Krušnohorský Boží Dar je ve výšce 1020 m n. m. nejvýše položeným městem v Česku. Bývalé hornické městečko ve stínu Klínovce tak figuruje v obecném povědomí převážně jako zimní turistické centrum. I v dalších ročních obdobích má však ve svém rozmanitém okolí co nabídnout.
Na západním okraji města se rozkládá národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště, ještě dále na západ pak po delší procházce podél Blatenského příkopu nalezneme u obce Horní Blatná Vlčí jámy, zvětralé pozůstatky středověkých cínových dolů.
Procházka na vodě
Do Božího Daru je to z Karlových Varů 27 kilometrů. Ideálním dopravním prostředkem pro nás bude auto, ale horské prostředí se samozřejmě nabízí i zkušenějším cyklistům. Ti však budou muset kola přinejmenším pro výlet na Božídarské rašeliniště nechat ve městě. Samotný Boží Dar je skutečným sezónním centrem a jako takový toho sám až na barokní kostel svaté Anny mnoho nenabízí. Můžeme se tedy vydat rovnou na rašeliniště, jehož plocha se na dvanácti kilometrech čtverečních rozkládá na jihozápad od města. Skrze něj vede naučná stezka, na kterou se napojíme už v samotném městě.
Na tříkilometrové pěší stezce po dřevěných chodníčcích nalezneme celkem dvanáct zastávek, které nás obeznámí s místními přírodními poklady. Rašeliniště bylo využíváno od 17. století především pro těžbu rašeliny, která sloužila jako levné palivo pro místní hornický lid. Po této těžbě můžeme i dnes vidět stopy v podobě stupňovitých reliéfů v krajině.
Pod dominantou rašeliniště, horou Špičák, najdeme bohatou přírodní sbírku. Charakteristickou místní rostlinou je masožravá rosnatka okrouhlolistá. Faunu reprezentují zástupy ještěrek a (ne)šťastlivci mohou na prosluněných útvarech hlušiny, zvaných sejpy, narazit i na ohrožené zmije. Božídarské rašeliniště je to jediné, které se v Krušných horách nepodařilo odvodnit, takže zde můžeme spatřit také brouky střevlíky, kteří z hor už jinak vymizeli.
Stezka se v okruhu stáčí na severozápad a vrací se do Božího Daru. My se však na jejím posledním naučném stanovišti otočíme na východ a napojíme se na další naučnou stezku, která podél Blatenského příkopu vede přes Myslivny a Bludnou na Horní Blatnou a k Vlčím jámám. Tato stezka je dlouhá 12 kilometrů – pokud si na delší pochod nevěříte, můžete se vrátit do Božího Daru a do Horní Blatné přejet autem či na kole.
Směrem k věčnému ledu
Blatenský příkop byl postaven již v letech 1540–1544 a jeho původním účelem bylo přivádět vodu z Božídarského rašeliniště do cínových dolů u Horní Blatné. Udržován byl až do roku 1945, v roce 1980 byl prohlášen za technickou kulturní památku a ke konci století prošel rekonstrukcí. Stezka, která podél něj vede, má celkem 23 zastávek s naučnými tabulemi a nabízí krásné výhledy na krušnohorskou přírodu. Stezka se severně od Horní Blatné stáčí kolem Blatenského vrchu k obci a končí nedaleko kulatého Černého jezírka, ve kterém je možné se za dobrého počasí vykoupat.
Kousek na jih od tohoto jezírka se můžeme rovnou napojit na naučnou stezku Vlčí jámy, ke kterým dojdeme po zhruba kilometru cesty na severovýchod. Po stejné cestě půjdete, i pokud jste se do Horní Blatné přepravili po silnici. Vlčí jámy jsou propadlé rokle, které vznikly jako důsledek středověké těžby cínu a jsou vlastně dvě – Vlčí jáma a Ledová jáma. Vlčí jáma vznikla propadnutím dolu Wolfgang a dosahuje hloubky až 25 metrů. Na odkryté měděné žíly se tady vážou některé vzácné druhy mechu.
Patnáct metrů hlubokou Ledovou jámu pak uvidíte na místě bývalého dolu Jiří. Ledová jáma svůj název odvozuje od svého specifického klimatu, ve kterém se po dlouhou dobu celoročně držel sníh. Tento fenomén byl však v posledních letech narušen klimatickými změnami. Led z jámy byl mimochodem využíván při ošetřování vojáků po bitvě u Lipska v roce 1813. Obě štoly také fungují jako zimoviště netopýrů. Přístup je turistům umožněn pouze do části Ledové jámy, ale oba útvary jsou dobře viditelné z okolních vyhlídek.
Pokud vás ještě nebolí nohy, můžete od Vlčích jam pokračovat dalších dvě stě metrů na Blatenský vrch, vyšplhat se po 85 schodech místní rozhledny a výlet zakončit majestátním výhledem na zelené kopce okolního Krušnohoří.
Spoustu dalších tipů na neotřelé výlety nabízí náš speciál ČESKO KŘÍŽEM KRÁŽEM.
