Čertův sloup na pražském Vyšehradě

Čertův sloup na pražském Vyšehradě Zdroj: Profimedia.cz

Čertův sloup na pražském Vyšehradě
Čertův sloup na pražském Vyšehradě
Čertův sloup na pražském Vyšehradě
Čertův sloup na pražském Vyšehradě
5
Fotogalerie

Čertův sloup: Starobylá památka na pražském Vyšehradě je dodnes zahalena tajemstvím

Čertův sloup stojí v Karlachových sadech nedaleko zadního vchodu hřbitova Slavín a tvoří jej tři mohutná kamenná torza. Dole jsou pevně zakotvena do země a nahoře se o sebe vzájemně opírají. Původně šlo nepochybně o jeden vysoký sloup. Nikdo však dnes s určitostí neví, k čemu vlastně sloužil ani jak je starý.

Podle pověsti, která byla zaznamenána už v 17. století, poručil svatý Petr jednou čertovi Zardanovi, aby nosil kamení na stavbu nového vyšehradského kostela – dnešního kostela svatého Petra a Pavla. Pekelník během práce uzavřel sázku, údajně o duši, s místním knězem, že přinese kamenný sloup až z Říma dříve, než on odslouží mši. Kněze naštěstí zachránila pomoc svatého Petra, který Zardana cestou třikrát srazil do moře. Když čert zjistil, že přiletěl pozdě, vztekle sloupem mrštil o vyšehradskou skálu a rozbil ho na tři kusy.

Vědci zjistili, že sloup byl vytvořen z jedné z nejtvrdších hornin – granodioritu. Ten se u nás vyskytuje například na střední Sázavě. Sloup sloužil podle jedné z hypotéz k určování slunovratu dávným obyvatelům Čech. Jedná se tedy možná o pozůstatek pohanské svatyně a jeden z nejvýznamnějších megalitů u nás.