nahoru

Tip na výlet: Po stopách jihočeských zlatokopů

Adéla Nekvasilová 7. ledna 2022 • 17:00
Tip na výlet: Po stopách jihočeských zlatokopů
foto: Profimedia.cz

Ve středověku bylo údolí Zlatého potoka právem pokládáno za bohatý, zlatonosný kraj, a to díky zdejšímu nalezišti křemene, z něhož se zlato získávalo. Dnes je oblast naštěstí nepříliš známým turistickým cílem. Můžete tu objevovat krásy přírody i zkoumat historii dřívější těžební činnosti. Nenáročný, sedmikilometrový okruh Cestou zlatokopů vás provede tajemnými zákoutími bývalých šachet, štol a příkopů, jichž je tu požehnaně.

Naučná stezka Cestou zlatokopů je součástí Zlaté stezky, proslulé historické obchodní komunikace. Její starší větve naleznete i v oblasti Vimperka či Prachatic. Kašperskohorská Zlatá stezka vznikla kolem roku 1356 a díky její existenci byl vybudován nedaleký Kašperk, který na této středověké obchodní cestě sloužil jako strážní hrad. Své označení však prý stezka nezískala díky blyštivému kovu, který se těžil v okolí, ale spíš díky výnosnosti obchodu, který zde kvetl. Stezka byla hlavní tepnou, na níž se převážela sůl mezi bavorským Pasovem a Kašperskými Horami. Na naučné stezce budou návštěvníci míjet velké množství štol, které jsou dnes veřejnosti vzhledem k bezpečnosti nepřístupné. Mnoho z nich zakrývá mříž.

Od svaté Markéty ke Zlatému potoku

Výlet začněte v obci Kašperské Hory, odkud je to jen coby kamenem dohodil k Národnímu parku Šumava. Přímo před novogotickým kostelem svaté Markéty, který je právem označován za dominantu města, se napojte na červenou turistickou značku. Zhruba půldruhého kilometru vás trasa vede podél silnice. Minete poutní kostel Panny Marie Sněžné a záhy dorazíte k rozcestí U Zlatého potoka, odkud se otevírá pohled do nádherného údolí Zlatého potoka, zvaného také Amálino, které bylo roku 1994 vyhlášeno přírodní rezervací. Spatříte tu skalnaté útvary a můžete si prohlédnout vzácné, ohrožené druhy rostlin a pozorovat živočichy, mezi něž se řadí i netopýři.

Zvolit si můžete dvě varianty trasy. Zatímco ta jednodušší vede pěšinou proti proudu Zlatého potoka, náročnější terén stoupá strmým kamenitým terénem na stezku tyčící se nad ním. Celkové převýšení trasy nepřesáhne dvě stě metrů. Výletník bude sice po výšlapu na této trase odměněn nádhernou vyhlídkou, ovšem vzhledem ke ztížené schůdnosti terénu v zimě doporučujeme zvolit spíše lehčí cestu proti proudu potoka, která je v létě vhodná i pro cyklisty. Stezku lemují tabule, které informují o zajímavostech a historii zdejší těžby zlatonosného křemene. Dozvíte se například, že za vlády Jana Lucemburského tu pracovalo až 300 mlýnů, což dokládají i rozsáhlé archeologické nálezy, které v okolí v minulosti probíhaly.

Seismologická stanice ve skále

Obě trasy se setkají u seismologické stanice, která tu vznikla v 60. letech minulého století. Jde o jednu z nejcitlivějších světových stanic, která je příhodně umístěna v bývalé zlatonosné štole Kristýna z roku 1802, hluboko ve skále.

Kromě štoly navštivte i nedaleké Muzeum seismometrie, v němž získáte informace o zemětřeseních a důvodech jejich vzniku či o mechanice šíření seismických vln. Během cesty také minete několik pečlivě postavených historických přehrad, včetně takzvané Přehrady zlatokopů. Ta však se samotnou těžbou zlata nemá tolik společného, protože vznikla za účelem odvodnění oblasti při velké vodě v období první republiky.

Zlato se v Amálině údolí nejdříve rýžovalo v okolních potocích, a to včetně řeky Otavy. Velké množství zlatonosných písků se však vyskytovalo právě ve Zlatém potoce. Ještě před dvaceti lety se v tamních luzích prováděly průzkumy, zda zdejší horniny zlato ještě ukrývají. Průzkumníci pátrali zejména ve štole Naděje, která kopíruje naši trasu.

Od seismologické stanice, která je naším pomyslným cílem, se můžete vydat zpět do Kašperských Hor stejnou trasou nebo se napojit na další naučnou stezku. Tou je stezka Strážců hranice, která však vede po asfaltu, a proto ji v létě využívají cyklisté. Vydáte-li se však po ní, čekají vás dva kilometry zpět do Kašperských Hor a po levici budete cestou zpět míjet vrch Lišák s lyžařským areálem.

Adéla Nekvasilová




Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.
 

Nejnovější články
Články odjinud
Starší články Lidé a Země