nahoru

Tip na výlet: Bojkovickému zámku se přezdívá Slovácké Miramare nebo Moravská Hluboká

Adéla Nekvasilová 18. listopadu 2022 • 06:20
Tip na výlet: Bojkovickému zámku se přezdívá Slovácké Miramare nebo Moravská Hluboká
foto: Profimedia.cz

Na Uherskohradišťsku stojí unikátní zámek Nový Světlov postavený ve slohu anglické tudorovské gotiky. V 19. století byl považován za kulturní centrum, z jehož sálů se linuly tóny Mozartových a Beethovenových skladeb.

Zámek byl původně hradem, který na přelomu 14. a 15. století postavil rod Landštejnů. Jeho pojmenování Světlov je pravděpodobně odvozeno od skutečnosti, že v případě blížících se uherských nájezdníků hrad upozorňoval své panství na hrozící nebezpečí ohněm z hradeb a osvětloval tak oblohu.

Od jeho vzniku se na hradě vystřídalo mnoho pánů, z nichž můžeme zmínit například Kateřinu Vlčnovou, která nechala významně rozšířit jeho opevnění, despotického pána Jana Jetřicha z Kunovic známého pro jeho nevalný vztah k poddaným, nebo rod Serenyiů, který se zasloužil o rozvoj života na hradu i v samotných Bojkovicích a nechal v obci například vystavět kostel svatého Vavřince.

Moderní hraběnka Žofie

Skutečného rozkvětu se však Nový Světlov dočkal během panování Žofie Haugvicové z Biskupic. Byla velikou milovnicí hudby a z hradu vytvořila kulturní centrum. Nejvíc si oblíbila skladby Wolfganga Amadea Mozarta a Ludwiga van Beethovena, které často zaznívaly při koncertech v sálech. Žofie také způsobila pozdvižení díky své neobvyklé závěti, jejíž text prý svědčí o tom, že se na sklonku života stala ženou s velmi liberálními názory, které se neslučovaly s přísnými šlechtickými zvyklostmi. V závěti totiž pominula dědické nároky svého příbuzenstva, a naopak odkázala část majetku a důchodovou rentu vrchnostenskému úřednictvu, poddaným a svým milovaným hudebníkům.

Žofie k umění vedla i svou dceru Jindřišku. Na hrad prý dojížděl i malíř Josef Mánes, který děvčátko učil malovat. Jindřiška Haugvicová se poté v dospělosti provdala za karvinského velkoprůmyslníka Jindřicha Larische-Mönnicha a zdědila Nový Světlov v roce 1835.

Larisch-Mönnichové panovali na hradě až do roku 1884 a právě během jejich vlády se díky jejich bohatství nashromáždil dostatek finančních prostředků, které umožnily přestavbu hradu na zámek v tehdy módním tudorovském slohu. Přestavbě se věnoval vídeňský architekt Eduard Kusche, jemuž vděčíme za nynější podobu zámku. Jedná se o jednopatrovou půlkruhovitou budovu s cimbuřím a čtyřbokou věží po straně. Architektonickým řešením je velmi podobný zámku Miramare, který stojí v italském Terstu, a proto se mu občas přezdívá Slovácké Miramare. Kuriozitou ovšem je, že se vůbec nejedná o napodobeninu, Kusche jej postavil o čtyři roky dřív, než vzniklo jeho italské dvojče. Podobu můžeme spatřovat i s jihočeským zámkem v Hluboké nad Vltavou. K přestavbě Nového Světlova přizval Kusche i Itala Vitalina Fumugalliho, kterému se povedlo přeměnit jižní část obory v anglický park se subtropickou flórou, kde se dařilo úrodě citronů, pomerančů nebo fíků.

Zámek stojí na kopci u Bojkovic, v nichž navštivte zmíněný pozdně renesanční kostel sv. Vavřince s přilehlým hřbitovem, kde najdete hrobku Žofie Haugvicové. U řeky Olšavy protékající obcí stojí za návštěvu Muzeum Bojkovska s expozicí věnovanou zdejším řemeslům či umění. Nejnovější expozice je zaměřena na oblast Moravských Kopanic a legendy o žítkovských bohyních. A na severu se vyplatí vylézt na Žleby, které nabízejí krásný pohled na Nový Světlov.

Adéla Nekvasilová




Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.
 

Nejnovější články
Články odjinud
Starší články Lidé a Země