Pokud máte chuť na pořádnou pěší štreku šumavským pohraničím, tak je pro vás jednou z výborných možností výšlap na Třístoličník a následný přechod přes Trojmezí směrem na Plechý. Dvacetikilometrový pochod náročným terénem je určený pro zkušenější výletníky, jejichž poctivé fyzické vypětí však bude odměněno krásnými a místy i smutnými pohledy na českou, německou a rakouskou Šumavu.
Cesta vzhůru
Výchozím a také závěrečným bodem výletu bude Nová Pec na přehradě Lipno, do které se dostaneme buď po silnici či vlakem například z Českých Budějovic. V Nové Peci na nás čeká další vlaková etapa, jejímž prostřednictvím se přesuneme do bývalé příhraniční osady Nové Údolí. Dřevařská osada vznikla v roce 1795. Po druhé světové válce a odsunu německých obyvatel sem přišli noví osadníci, kteří však byli vystěhováni v roce 1948 a na místě vyrostla železná opona. Koleje trati vedoucí do Německa byly vytrhány a vlaky až do roku 1990 končily jízdu ve Stožci tři kilometry na sever. Z původních budov se dochovala jen stodola a v roce 1999 zde vyrostl hotel.
Z Nového Údolí se vydáme po červené na jih směrem k Rosenauerovu pomníku a dále na Třístoličník. Cesta vede typickou šumavskou přírodou, střídá se hustý jehličnatý porost s vyschlými, kůrovcem zdevastovanými lány. Po čtyřech kilometrech dorazíme pod vrcholem Špičák k Rosenauerovu pomníku, kde začíná Schwarzenberský plavební kanál, jehož byl Josef Rosenauer hlavním projektantem.
Od pomníku pokračujeme dále na jih a po kilometru uhýbáme stále po červené z Trojmezné cesty směrem na Třístoličník. Po překročení potoku Světlá začíná nejtěžší úsek výletu – cesta vede přímo po bavorské hranici prudkým svahem až na vrchol Třístoličníku, kde na nás ve výšce 1302 metrů nad mořem čekají horská chata a také soubor tří bizarně tvarovaných žulových skal. Pokud máte skutečně hodně sil, můžete z Třístoločníku odbočit na sever a po modré se vyškrábat ještě na sousední Hochstein. My se však vydáme dále po červené směrem na východ směrem na Plechý.
Setkání tří zemí
Cesta vede po horském hřebeni a nadále opisuje hranici, přičemž je zde přece jen schůdnější než na severní straně Třístoličníku. Právě v těchto místech jsou nejpatrnější dopady přírodních kalamit, mezi které se řadí kůrovec či orkán Kyrill z roku 2007. Les je zde polomrtvý a bílé pahýly mrtvých stromů převažují nad novou, na výsluní se deroucí zelení. Přejdeme přes Vysoký hřeben a Trojmeznou, z jejíhož vrcholu je to kilometr k Trojmezí, kde se setkávají Česko, Německo a Rakousko.
Z Trojmezí je to kilometr a půl na Plechý, který je s 1378 metry nejvyšší horou české Šumavy. Na vrcholu Plechého přestoupíme na žlutou značku a sestoupíme po severní straně hory směrem k pomníku spisovatele Adalberta Stiftera. Po pravici se v plné parádě ukazuje Plešné jezero, k jehož hrázi vede od Stifterova pomníku zážitková naučná stezka Duch pralesa. Na jezerní hrázi se napojíme na zelenou směrem na deset kilometrů vzdálenou Novou Pec a vydáme se tak na poslední úsek pochodu.
Východně od jezera prochází cesta kamenným mořem a následně sestupuje k nouzovému nocovišti Pod Plešným jezerem. Pokračujeme podél Koňského potoka a následně se cesta znovu napojí na starý známý Schwarzenberský kanál, od kterého se odpojí na rozcestí Raškov. Z rozcestí to už není daleko do Nové Pece – jedná se však zatím pouze o její odlehlejší část a k nádraží, na kterém výlet začal, jsou to ještě tři finální kilometry.
Spoustu dalších tipů na neotřelé výlety nabízí náš speciál ČESKO KŘÍŽEM KRÁŽEM.
