nahoru

Procházka zapadlým koutem Moravského krasu kolem Holštejna

Jakub Smutný19. března 2021 • 14:00
Procházka zapadlým koutem Moravského krasu kolem Holštejna
foto: ČTK

Když se řekne Moravský kras, každý si jistě vybaví proslulou propast Macochu a překrásné, veřejnosti zpřístupněné jeskyně jako třeba Punkevní nebo Sloupsko-šošůvské. Bůhví, kdy ovšem – vzhledem ke stále nepříznivé situaci kolem koronaviru – tyto nejatraktivnější turistické magnety otevřou své brány. Dřív než se dočkáme velkého rozvolňování, dojde parně alespoň ke zrušení zákazu volnočasových cest mimo katastr obce. Pro plánování výletů v bližším časovém horizontu tak musíme vybírat z volně přístupných zajímavých míst. I těch ale nabízí oblast Moravského krasu plno. Třeba okolí vesničky Holštejn v severovýchodním cípu zdejší chráněné krajinné oblasti.

Obec Holštejn se nachází asi jedenáct kilometrů od okresního města Blansko v údolí potoka Bílá voda. Žije v ní asi sto padesát stálých obyvatel a s okolím ji spojují dvě pravidelné autobusové linky. Dojet sem je díky nim možné z Blanska a Boskovic. Přímo v obci jako takové na nic zajímavého nenarazíte, turisticky zajímavá místa se nachází jižním směrem od ní. Dostanete se k nim po červené turistické značce.

Zřícenina hradu Holštejn

Nejvýznamnější pamětihodností v okolí je zřícenina gotického středověkého hradu Holštejna, která je od roku 1964 chráněna jako kulturní památka.

Holštejnský hrad založil již v druhé polovině třináctého století Hartman, syn moravského pána Crhy z Ceblovic. Jeho rod však brzy vymřel, a panství proto počátkem čtrnáctého století koupil Vok z rodu Hrutoviců, který tak založil rod pánů z Holštejna. Ten se stal jedním z významných moravských šlechtických rodů, zapsal se do dějin mimo jiné při moravských markraběcích válkách a také ve válkách husitských. Doba Voka V. z Holštejna přinesla zmar – Vok rodový majetek rozprodal a holštejnské panství se rozpadlo.

Hrad koupil kolem roku 1437 Hynek z Valdštejna a Židlochovic, dlouho ovšem v jeho držení nezůstal. Majitelé hradu se v druhé polovině patnáctého století změnili ještě několikrát, žádný z nich se mu ovšem příliš nevěnoval, a neudržovaná stavba tak pomalu chátrala. Jako pustý bývá Holštejn označován od roku 1531.

Holštejnský hrad byl poměrně rozsáhlý. Středověcí stavebníci jej postavili na vrcholu vysokého vápencového ostrohu. Měl rozměry přibližně 85 x 52 metrů a ze tří světových stran byl přirozeně chráněn strmými skalními stěnami. Z hradu se dodnes zachovaly zbytky několika zdí, z nich si ovšem laik udělá jen stěží představu o jeho původní podobě.

Jeskyně Hladomorna

Nelze hovořit o holštejnském hradu a nezmínit při tom jeskyni Hladomornu (říká se jí též Lidomorna). Ta se nachází ve vápencové skále přímo pod hradem a v době jeho fungování sloužila jako vězení. Skalním komínem bývala spojená s hradním nádvořím, odkud se do ní házeli provinilci. Že byla hladomorna opravdu hojně využívána – zejména v době moravských markraběcích válek – dokládá fakt, že při jejím průzkumu bylo nalezeno mnoho lidských kosterních pozůstatků.

Jeskyni tvoří mohutný, asi sedmnáct metrů vysoký velký dóm o rozměrech přibližně 25 x 35 metrů. K hlavnímu dómu se pak připojují další čtyři menší síně. Na vlastní nebezpečí můžete do jeskyně vstoupit vchodem při úpatí hradní skály, který býval v době středověku zazděn. Mimochodem, samotný název Holštejn pochází z německých slov „hohlstein“, tedy v překladu dutý kámen.

Propadání Bílé vody

V nejbližším okolí Holštejna se pak nachází celá řada jeskyní, které však nejsou zpřístupněné (např. jeskyně Spirálka nebo Piková dáma). Když se ovšem od hradu a Hladomorny vydáte po červené turistické značce směrem na Ostrov u Macochy, narazíte po pár stech metrech na jinou krasovou zajímavost. Je jí propadání potoka Bílá voda, nesoucí také název Nová Rasovna. Když se u Holštejna potok propadne pod zem, protéká několika jeskyněmi až do systému Amatérské jeskyně, kde po soutoku se Sloupským potokem vytváří podzemní řeku Punkvu.

Spoustu dalších tipů na neotřelé výlety nabízí náš speciál ČESKO KŘÍŽEM KRÁŽEM.

Jakub Smutný




Diskuse ke článku

 

Nejnovější články
Články odjinud
Starší články Lidé a Země