Fantastický Moravský kras: Za skvosty a strašidelnými pověstmi do největší krasové oblasti naší vlasti | Reflex.cz
nahoru
Lidé a Země | Léto v Rakousku 2020

Fantastický Moravský kras: Za skvosty a strašidelnými pověstmi do největší krasové oblasti naší vlasti

Věra Sychrová8. června 2020 • 08:30
Fantastický Moravský kras: Za skvosty a strašidelnými pověstmi do největší krasové oblasti naší vlasti
foto: Věra Sychrová

Rozervaný kraj temných kaňonů, zubatých skal, vod, které se propadají do nitra země a vyvěrají ve vzdálených údolích. Za svitu měsíce získávají skaliska a balvany bizarní tvary a skučící vítr v jeskyních bičuje fantazii člověka. Vydejte se na místa, kde budete obdivovat tajuplnou přírodu a trochu se i bát. V Moravském krasu se spojuje svět lidí a pohádek.

Propasti, jeskyně, labyrinty a propadající se potoky fascinovaly člověka odedávna. Věřil, že útvary vytvořil sám ďábel a že v podsvětí žijí před zraky lidí skrytí trpaslíci, jezinky nebo draci. V oblasti Moravského krasu najdete takových útvarů tisíce a mnohé z nich skutečně mají čertovo přízvisko. Je tu přes 1600 jeskyní a další ještě na objevení čekají.

Půjdeme po stopách badatele a průkopníka Karla Absolona, jedné z významných osobností naší historie a předního českého speleologa, archeologa, přírodovědce a geografa, který oblast zkoumal a objasňoval její vznik a význam na začátku 20. století. Jen se základním vybavením a takřka s „holýma rukama“ se vydával na expedice po provazových žebřících, vybavený acetylenovou lampou, s dělníky prorážel přístupové cesty do jeskyní a objevoval krasovou oblast pro další generace. Dnešní dobrodruzi, speleologové i milovníci adrenalinu mu vzdávají hold.

Nejzáhadnější řeka

V Česku snad neexistuje záhadnější řeka než Punkva. Je nejdelší podzemní řekou republiky (29 km) a spoluvytvořila hluboké kaňony a další krasové útvary Moravského krasu. Vzniká v jeskynním labyrintu Amatérské jeskyně spojením Sloupského potoka a Bílé vody. Chcete-li v severní části krasu najít ty největší zajímavosti, voda pro vás bude krásnou průvodkyní.

Jednou z přírodních krás vytvořených říčkou Punkvou je 7,5 kilometru dlouhá soutěska Pustý žleb. Voda tudy kdysi tekla a vymlela tajemné zákruty mezi skalami, tvar žlebových strání dotvořilo zvětrávání a díky tomu je žleb do krajiny zaříznutý, jako by ho vytvořila obrovská pila.

Žleb začíná v nejsevernějším výběžku krasu u Sloupsko-šošůvských jeskyní a klikatí se mezi skalami. Podle Karla Absolona je nejkrásnějším údolním zákrutem v krasu Koňský spád, který se jako klička vlní v délce 440 m. Žleb tu nabývá rázu kaňonu díky stometrovým skalám. Na jejich vrcholu vede turistická stezka těsně po okraji. To se stalo osudným v první polovině 19. století koňskému povozu: vozka prý jel rychle pro lékaře a nešťastně se zřítil i s povozem do hlubin kaňonu.

Pustým žlebem dojdete ke vstupu do Punkevních jeskyní, odkud můžete pokračovat buď do podzemí, vyšlápnout si Salmovu stezku na Macochu, anebo se svézt lanovkou. Na konci Pustého žlebu dojdete ke Skalnímu mlýnu – je tu hotel, parkoviště, infocentrum a také stanoviště turistického vláčku, který pendluje mezi Skalním mlýnem a Punkevními jeskyněmi.

Po Pustém Suchý

Pustý žleb se u Skalního mlýna setkává se Suchým žlebem, kdysi vytvořeným Bílou vodou. Má čtyři kilometry a od Skalního mlýna vede k obci Ostrov u Macochy. Ještě před 30 lety úzkými soutěskami jezdil autobus. Nyní už tu kvůli vlivu na křehké mikroklima soutěsek jezdí pouze elektrický vláček. Jedním z lákadel na trase je Kateřinská jeskyně, největší přístupná podzemní prostora u nás. Začátkem 20. století se ale místní lidé téhle „zlopověstné sluji vyhýbali“. Chodili sem především lupiči, kteří odnášeli tolik cenné archeologické nálezy – kosti, střepy, nástroje.

