Borečský vrch

Borečský vrch Zdroj: Iveta Lhotská, Mafra, Profimedia.cz

Borečský vrch
Borečský vrch
Borečský vrch
Borečský vrch
5
Fotogalerie

Tip na výlet: Kopec, ze kterého se kouří. To je tajuplný vrch Boreč v Českém středohoří

Při hledání míst, kam se vydat na výlet v letošní zimě, jež se nese ve znamení dlouhodobého lockdownu, dříve či později narazíte na Borečský vrch nedaleko Lovosic. Jedná se totiž o jednu z těch lokalit, jejíž specifičnost doceníte právě a pouze v zimě. Cestovat sem v létě nemá moc smysl. V mrazivém počasí, ideálně při teplotách alespoň kolem minus deseti stupňů Celsia, předvádí Boreč pekelné divadlo. Otvory na jeho vrcholu, takzvanými ventaroly, uniká z hlubin země teplý vzduch, a z kopce se tak doslova „kouří“.

Výchozím místem k návštěvě pozoruhodného kopce je malá obec Režný Újezd, v níž začíná zeleně značená naučná stezka Boreč, která návštěvníkům přibližuje divy tohoto unikátního chráněného území už od roku 1981.

Režný Újezd leží zhruba pět kilometrů západně od hlavního železničního nádraží v Lovosicích a pro většinu turistů tak asi nebude problém dojít sem pěšky. Stačí se dopravit právě do Lovosic, které díky poloze na železniční trati mezi Prahou a severočeským Ústím nedostatkem spojů netrpí. Komu se nechce tolik chodit, může využít autobusové dopravy. Ten z Lovosic do Režného Újezdu jezdí co dvě hodinky.

Naučná stezka má osm zastavení s informačními panely, které poskytují základní info o zdejších geologických zajímavostech a také o místní fauně a flóře. Stezka je okružní a měří dva a půl kilometru. Připravte se na převýšení 160 metrů a nezapomeňte, že to v závislosti na počasí může docela klouzat. Kromě míst s unikajícím kouřem vás stezka dovede i ke dvěma vyhlídkám do okolí.

Jak to vlastně funguje

Jev, kdy z otvorů na vrcholu kopce uniká teplý vzduch a zkondenzovaná vodní pára, byl poprvé zdokumentován v roce 1833. Původně se věřilo, že je úkaz spojen se sopečnou činností – ostatně jsme v Českém středohoří. Záhadu ale řádně vysvětlil až v roce 1881 pražský univerzitní profesor Jan Krejčí. S vulkanickými procesy dnešní podívaná, kterou hora předvádí, nijak nesouvisí.

Kdysi dávno, když byla zdejší krajina formována, vznikl uvnitř hory, při tuhnutí magmatu a následných geologických procesech, rozsáhlý systém puklin. Dá se říct, že Borečský vrch je vlastně celý děravý. Tyto pukliny umožňují proudění vzduchu útrobami hory. V nitru hory je teplota stabilní, směr proudění vzduchu se tedy v jednotlivých ročních obdobích řídí fyzikálními zákonitostmi.

V zimě je na úpatí kopce nasáván studený vzduch. Ten se uvnitř ohřívá až na 16 stupňů, je obohacen vlhkostí, dále stoupá vzhůru a ve vrcholových partiích hory je vyfukován do okolí. Pokud mrzne, dojde k rychlému ochlazení vyfukovaného vzduchu a kondenzaci v něm obsažených vodních par. A kouřový efekt je na světě.

V letních měsících funguje proces přesně opačně – hora na svém temeni nasává teplý vzduch, uvnitř ho ochlazuje a vyfukuje jej ve svých dolních partiích. To už se ovšem obejde bez vizuálně pozorovatelných efektů.

Zimní magie

Vzhledem k výše uvedenému je tedy jasné, že ideální čas k návštěvě Borečského vrchu nastane tehdy, až teploty klesnou co nejvíc pod nulu a ideálně bude i sněhová pokrývka. V místech, kde je teplý vzduch z útrob kopce vyfukován, teplota pod bod mrazu nikdy neklesá. Bezpečně je tak na první pohled poznáte. Nejen podle unikajícího sloupce vodní páry, ale také podle toho, že se na nich nedrží sníh.

Takové podmínky svědčí rostlinám, které vyžadují teplo a vlhko, najdete tu například různé vzácné mechorosty. Stále zelené rostlinstvo kolem ústí ventarolů bývá na vrcholku kopce v ostrém kontrastu s bílou nádherou všude okolo. Vodní páry vyfukované z hlubin se totiž usazují a zamrzají na okolních stromech a keřích a obalují je jinovatkou.

Spoustu dalších tipů na neotřelé výlety nabízí náš speciál ČESKO KŘÍŽEM KRÁŽEM.