Nenápadné městečko na jihu Moravy si asi jen tak jako cíl výletu nevyberete. Nabízí ale zajímavou historii, zachované městské brány, krásný zámek s parkem a také židovskou čtvrť nebo muzeum věnované historii zpracování čaje.
Jemnice se nachází v Jihomoravském kraji a dostanete se sem nejen po silnici, ale také vlakem z nedalekých Moravských Budějovic. V blízkosti se rozkládá i městský les protkaný mnoha pěšinami a za návštěvu stojí jeho nejvyšší vrchol s názvem Inženýrský kopec, z něhož je vidět do širého okolí.
Centrum města není nijak rozlehlé, ale to nám nevadí, protože se veškeré pamětihodnosti nacházejí nedaleko od něj. Na náměstí Svobody zaujme zejména kostel sv. Stanislava, který byl založen ve 14. století a na jehož věž můžete po domluvě se správcem kostela vystoupat. Hned vedle kostela navštivte muzeum, kde se kromě dlouhodobé expozice pojednávající o historii města můžete poučit i o zdejší tradici zpracování čaje. Říká vám něco čaj Jemča? Jedná se o zkratku pro JEMnický ČAj, který se v místním závodě od roku 1958 balil. K vidění je v muzeu spousta fotografií, ale také stroje, s jejichž pomocí se v minulosti čaj balil.
Vydáme se nyní do jižní části obce, kde najdeme nevelkou židovskou čtvrť. Město Jemnice patří k obcím, kde se židovská obec řadí k nejstarším v České republice. První písemná zmínka pochází už z roku 1336 a z původní židovské čtvrti, která sousedila s náměstím na jižní straně, se dochovalo třiadvacet domů. Barokní synagoga z roku 1649, která zde stála, byla v roce 1942 bohužel zničena nacisty. Ve stejnou dobu byli všichni jemničtí Židé také odvezeni do Terezína. Dodnes pohnutou historii této části Jemnice připomíná židovský hřbitov, kde se nachází několik náhrobků ze 17. století.
Navštívili jsme i jemnický zámek, v němž prý měla pobývat královna Eliška Přemyslovna. K jejímu působení se váže také každoroční městská slavnost Barchan, která se v Jemnici koná už od poloviny 14. století. V polovině 15. století předal král Ferdinand I. zámek do dědičného držení Jindřichovi Meziříčskému z Lomnice, jehož syn nechal starý gotický hrad přestavět na renesanční zámek. Poslední šlechtickou rodinou, která zámek získala, byla rodina Pallavicini v 19. století. Zámek přestavěla ve stylu druhého rokoka, ale po válce jí byl zámek zkonfiskován a v letech 1945–1992 sloužil armádě.
Zajímavostí jsou i kamenné hradby s několika branami, kterými se do města vstupovalo. Jejich zvláštností je Kamenná panna, která je vsazená do Horní brány. Koho tato středověká žulová plastika představuje, není dosud objasněno. Historici se dohadují, jestli jde o pohanskou bohyni, dceru krále Přemysla Otakara I. Anežku, královnu Konstancii, anebo o dávnou zakladatelku města pannu Jemnu, která měla být pravděpodobně symbolem jeho ochrany.
