehož hřbetě se nacházejí pseudokrasové puklinové jeskyně Ondrášovy díry. Sem prý pověstný zbojník z nedalekých Janovic ukrýval své naloupené poklady. Přes Lukšinec z Ostravice chodíval na Lysou až do svého pozdního věku s oblibou také básník Petr Bezruč. Jeho tzv. výplazy, kterými udělal Lysé hoře již v minulosti reklamu, připomíná v Ostravici malé muzeum Bezručův srub.

Na Lukšinec vystoupíte také v případě, že půjdete kolem proslulé hospody U Veličků po žluté značce z Malenovic. Tato jednoduchá, stylová dřevěnice ve stráni u lesa funguje už od roku 1825, a to v držení jednoho rodu! Původně ji navštěvovali dřevorubci a horníci, kteří v okolí dobývali sklářský písek a železnou rudu. V současnosti je hospůdka hlavně turistickou atrakcí.

Z Malenovic se často chodí na Lysou také přes Malchor kolem kamenné mohyly Ivančena, která připomíná památku popravených skautů v době nacistické okupace. Mohyla z naskládaného kamení o objemu zhruba 200 m krychlových stále roste. Kromě beskydských pískovců jsou zde kameny z různých míst světa, uvnitř se dokonce nachází i kamínek z Měsíce od amerického astronauta Neila Armstronga.

Za totality byla Ivančena symbolem boje proti nesvobodě a hromadné výstupy skautů a trampů pravidelně sledovala Státní bezpečnost. Kolem Ivančeny vede na vrchol Lysé rovněž zimní, pravidelně strojově upravovaná běžkařská trasa, která se jako had vine v délce 12,7 km kolem téměř celého masivu. V závěrečném úseku se napojuje na červenou letní trasu vedoucí hřbetem Zimného. Tímto hřbetem navazuje Lysá u Visalají na okolní beskydské hřebeny a výstup po něm je proto nejjednodušší (z Visalají pouze 500 výškových metrů).

Kouzlo dalekých výhledů

Lysá hora je pověstná svým neopakovatelným rozhledem. Ten je dán nejenom izolovanou polohou a velkým převýšením nad okolním terénem, ale též geografickou pozicí na okraji Západních Karpat při hranici s Českou vysočinou. Srovnatelně pestré panoráma horských vrcholků u nás hned tak neuvidíte. Snad jenom z některých severočeských kopců jako například Ještědu, Klíče nebo Milešovky. Zásluhu na parádním výhledu z Lysé má především blízkost slovenských a polských hor, jejichž členité, navzájem se překrývající hřebeny tvoří velkou část panorámatu.

Obvykle nejkrásnější pohled z Lysé bývá večer jihovýchodním směrem na sluncem ozářený malofatranský Velký Rozsutec a Stoh, jež se tyčí nad neskutečně rozmanitým a kdesi dole utopeným horským světem Beskyd. K vidění bývá rovněž Velká Fatra, část Nízkých Tater a hroty Strážovských vrchů. Na druhé straně pak polské Beskydy s Babí horou. Za velmi dobré viditelnosti dokonce rozeznáte na jedné straně Tatry a na druhé Jeseníky. Zklamáni ovšem nebudete ani za horšího počasí. Nezapomenutelný zážitek skýtá třeba jenom pohled na protilehlý Smrk či Ondřejník přes závratně hluboké údolí řeky Ostravice. Kouzlo dalekých obzorů přitom platí i opačně. Majestátní silueta nejvyššího beskydského vrcholu je krásná z každé světové strany. Její charakteristický tvar si snadno zapamatujete a zjistíte, že je vidět nejenom z většiny moravských a slezských, ale také z mnoha slovenských a polských hor.

Změť staveb na vrcholu

Zatímco silueta Lysé hory je zdálky nádherná a rozhled z ní úžasný, samotný vrchol krásami příliš neoplývá. Zásluhu na tom má hlavně narušené přírodní prostředí s mnoha uschlými stromy a spousta nepříliš vzhledných staveb, které k sobě moc neladí. Nejnápadnější z nich je 78 metrů vysoký televizní vysílač, dnes již neodmyslitelná součást a kontroverzní dominanta vrcholu. Začal se budovat v polovině 70. let minulého století za účelem šíření signálu druhého programu tehdejší Československé televize. Věž podle projektu pražského architekta Trnky byla dokončena na začátku 80. let, samotné vysílání začalo 1. března 1980. Díky vysílači byla na vrchol Lysé vybudována asfaltová silnice z Krásné-Papežova v délce 8,7 km, která je velkou výzvou pro trénované cyklisty. Zdolání Lysé na kole patří k nejnáročnějším cyklistickým výletům u nás.

