nahoru

Tip na výlet: Toulky krajem Karoliny Světlé. Skalní byt, unikátní čedičová žíla a lesopark se sochou obra

Jakub Smutný30. dubna 2021 • 06:10
Tip na výlet: Toulky krajem Karoliny Světlé. Skalní byt, unikátní čedičová žíla a lesopark se sochou obra
foto: ČTK

V dnešním tipu na výlet se podíváme do oblasti jižního Podještědí, malebné krajiny mezi Ještědem a historickým městečkem Český Dub. Právě tady se odehrávala řada románů známé české spisovatelky Karoliny Světlé, která se ve svých knihách věnovala životům obyčejného vesnického lidu. Některá místa známá z jejích románů navštívíme. Ideálním výchozím bodem je kostel svatého Mikuláše ve Světlé pod Ještědem. U něj začíná sedm a půl kilometrů dlouhá naučná stezka Po stopách Karoliny Světlé, která turisty s životem a dílem významné umělkyně seznámí.

Přímo ve Světlé, v bezprostřední blízkosti kostela, je k vidění ještě pár zajímavostí. V prvé řadě tu má spisovatelka svůj pomník. Autorství patří akademickému sochaři Josefu Bílkovi z Hořic, k odhalení sochy došlo v roce 1931. Hned naproti nejde přehlédnout mohutnou lípu, která patří mezi chráněné památné stromy ČR. Světlá se o této lípě zmiňovala v povídce Lesní panna. V nedaleké budově takzvaného Antošova statku pak Karolina Světlá v letech 1853 až 1865 žila. Statek je zároveň dějištěm jejího Vesnického románu, prvního z řady děl, které Světlá do romantické krajiny Podještědí umístila.

Zájemcům o literaturu rozhodně doporučujeme projít si celou naučnou stezku. Na jedenácti informačních panelech se tu dočtou velké množství zajímavých informací o Karolině Světlé a jejím díle a uvidí třeba památkově chráněný Slukův statek, dějiště románu U sedmi javorů, anebo kříž u potoka, po němž jedna z knih Světlé nese název. Turisticky atraktivním místem na trase naučné stezky je pak zejména skalní byt vybudovaný na svazích Mazovy horky. Nese jména Skalákovna a odehrávala se tu povídka Skalák. Vytesán byl pravděpodobně na počátku devatenáctého století.

Lesopark Horka

Rodiny s dětmi můžou strávit příjemných pár hodin v zábavním lesoparku Horka. I ten se nachází přímo u trasy naučné stezky. Jde o volně přístupný volnočasový areál, v němž jsou rozesety informační panely o zvířatech a rostlinách s kvízovými otázkami, děti i rodiče si tak můžou vyzkoušet své znalosti o přírodě. Součástí lesoparku je i dětské hřiště s lanovými prvky anebo smrčkové bludiště.

Vstup do areálu střeží socha spícího obra. Díky pohybovému čidlu chrápe a mluví ze spaní, když se k němu někdo přiblíží. U dětí se tak těší velké oblibě.

Kotel a Čertova zeď

Dalších turistické zajímavosti najedete ve zhruba tři kilometry vzdálené obci Kotel. Nad malou nenápadnou vískou se vypíná Kotelský vrch, pod jehož vrcholkem stojí kaplička Božího hrobu. Vede k ní křížová cesta se čtrnácti kamennými zastaveními z let 1902 až 1904.

Především je ale Kotel výchozím bodem pro cestu k unikátní Čertově zdi. Ta je chráněna jako národní přírodní památka a z Kotle se k ní dostanete po modré turistické značce. Jedná se vlastně o skalní zeď, odolnou čedičovou žílu, postupně odkrytou erozí okolních měkčích druhohorních pískovců. Ty ve třetihorách kvůli tektonickým pohybům popraskaly, přičemž trhliny v nich zaplnilo magma. Čertova zeď je právě jednou takovouto zaplněnou trhlinou, která se kdysi táhla zhruba v délce tří desítek kilometrů od Mazovy horky až k Bělé pod Bezdězem.

Lidé v minulosti si nicméně vznik Čertovy zdi vysvětlovali jinak. Podle pověsti je výsledkem sázky mezi sedlákem ze Zábrdí a čertem. Sedlák slíbil upsat svou duši, pokud se čertovi podaří do kuropění postavit zeď od Ještědu k Bezdězu. Už se zdálo, že prohraje, když hodinu před rozedněním sám zakokrhal, čímž vzbudil všechny kohouty v okolí, a ti se k němu přidali. Čert tedy prohrál, jeho (nedokončené) dílo ale v krajině zůstalo.

Čedič býval považován za výtečný stavební materiál, a tak se Čertova zeď stala obětí těžební činnosti. Dnes z ní tedy bohužel zbývají jen zlomky a my si můžeme jen představovat, jak monumentálně a tajuplně toto přírodní dílo muselo v minulosti působit. Ještě hůře v tomto ohledu dopadla nedaleká Malá Čertova zeď. Z té se nedochovalo v podstatě nic, na její existenci upomínají pouze rokle, které zbyly po jejím kompletním vytěžení.

Spoustu dalších tipů na neotřelé výlety nabízí náš speciál ČESKO KŘÍŽEM KRÁŽEM.

Jakub Smutný




Diskuse ke článku

 

Nejnovější články
Články odjinud
Starší články Lidé a Země