Z ohromného Hlavního dómu (96 m délky, 44 m šířky, 20 m výšky) vede několik chodeb do prostor, z nichž některé jsou dosud neprozkoumané. Absolon tu například objevil hromadné pohřebiště jeskynních medvědů a také Novou Kateřinskou jeskyni se stalagmitovým lesíkem, krápníkovým vodopádem a travertinovým jezírkem. Jeskyně je pomocí chodeb, komínů a odboček propojená se zdánlivě samostatnými jeskyněmi Koňská jáma a Horní a tvoří tak ohromné Kateřinské jeskynní bludiště.

Pokračujte dál a zkoumejte i skály nad vámi. Uvidíte tajuplný Čertův most. Dříve jeskyně, nyní dva skalní oblouky, které vyhlodala Bílá voda, mráz a kořeny mohutných stromů. Most je mimo značenou cestu, v první zóně CHKO, proto je na něj vstup zakázán. Také na něm prý straší. Podle jedné z pověstí se pádem z mostu zabil šlechtic, který chtěl ukořistit poklad na skalním oblouku. Jeho mrtvola se nikdy nenašla. Roztrhali ji zlí duchové…

Povolání: vytahovač mrtvol

Pověstí, ale i zaručeně pravdivých příběhů se o Moravském krasu vypráví spousta. Nejznámější z nich je však rozhodně ta, která se váže k propasti Macocha. Má desítky verzí, ale základ je obdobný a známý už v 17. století. Vychází přitom z pravdivé události, podle níž nevlastní matka shodila syna do propasti. Ten se ale zachytil o strom, byl zachráněn a rozhněvaní lidé svrhli bezcitnou ženu do propasti. Místní lidé se v minulosti propasti vždy vyhýbali kvůli pověrčivosti. Věřili, že v ní sídlí draci a bloudí duše sebevrahů. Tehdy existovala jediná cesta na její dno: pádem z okraje, ať už záměrně, nebo nešťastnou náhodou. Propast dala vzniknout novému povolání – vytahovač mrtvol sebevrahů, třeba Martin Kala a Josef Nejezchleb z Vilémovic slézali pro mrtvoly na přelomu 19. a 20. století. Mnozí badatelé se pokoušeli sestoupit na dno Macochy a odhalit její tajemství. První doložený sestup se povedl roku 1723. Zpřístupnit propast a jeskyně pro veřejnost se ovšem povedlo až Absolonovi, a to cestou suchou i po vodě.

Dříve než v roce 1882 vzniklo zábradlí na horním můstku bránící pádu do propasti, existovalo určené místo pro ty, co se chtěli podívat dolů. Experiment popisuje historik A. Ellrich: „Musíte se plazmo přiblížit k plochému kameni, který přesahuje přes kraj skalní stěny a je jediným bodem, z něhož můžete celou propadlinu přehlédnout. Tohoto kamene se nikdy nedotkne lidská noha, nýbrž jen břicho, neboť ani ten nejsrdnatější nemůže se odvážit na něm se rovně postavit.“

Pro Karla Absolona bylo zpřístupnění dna Macochy největším výzkumným cílem. Absolon sestoupil na dno propasti se svými druhy při celkem pěti expedicích v letech 1901–1909. „Dobytí Macochy“, jak tomu sám Absolon říkal, se podařilo po mnoha letech úsilí. V roce 1909 zkoumal rozsáhlé Punkevní jeskyně, kterými objevil cestu do propasti z Pustého žlebu. Suchá cesta pro veřejnost se otevřela roku 1914. S pomocí strojů, čerpadel a pump se v roce 1933 podařilo Macochu zpřístupnit vodní cestou, po Punkvě tekoucí Punkevními jeskyněmi.

Kolíbky z pohádek

V geografickém středu krasu leží obec Rudice. Leží mimo hlavní turistické trasy a nezavítá sem tolik turistů. Najdeme tu fascinující Rudické propadání, které se pyšní třemi „nej“ v rámci České republiky. Voda z Jedovnického potoka se postupně propadá až do hloubky 90 m, což je nejvyšší vodopád v ČR. Rudické propadání je zároveň nejhlubší propastí v Česku, měří neuvěřitelných 153 metrů, a konečně Obří dóm je jedna z největších jeskynních prostor u nás.

Nad propadáním doporučujeme navštívit mohutné skály nazvané Kolíbky. Oblíbili si je nejenom jeskyňáři, horolezci, geologové a přírodovědci, ale také filmaři. Natáčely se tu pohádky Sedmero krkavců, Království potoků nebo Zakletý vrch. Režisér František Vláčil sem umístil drama z roku 1961 Ďáblova past.

A filmové štáby navštívily také další rudickou zajímavost. Barevné písky lomu Seč přilákaly například režiséra Jiřího Stracha, který tu natáčel seriál Labyrint. Písky v barvách od bílé přes béžovou, žlutou až po červenou a fialovou vytvářejí krásnou mozaiku – až člověk pochybuje, že ji vytvořila příroda. Vstup je podle zákona zakázán, ale kvůli atraktivitě místa provozovatel lomu porušení zákazu vstupu toleruje.