Další známou stavbou je budova meteorologické stanice z roku 1954. Pravidelné měření meteorologických prvků však na Lysé hoře probíhá již od roku 1897. Od konce 20. století se zde měří již převážně automaticky, klasické přístroje slouží k občasným srovnávacím měřením a jako záloha pro případ selhání automatického systému. Vzhledem k extrémním klimatickým podmínkám, které na Lysé po většinu roku panují, dochází k selhávání automatické techniky poměrně často. Dlouhodobé a pravidelné sledování atmosféry potvrzuje, že Lysá hora patří k nejdeštivějším a největrnějším místům v České republice. Ročně tu spadne průměrně 1459 mm srážek a průměrná roční teplota činí 2,6 stupně Celsia.

Největšímu zájmu návštěvníků Lysé hory se samozřejmě těší stavby, kde se lze občerstvit a schovat před nepohodou. Původně zde stávaly dvě chaty – od konce 19. století německá Albrechtova chata (po roce 1945 přejmenovaná na Slezskou chatu či Slezský dům) a česká Bezručova chata z roku 1935. V letech 1972 a 1978 však obě do základů vyhořely. V dalších letech poskytovaly turistům na vrcholu služby bufet Šantán, turistická ubytovna Kameňák a Horská chata Lysá hora zvaná „Plesnivka“, která byla rozebrána v roce 2011. V letech 2012–2015 byla Klubem českých turistů nákladem 32 milionů korun znovu postavena a v září 2015 otevřena Bezručova chata. Následně byl zbourán známý Šantán, který byl provizorní náhradou vyhořelé původní Bezručovy chaty. Na místě bývalé Plesnivky stojí nyní nová Chata Emila Zátopka – Maratón.

Každodenní setkávání

Neopakovatelná atmosféra vládne na Lysé především ráno a večer, kdy se tu mimo hlavní turistický proud setkávají u čaje, piva či štamprlete staří známí. Pocházejí nejčastěji z obcí v nejbližším okolí, mnohdy také z měst ostravské aglomerace, odkud je dobré dopravní spojení. A právě pravidelné setkávání lidí, turistů a sportovců, na vrcholu je další výjimečností Lysé hory. Nikde jinde u nás se s podobným fenoménem v takové míře nesetkáte. Existuje dokonce skupina lidí sdružená v Klubu přátel Lysé hory – tzv. lysaři, kteří chodí na vrchol pravidelně již mnoho let. Nejlepší borci, většinou důchodci v pokročilém věku, mají na svém kontě stovky výstupů. Rekordmani atakují dokonce již pátou tisícovku, přičemž někteří borci chodí nahoru a dolů několikrát týdně…

Nejvyšší vrchol Beskyd, náročný výstup, skvělý rozhled a restaurace těsně pod nejvyšším bodem, kde se denně scházejí známí z okolí – tato kombinace udělala z Lysé hory fenomén, který je na území naší vlasti zcela ojedinělý a neopakovatelný. To, co zažijete na Lysé, nemůžete zažít na žádném jiném kopci v České republice. Pokud jste tam ještě nebyli, máte se určitě na co těšit.


Karpatská divočina pod Lysou horou

Je tak trochu paradoxem, že těsně pod vrcholem Lysé hory, který navštěvují za dobrého počasí stovky turistů denně a kde nemůže být o zachovalé přírodě vůbec řeč, se nachází ostrůvek nefalšované beskydské divočiny. Rozprostírá se na západním svahu Lysé hory a přechází na úbočí hřbetu Mazák. Divoký a neschůdný terén pralesového charakteru protkaný strmými stržemi s vodopády je domovem řady vzácných a ohrožených živočichů. Nevede tudy žádné turistické značení, je však možné do tohoto chrámu přírody nahlédnout v rámci předem objednané přírodovědné exkurze. Kontaktním místem a zároveň východiskem je ekologicko-výchovný areál Muchovice v údolí Mazák, kde je možné také volně tábořit a projíždět se na koni.

Snímky si můžete prohlédnout v naší fotogalerii: