Při pohledu na divoce zvlněnou krajinu sopečných kuželů rozkládající se mezi městy Louny, Ústí nad Labem, Česká Lípa, Litoměřice a Děčín to skoro vypadá, že České středohoří jsou pouze kopce a kopečky. Nenechte se mýlit. Tenhle malebný kousek země nabízí mnohem víc.
Kromě zřícenin středověkých hradů zde můžete obdivovat půvaby kaňonu řeky Labe, prozkoumat ledové jámy, vodopády i unikátní stepní krajinu. Příjemnou procházku nabízejí také bukové lesy s mechovými koberci, březové háje a rozkvetlé či travnaté svahy kopců. To nejcennější jsou ale unikátní výhledy, kterými středohoří rozhodně nešetří.
Panoramatické výhledy
Úžasný pohled na panoráma Českého středohoří se před vámi otevře na skalnatém kopci Košťálov, který se tyčí nad obcí Jenčice. Vrcholek hory leží ve výšce 481 m n. m. a zdobí ho zřícenina hradu téhož jména. Odpočinout po středně náročném výšlapu si lze na plácku před zříceninou nebo na početných kamenných plošinách okolo hradu. Jsou sice níže, ale je z nich moc pěkný rozhled do kraje. Když budete mít štěstí, možná zde spatříte také některého z celkem 606 zdejších druhů motýlů.
Máte-li dost času a sil, můžete si udělat výlet také na nedaleký nízký nezalesněný Holý vrch u vesničky Sutom. Ačkoli jeho travnatý vrchol leží ve výšce pouhých 456 m n. m., umožňuje překrásný kruhový výhled na široké panoráma od Třebívlic přes vrchy Kuzov, Blešenský vrch, Oltářík, Vršetín, Plešivec, Skalku, Solanskou horu, Hradišťany, Lipskou horu, Milešovský Kloc, Milešovku, Kletečnou, Sutomský vrch, Boreč, Ovčín, Lovoš, Košťálov, Hazmburk, Dlouhý vrch až po Sedlo.
Ledový dech Plešivce
Ledové jámy, tajuplná atmosféra, studánka a možnost užívat si výhled ve stínu rozložitých větví obří lípy. To je jen malý výčet zajímavostí, které lákají na vrchol Plešivce (509 m n. m.).
Kopec, kterému se říká také Ledový vrch, leží v Kostomlatském středohoří asi pět kilometrů od Litoměřic. Strmá úbočí pokrývá z větší části listnatý les, zbytek tvoří kamenná moře a balvanové haldy.
V sutích na úpatí západního a severozápadního svahu se nachází jedna ze zdejších specialit – ledové jámy, ve kterých se udržuje led a sníh až do počátku léta. Právě ony jsou důvodem, proč turisté při výstupu ve spodní části kopce pocítí typický chladný závan. Mimochodem na Plešivci se nachází i ledová studánka se stálou teplotou vody pět až sedm stupňů. Najdete ji těsně pod vrcholem kopce.
Ucítit zde ale můžete víc než jen mrazivý dech Plešivce. V jarních měsících, kdy svahy vrcholku rozkvetou, zde překrásně voní rozkvetlé keře a květiny.
Hezkou procházku smíšeným lesem s malebnými výhledy korunovanou širokým rozhledem s kulisou zříceniny hradu nabízí vrch Ostrý (553 m n. m.), který se tyčí mezi obcemi Kocourov, Milešov, Velemín a Březno. Na svazích kopce najdete mrazové sruby i kamenná moře. Lesní porosty jsou velmi rozmanité. Pod vrcholem se daří zejména lípám, javorům, jilmu i jeřábu. Z původního hradu se do současnosti dochovalo už jen málo. Obdivovat je možné zbytky vstupní brány, část schodiště, torzo hradeb a paláce. Odměnou za poměrně snadný výstup je krásný výhled do dáli na Lovoš, majestátní Milešovku, Hazmburk a další kopce v okolí.
Atmosféra velehor
Strhující pohled na majestátní vrcholky, které se tyčí izolovaně jeden vedle druhého, si můžete do sytosti užít v západní oblasti středohoří v blízkosti města Louny. Navzdory nízkým nadmořským výškám od čtyř set do pěti set metrů působí zdejší kopce skutečně impozantně. Kombinace příkrých svahů, ostrých hřbetů a bohatých travnatých porostů na jinak holých vrcholech snadno vytváří atmosféru vysokohorského terénu.
Krásným příkladem je trojvrchol Raná se svými 457 m n. m. Ačkoli nejde o nikterak vysoký kopec – nahoru se dostanete za necelou půlhodinu –, tvarem patří k těm nejzajímavějším. Holé a příkré svahy lákají nejen turisty, ale také příznivce všech druhů bezmotorového létání. Zpočátku sem mířili piloti na kluzácích, posléze rogalisté, které v posledních desetiletích vystřídali paraglidisté. Za hezkého počasí zde bývá poměrně rušno.
Kvetoucí koniklece
Trochu adrenalinu a daleký rozhled do kraje nabízí výrazný Srdov (482 m n. m.). Cesta vede přímo vzhůru a výstup je prudký.
