Bezprostředně u česko-rakouské hraniční linie, na dominantním návrší nad barokními střechami Valtic, se bělá sloupoví kolonády Rajstna (Reitsna). Společně se zámečkem Lány u Břeclavi se řadí mezi nejjižněji položené romantické objekty proslaveného lednicko-valtického areálu.
I tady se tvůrci inspirovali antikou. Avšak místo mytologickým postavám zasvětil kníže Jan I. z Lichtenštejna charakter stavby zhmotnělé památce svého otce a zesnulých bratrů. Jejich ušlechtilé vlastnosti zobrazuje reliéfní výzdoba na pilířích.
Kolonáda byla dokončena v první čtvrtině 19. století. Díky okrajové poloze si sem najde cestu pouze menší množství návštěvníků. Je to škoda, neboť jí v soupeření s ostatními podobnými pamětihodnostmi lichtenštejnského souboru patří důležité prvenství: leží ze všech nejvýše.
Nejbližší okolí patří mohutným korunám letitých dubů, dále následuje pásmo vinic, stavení roztroušených obcí i lesk hladiny největšího rybníku Moravy, Nesyty. Od západu se mohutně vzpínají vápencová bradla Pálavy, na východě se tyčí hřeben Malých Karpat. Po období totality se Rajsna nalézala za ostnatými dráty, tudíž pozvolna podléhala zkáze. Až s příchodem tohoto tisíciletí se opětovně dočkala plné krásy.
