Pozůstatky důlní činnosti na Hřebči působí jako krajina z jiného světa

Pozůstatky důlní činnosti na Hřebči působí jako krajina z jiného světa Zdroj: Pavlína Crháková

Pozůstatky důlní činnosti na Hřebči působí jako krajina z jiného světa
Pozůstatky důlní činnosti na Hřebči působí jako krajina z jiného světa
Pozůstatky důlní činnosti na Hřebči působí jako krajina z jiného světa
Pozůstatky důlní činnosti na Hřebči působí jako krajina z jiného světa
Obec Hřebeč
6
Fotogalerie

Pozůstatky důlní činnosti na Hřebči působí jako krajina z jiného světa

Málokdo dnes ví, jaké zajímavé místo se nalézá nedaleko silnice spojující Svitavy s Moravskou Třebovou. Okolí bývalých dolů na Hřebečském hřbetu má nicméně potenciál stát se instagramovou klasikou, podobně jako třeba vltavská vyhlídka Máj nebo lom Velká Amerika. V příkrém svahu se tu rozprostírá vodní a větrnou erozí zajímavě vytvarovaná halda hlušiny přezdívaná „měsíční krajina“. Ta jednak nabízí krásnou krajinnou vyhlídku východním směrem, jednak poskytuje volné pole působnosti nadšeným fotografům. Nafotit se tu zkrátka dají velmi působivé snímky. A to zvlášť tehdy, když správně postavené slunce rozehraje na zvlněné haldě hru světel a stínů.

Šikovný fotograf dokáže na Hřebči vytvořit obrázky, které vypadají, jako kdyby byly vyfoceny daleko, předaleko od České republiky. Možná na nějakém lávovém poli na Islandu, na opuštěném vulkanickém ostrůvku uprostřed oceánu anebo na nějaké úplně jiné planetě.

Nejjednodušeji se sem dostanete autem, když sjedete z hlavní silnice I/35 do osady Hřebeč a budete pokračovat po menší silničce, která prudce klesá po svahu Hřebečského hřbetu. Auto pak můžete zaparkovat v nezaměnitelné ostré serpentině přímo u areálu bývalých dolů. Tímto místem ostatně prochází i naučná stezka Hřebečské důlní stezky, která formou infopanelů seznamuje návštěvníky s různými zajímavostmi oblasti. Pěších a cyklistických tras je nicméně v rámci Hřebečského hřebene na výběr vícero. Vyrazit můžete třeba k rozhledně na Strážném vrchu.

Historie těžby na Hřebečském hřbetu

V okolních kopcích začali s těžbou už kolem roku 1862 Lichtenštejnové, kteří zdejší paství vlastnili. Původně se zde dobývalo méně kvalitní uhlí. Postupem času ale začala hrát důležitější roli sedimentační jílovcová hornina lupek, používaná k výrobě ohni- a žáruvzdorných produktů. Zatímco uhlí se tu přestalo zcela těžit kolem roku 1965, poslední plně naložené vozíky s lupkem ze zdejších dolů vyjely až po revoluci, v roce 1991.

Dnes jsou již podzemní chodby zborcené a zatopené. K vidění jsou nicméně dodnes třeba vstupy do hlavních šachet Václav a Emil, několik budov zdejšího opuštěného průmyslového areálu a právě již v úvodu zmiňovaná a vyzdvihovaná halda, která dnes nejhlasitěji připomíná minulost místa.

Mladějovská úzkorozchodná železnice

Suroviny vytěžené v místních dolech se z místa mimochodem odvážely pomocí vlaku. Doly spojovala s nedalekým Mladějovem jedenáct kilometrů dlouhá úzkorozchodná železniceo rozchodu 600 mm. Vybudována byla mezi lety 1917 a 1924 proto, aby se mohl vytěžený lupek pohodlně dopravit do zpracovatelského závodu – výrobny šamotu v Mladějově. Řádný provoz na trati skončil s uzavřením dolů na začátku devadesátých let.

Mladějovská úzkorozchodná železnice nicméně vede poměrně malebnou krajinou, a tak jsou dnes na trať vyprovázeny alespoň turistické sezónní vlaky. Provozuje je organizace Mladějovská průmyslová dráha. V letošním roce se projížďky konaly o vybraných sobotách v květnu, červnu a září a každou sobotu prázdninovou.

V areálu bývalého šamotového závodu v Mladějově pak – pokud tedy zrovna neplatí proticovidová opatření – funguje průmyslové muzeum. Jeho sbírky sestávají ze starých parních i motorových lokomotiv a dalších kolejových vozidel, traktorů, buldozerů, nákladních vozidel či zemědělských strojů.

Spoustu dalších tipů na neotřelé výlety nabízí náš speciál ČESKO KŘÍŽEM KRÁŽEM.

Snímky si můžete prohlédnout v naší fotogalerii: