nahoru

Tip na výlet: Na nejvyšší bod Rychlebských hor

Adéla Nekvasilová 22. dubna 2022 • 10:00
Tip na výlet: Na nejvyšší bod Rychlebských hor
foto: Profimedia.cz

Rychlebské hory na Olomoucku jsou opomíjeným klenotem mezi českými pohořími. Pokud si ovšem chcete užít nenáročné výšlapy a přírodu bez zástupů turistů, jste na správné adrese.

Rychlebské hory leží v nejzápadnější části Slezska, severozápadně od pohoří Hrubého Jeseníku, jejich hlavní hřeben tvoří státní hranici s Polskem. K severu a východu klesají výběžky Rychlebských hor do Žulovské pahorkatiny, přecházející dál už na polské území. Nejvyšším vrcholem je se 1125 metry nad mořem Smrk, ležící v jeho jižní části, v jehož blízkosti u státní hranice leží historické trojmezí Moravy, Slezska a Kladska.

Tento odlehlý kout můžete objevovat jak při jednodenních výletech, tak během několikadenních přechodů celého hřebene. Vzhledem k tomu, že tu není tak rozvinutá turistická infrastruktura, nenajdete tu moc turistických chat k přespání. Tudíž je cesta ideální pro dobrodruhy, kteří rádi bivakují. Jedinou horskou chatou je Paprsek z roku 1932, ležící jihozápadně od Smrku, dostupná z Ramzovského sedla.

Výchozím místem pro výlety v Rychlebských horách je lázeňské město Jeseník, ležící na jižních hranicích této oblasti. Z Jeseníku pak vede železnice přes Žulovou až do Javorníku, do Bílé Vody u česko-polských hranic se případně dostanete autobusem.

Z Nýznerova na Smrk

Návštěvu Rychlebských hor nesmíme absolvovat bez výšlapu na nejvyšší bod, horu Smrk. Na túru se vydáme z osady Nýznerov, která leží asi čtyři kilometry od obce Žulová. Do osady se dostaneme autobusem nebo autem, které necháme na přilehlém parkovišti. Napojíme se na modrou turistickou stezku, která vede podél Stříbrného potoka. Asi po půldruhém kilometru dorazíme na rozcestí, kde se slévá Stříbrný a Bučinský potok. Naskytne se nám pohled na asi patnáctimetrový vodopád, který ústí z malé soutěsky.

Na Smrk se dá pokračovat po modré stezce, my se však vydáme doprava, po zelené. Čeká nás asi čtyři a půl kilometru s pozvolným stoupáním po asfaltové stezce. Před Sokolími skalami asfalt konečně přechází v měkčí lesní cestu, což naše nohy velmi ocení. Sokolí skály se vypínají po levé straně cesty a nabízejí pěkný výhled na okolní kopce. Také tu najdete útulnu, přesněji řečeno prostorný srub s kamenným krbem.

Od Sokolích skal pokračujeme ještě dva kilometry k rozcestí U Smrku, které leží na česko-polské hranici. Na hřebeni se otevře panoramatický výhled na Žulovské vrchy až do Polska. Vydáme se doleva po hřebeni po žluté a zelené značce, než narazíme na samotný bod historického trojmezí Moravy, Slezska a Kladska. Na horu Smrk je to odsud asi jen pět set metrů po červené značce, která turisty vede přes nevelké rašeliniště. Asi po deseti kilometrech dorazíme do cíle a můžeme se kochat výhledem na okolní krajinu. Připravte se na silnější vítr a nezapomeňte do batohu přibalit větrovku.

Zpět se samozřejmě můžeme vydat po stejné trase, ale chceme-li si cestu trochu zkrátit, vydáme se po žluté značce přes útulnu Mates. Pak dojdeme k rozcestí Tři studánky, odkud se po modré značce podél Bučinského potoka dostaneme pohodlně zpět až do Nýznerovské osady. Cestu si tak zkrátíme asi o dva kilometry.

Video se připravuje ...
Tipy na dubnové výletyVIDEO Videohub

Adéla Nekvasilová




Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.
 

Nejnovější články
Články odjinud
Starší články Lidé a Země