Moravský kras jsou nejenom jeskyně a propasti, ale oblast na nejjižnějším cípu sahá až k Brnu a okolí, kde najdete hluboké lesy. I díky tomu tady mohou stále přežívat vzácná zvířata, jako rys anebo sokol stěhovavý, ten v krasu opět zahnízdil v roce 2017 po padesáti letech. Jedno z hnízd má vzácný dravec nedaleko Býčí skály, jen malý kousek od frekventované silnice spojující Adamov a Křtiny. I kvůli tomu je horolezcům vstup na skálu zakázaný a v době hnízdění stejně tak všem lidem vstup do oblasti skalního masivu Býčí skály.

Trilobiti v Hádech

Turistický rozcestník u Býčí skály je skvělým výchozím místem pro vycházku Josefovským údolím. Vydejte se po modré turistické trase. Po pravé straně teče Křtinský potok, po levé se tyčí vysoké skály. Doporučujeme navštívit jeskyni Jáchymku, její skalní okno uvidíte už od silnice. Dnes se do jeskyně dostanete několika vchody. Vděční za to můžete být díky těžbě fosfátových hlín, které odkryly jak vstupy do jeskyní, tak i pár paleontologických pokladů.

Nejjižnější částí krasu je lom Hády, tolik odlišný od zbytku chráněné oblasti. Čekali byste, že na území Brna narazíte na vzácné orchideje, cikády nebo kudlanku nábožnou a že budete mít navíc krásné výhledy na celé Brno? Bývalý vápencový lom je rájem pro suchomilné rostliny i živočichy a také pro romantické vycházky. Podle odborníků tu roste 600 druhů rostlin, což z Hádů činí nejrozmanitější lokalitu v republice. A dokonce se tu dají najít i trilobiti a další pravěcí živočichové a rostliny, jako fosilie v jurských a devonských vápencích.

Velkou ránu zasadila oblasti intenzivní těžba kamene ve dvacátém století, kvůli které zmizela polovina botanicky cenného svahu a s ní i mnohé vzácné druhy. Dnes těžbu připomíná známá hádecká skála 80 metrů široká a několik set metrů dlouhá. Přírodovědci a ochránci přírody se však oblasti snaží citlivě revitalizovat a chránit vzácné druhy.


Tip na výlet

Říčka Luha, jeden z hlavních přítoků Sloupského potoka, je často považována za pramen Punkvy. Doporučujeme nenáročný 13km výlet krásnou přírodou kolem Luhy od jejího pramene až do obce Sloup.


Čertův kraj

Čertova kazatelna, Čertova branka, Čertova vrata. Ďábelských skal najdete v Pustém žlebu mnoho. A ne nadarmo! V létě 1970 pomohl Moravskému krasu před obrovskou přírodní katastrofou snad sám ďábel. Žlebem tehdy šly tři povodňové vlny. V průrvě Čertova vrata se nahromadily stržené stromy a vytvořily několikametrovou bariéru, která uchránila Punkevní jeskyně od balvanů valících se rozvodněným žlebem. I tak voda usmrtila dva jeskyňáře.


Závrty

Z dálky se tváří jako remízky a křoviny ve velkých lánech pole, ve skutečnosti jsou to ale závrty, které vznikly částečným propadem jeskynního stropu. Mnohé mají v průměru až 20 metrů. Největším zcela prolomeným závrtem je právě propast Macocha. V posledních letech jeskynní systém znečišťuje intenzivní zemědělství, zejména splachy z polí – půda a pesticidy. Znehodnocují krápníkovou výzdobu a celý podzemní systém krasu.


Nové objevy!

V listopadu 2019 speleologové objevili v okolí Holštejna nové podzemní prostory. Dóm pojmenovali Výroční a velikostí se může směle řadit vedle jeskyně Hladomorna nebo Nová Rasovna. Právě Hladomorna je v této oblasti jediná volně přístupná jeskyně. Vchod najdete pod zříceninou hradu Holštejn u stejnojmenné vesnice. V minulosti opravdu sloužila jako vězení a patří k nejstudenějším prostorám v krasu. Z takové návštěvy člověku dost vyhládne, proto se určitě zastavte v místním Hostinci pod hradem na výbornou topinku s nivou!


Ostrov u Macochy

Pokud máte rádi dobrodružství a chcete se postavit výzvě, vyzkoušejte jeskynní ferraty. Se zkušenými jeskyňáři se dostanete na místa v podzemí, kam má turista běžně vstup zakázán. Více na speleoart.cz

Snímky si můžete prohlédnout v naší fotogalerii:

Věra Sychrová




Články odjinud
Starší články Lidé a Země