V horní části je nutné stoupat velmi opatrně po kamenech mezi skalkami. Na samotném vrcholovém hřebeni pak vede vyšlapaná stezka, díky které si můžete užívat skvělé výhledy do všech světových stran. Vedle významných kopců Českého středohoří dohlédnete i na vzdálený Říp, Hazmburk, Krušné a Doupovské hory i některé komíny a chladicí věže elektráren v mostecké hnědouhelné pánvi. Pokud vám jeden výstup nebude stačit, můžete se vydat pokořit kopce Oblík a Brník, které se nacházejí v těsném sousedství Srdova.
Jestli dáváte přednost pohodě, vyšlápněte si za výhledem na kopec Číčov u vesničky Hořenec. Cesta na vrchol ve výšce 476 m n. m. není náročná. I méně zdatným turistům zabere jen několik málo minut. Kopec je oproti jiným zvláštní poměrně špičatým zakončením. Ačkoli lokalita proslula především výskytem vzácného minerálu aragonitu, najdete zde i řadu botanických pokladů. Na svazích kopce se hojně vyskytuje například chráněný koniklec luční český.
Porta Bohemica
Nejsou to pouze kopce, co cestovatelům umožní obdivovat krásu Českého středohoří. Velkým překvapením může být pohled na hluboké údolí řeky Labe.
Na levém břehu se turistům tento pohled poprvé otevře na vyhlídce Jaroslava Srby. Ještě lepší je ale Dörellova vyhlídka, ze které můžete vidět směrem k severu do údolí Labe až k obci Dolní Zálezly. Na opačném břehu se zvedají strmé svahy Deblíku, vpravo se rozprostírá obec Kamýk se zříceninou. Směrem na jih pak můžete spatřit, jak Labe protéká Portou Bohemikou, kterou mezi sebou svírají kopce Lovoš a Strážiště. Mimochodem vyhlídka je pojmenována po malíři Ernstu Gustavu Dörellovi, který s oblibou zachycoval zdejší půvabnou krajinu.
Zajímavé panoráma se nabízí také z terasy u dubického kostelíka, který stojí na ostrohu vysoko nad korytem řeky. Odměnou za jeho návštěvu je letecký pohled do údolí Labe na obce Dolní Zálezly, Církvice a Kamýk či kopce Deblík, Varhošť, Plešivec a Radobýl.
Vůbec nejkrásnější výhled na řeku je z vyhlídky Mlynářův kámen (274 m n. m.), kterou zdobí velký kovový kříž. Z čedičové skály, která vyčnívá ze svahu Dubického kopce vysoko nad údolím Labe, spatříte klikatící se Labe i Dolní Zálezly a vrcholky Českého středohoří od Lovoše přes Deblík až po masiv Varhoště.
Vodopády
Pokud se od Mlynářova kamene vydáte vzhůru sevřenou roklí až do Moravan, čeká na vás neobyčejný zážitek. Mlýnský potok, který se prodírá čedičovým podložím, tu totiž vytváří členitý Moravanský vodopád. Zajímavá je hlavně jeho dolní část, kde skalní blok rozčísl vodní proud na dvě části. Ty se později opět spojují a padají v kaskádě až k úpatí skály. Mimochodem, vodopádů můžete ve středohoří obdivovat více. Za návštěvu na levém břehu Labe rozhodně stojí Vaňovský vodopád na Podlešínském potoce, který se svými 12 metry patří k největším ve středohoří. Zajímavý je i maličký vodopád u Čertova mlýna nebo Pekelský vodopád.
Divokými roklemi, vodopády a místy se zajímavým výhledem se může pochlubit i pravý břeh Labe. První ze zdejších vodopádů se nachází v Olšinkách, které jsou součástí města Ústí nad Labem. Jde o 10 metrů vysoký vodopád na Kojetickém potoce, dalším zajímavým místem je Budovský vodopád.
Strhující výhled do kaňonu Labe
Na pravém břehu řeky nabízí nejkrásnější rozhled zalesněný vrch Varhošť (639 m n. m.), tyčící se asi 8 kilometrů od Litoměřic. Na vrcholku stojí 15 metrů vysoká ocelová rozhledna, ze které je nádherný panoramatický výhled na celé České středohoří, Krušnohoří a Českou tabuli. Strhující je také pohled do hlubokého kaňonu Labe, které se klikatí skoro v půlkilometrové hloubce pod vámi.
Sestup z Varhoště do údolí Labe je velmi strmý a můžete si ho zpestřit návštěvou nedaleké Krkavčí skály (445 m n. m.). Velký čedičový blok tu ukončuje jeden z vybíhajících hřbetů Varhoště a spadá strmými srázy přímo do Tlučenského údolí. Výhled odsud je téměř kruhový. Spatřit můžete Holý vrch, Hradiště, Říp, Plešivec, Milešovské středohoří, část Krušných hor, Tlučenské údolí a Labe. Pokud stále nemáte výhledů dost, udělejte si ještě procházku na Lenoch (510 m n. m.) a Poradní skálu. Za trochu námahy vás odmění krásným výhledem na třpytivou stužku řeky Labe.
Švestková dráha
Skvělý způsob, jak se seznámit s krajinou Českého středohoří, je nasednout na vlak. Svézt se můžete linkou U10, která jezdí po trase Most-Litoměřice pravidelně každý den. Několikrát za rok zde vypravují i speciální vlaky s parní lokomotivou, díky čemuž má projížďka po železnici romantické kouzlo starých časů. Více informací naleznete na www.svestkovadraha.cz.
Snímky si můžete prohlédnout v naší fotogalerii:
